Jestliže lze aktuální výši deficitu považovat za neúměrně vysokou, pokud se bude předložený deficit státních financí na píští rok pohybovat ve stejných řádech, půjde už, lehce nadneseně řečeno, o ekonomický delikt.

Veřejné finance na rozcestí

Přes vechnu složitost a obsáhlost rozpočtové problematiky (a problematiky veřejných fianancí vůbec) můžeme v zásadě skrze zákon o státním rozpočtu aktivně a cíleně ovlivňovat pouze jeho výdajovou stranu. Přičemž strana příjmová je v zásadě spíše výslednicí vládní politiky a legislativního nastavení v oblasti dańových a pojistných systémů.

Jestliže v letošním roce je tedy zcela pochopitelný (díky několikatýdennímu „vypnutí“ ekonomiky a nejrůznějším podpůrným opatřením v podobě odpuštění daňových či pojistných plateb) propad na příjmové straně rozpočtu, v příštím roce se tato situace ve stejném nebo obdobném rozsahu, pevně doufejme, již opakovat nebude. A snad stejně tak již nebude nutné opakovat mimořádné výdaje typu plošných financí kompenzací občnům či firmám. A už jen souběh těchto předpokládaných jevů a trendů by měl být dostatečným argumentem proti opakovanémi použití astronomického rozpočtového deficitu. Naopak, měl by přijít čas nekompromisního škrtnutí zbytných veřejných výdajů, ale i systémového „ořezání“ některých veřejnýchvýdajů, které léta považujeme za „nedotknutelné“. A to zejména v oblasti všech neadresných sociálních dávek, anebo některých institucí a agend státní správy a byrokracie. A to bez náhrady, jednou provždy.

Komise pro spravedlivé (?) důchody

Z dlouhodobého hlediska je ovšem zřejmě nejzásadnější záležitostí odhodlat se „kousnout do kyselého jablka“ tzv. mandatorních výdajů resp. významně reformovat nastavení některých jejich (sub)systémů, např. toho důchodového.

Komise pro spravedlivé důchody - (z)řízená Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) – nedávno představila první scénář materiálu, který je ve veřejném prostoru označován coby návrh nové důchodové reformy. Pokud vnímáme reformu jako zásadní systémovou, nikoli pouze parametrickou, změnu, tak tento návrh jí v žádném případě není. Což ovšem neznamená, že nestojí za pozornost, studium a vyjádření.