Jsem rád, že se prezident volí přímou volbou, což je nejspravedlivější volební systém a musí to tak být i do budoucna, jelikož je to nezcizitelné právo všech občanů. Jak teď vítězové slaví, tak poraženým nezbývá nic jiného, než to respektovat. Uznat volební porážku je totiž jednou z hodnot demokracie, kterou se všichni ohání. To, že si někteří příznivci poraženého pana Drahoše dle některých médií přejí prezidentovu smrt, je něco neskutečného a hanebného, a vypovídá to o tom, že se o zachování demokracie musí neustále bojovat.

Celá volba prezidenta probíhala v duchu „všichni proti Zemanovi“, což je vidět i na povolebních průzkumech. Polovina občanů volila v druhém kole Jiřího Drahoše jen proto, aby nevyhrál Miloš Zeman. Ti lidé si vůbec neuvědomili, co vlastně pan Drahoš prosazoval a kdo ho stvořil. Byli to probruselští eurofederalisté, kteří pohrdají národní suverenitou a svými novolevicovými myšlenkami multikulturalismu, eurofederalismu, genderismu, ekofanatismu a opovrhováním tradiční rodiny jsou obrovsky nebezpeční.

Do médií prosakují informace, že se někteří neúspěšní kandidáti na prezidenta republiky včetně pana Drahoše nechtějí stáhnout z veřejného života a z politiky. Je z toho vidět, jak se jim podpora svých stvořitelů zalíbila. Pevně věřím, že to občané již prokoukli a jejich setrvání v politice nebude mít dlouhého trvání. Přebyrokratizovaný eurofederalismus Evropské unie a její nebezpečné novolevicové myšlení není totiž to, po čem by občané České republiky toužili.