Veškerá opatření proti epidemii vedená vládou této země byla vždy polovičatá.

Nejprve roušky pouze v metru, nikoliv v celé MHD. Po té roušky i v MHD a dokonce v taxi. Nakonec v autech, bez jen s rodinnými příslušníky. Nejprve roušky pouze v uzavřených prostorech, nakonec roušky na zastávkách, nádražích, na letištích jinak zkrátka všude. Restaurace nejdříve do 22,00, pak do 20,00, nyní jen přes výdejové okénko. Jedině zákaz pití alkoholu na veřejnosti je možná definitivní. Je pivo ještě alkohol? A tak pomalu směřujeme k úplné uzávěře, kterou jsme mohli mít dávno a dnes po ní jako v Izraeli. Totální lockdown je výraz běžný ve všech hromadných sdělovacích prostředcích, aby jste to věděli. Vláda se nám schází pomalu denně pomocí videokonferencí. V mediích už vystupují pouze a hlavně ministři. Když nachytají štáby její členy/ky se zapnutými mikrofony, zaslechneme pravdu. Posel dobrých zpráv mlčí, mluvit začne až bude moci říci lidu něco hezkého a nadějného. Testování v domovech pro důchodce jednou týdně je objevem. Na to, aby se testoval rovněž jejich personál, se musí sejít a rozhodnout vláda. Jen aby bylo dost testovacích sad a včas.

Zákaz vycházení od 21,00 do 4,59 se nevztahuje na auta. Je garáž ještě doma? Veřejné parkoviště však už jistě ne. Dodržují pejskaři okruh 500 m od bydliště? Na to se musíte zeptat těch, kteří venčí své miláčky na Václavském náměstí.