Vážené dámy, vážení pánové,

vím, že do posledního jednání Sněmovny už zbývá jen zhruba půl roku a že velké předvolební skládání účtů klepe na dveře a za chvíli začne bušit jako srdce před závodem. Chlubit se daňovým balíčkem, který nepřinesl nižší deficity, ale jen nižší ekonomický výkon? To by nedávalo smysl. Chápu, že jako poslanci vládní koalice nervózně těkáte pohledem z jednoho resortu na druhý a oprávněně v nich hledáte výsledky, kterými byste se mohli před svými voliči ohánět. Moc dobře vím, že vám to drtivá většina ministrů Fialovy vlády neulehčuje.

Za chvíli budete hlasovat o důchodové reformě, zákoně, vaší takzvané důchodové reformě, z dílny ministra Mariana Jurečky, honosně, opakuji, nazvaném důchodová reforma. Možná máte pocit, že když ho tady na sílu prosadíte, budete pak smět opakovat cosi o odvaze, zodpovědnosti a řešení dlouho neřešených problémů, že budete moci předstírat, že jste dali naší zemi konečně důchodovou reformu. Ale bude to lež jako věž. Prodávat tenhle zákon jako důchodovou reformu je totiž úplně stejné, jako otevřít si stánek s falešnými kabelkami. Každý, kdo snad od vás tenhle brak v dobré víře a ve spěchu koupí, bude při jeho rozbalení za prvním rohem zklamaný.