Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně, pane místopředsedo.

Myslím, že nejzávažnější důvod, proč jsem se přihlásil do rozpravy, je § 16, kde je napsáno a myslím, že to říkal i zpravodaj, kdy stanovisko výboru není pro ministerstvo závazné. Na co na to potřebujeme zákon? Myslím si, že toto ustanovení svědčí o tom, a nechci podezírat vládu z nějakých špatných úmyslů, to určitě ne, ale snaží se vymotat nebo vybalancovat nějakou objektivnost, nějakou transparentnost před veřejností mnoha listy papíru, ale stejně to nakonec nemá žádnou závaznost.

Já jsem tady kdysi uvedl jeden příklad, který se mi líbí. Proto ho uvádím. Všichni buď hodně kriticky, nebo méně kriticky, či obdivně se díváme na různé státy, jaké mají zákonodárství. A jednou z takových celkem celosvětově přijatých záležitostí je, že americký prezident si své velvyslance volí ze svého okruhu. Jinými slovy, jsou to jeho lidé. A všichni to vědí. Je tam dokonce takový úzus, že když je zvolen prezident po tom prvním období, které je z jiné strany, tedy není to ten, který jmenoval jednotlivé velvyslance do funkcí, tak oni podávají abdikaci. A znamená to naprosto transparentně, že prezident si za tyto lidi odpovídá.