Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, vážený pane ministře.

Ta novela je opravdu možná z 90 % adaptace dvou nařízení Evropské komise, na druhou stranu upravuje i některé záležitosti, abych začal pozitivně, určitě se dá vnímat pozitivně úprava § 9 týkající se škol v přírodě, ale skrývá také v podstatě drobnou úpravu § 50. A tady u té úpravy se chci zastavit. Já sice rozumím panu ministrovi, že je v nelehké situaci ohledně současného stavu, ale budu mít dotazy konkrétní. Protože při vědomí toho, že Světová zdravotnická organizace zařadila odmítání očkování na 10 nejzávažnějších věcí, při vědomí toho, že já osobně podporuji očkování jako takové, jako prospěšné, tak se chci zeptat právě na tu nelogičnost týkající se toho § 50, protože pokud bychom přijali znění, které je nám předloženo Poslaneckou sněmovnou, tak děti ve věku mezi 3 až 5, případně 6 lety, v závislosti na tom, kdy budou nastupovat povinnou školní docházku, nebudou moci vedle toho, co už dneska nesmí, to znamená být přijímány do předškolních zařízení dotovaných z veřejných zdrojů, by nemohly být přijímány ani do nedotovaných předškolních zařízení. A úderem, dovršením 5., respektive 6. věku, musí do těchto předškolních zařízení, dokonce i do těch státních, protože přednost má povinná předškolní docházka. Chci se zeptat, co se na tom dítěti nebo na té kritické situaci změní, když to zjednoduším, mezi 3 až 5 lety to dítě nikam nesmí a v 5 letech musí? Domnívám se, že stát tady místo přesvědčování, propagace, případně agitace těch odmítačů očkování nastoupil nebo navrhuje prostou represi. Matky nebo rodiče tímto donutíme k opuštění zaměstnání, pošleme je pro dávky, případně tyto dětské skupiny se přesunou z oficiálního provozu do šedé zóny. A stát je nebude mít pod kontrolou už vůbec.