Dnes je to přesně 33 let ode dne, kdy padla Berlínská zeď. Říká se, že zkušenost je nepřenositelná. Pro mou generaci byla zeď symbolem nesvobody a rozděleného světa. Nikdy nepřestanu být vděčný, že stejně jako celá Železná opona padla. 

Jako mladík jsem svým rodičům zazlíval, že jsme neodešli trvale do exilu jako řada našich příbuzných, a naopak zůstávali v komunistickém Československu. Bydleli jsme v paneláku a já nemohl mít nějaké velké životní vyhlídky.

Jedním jsem si byl ovšem jistý. V dospělosti emigruji! Tím jsem své rodiče poměrně hodně trápil. Jako kluk jsem sice s nimi strávil po srpnové okupaci několik měsíců v Rakousku a Švýcarsku, nicméně už v roce 1969 jsme byli zpátky doma. Maminka a tatínek totiž špatně nesli odloučení od vlasti, a hlavně od příbuzných.