Děkuji, přeji hezký den vám, pane předsedající, vám, pane ministře, a nám všem. Já jsem v obsáhlé zprávě se nejvíc začetla a věnovala hospodaření, vodě s krajinou, ztrátě vody, která samozřejmě v roce 2018 byla katastrofální, 2020 se to jenom prohlubuje. Chci navázat na poznámku pana předsedy komise o komplexních pozemkových úpravách.

V zásadě jsme od roku 89 se nedostali nikam daleko s nápravou vlastnických vztahů. Hodně půdy se bohužel státem prodalo, takže problém, který nám zůstává, je i realizovat projekty, které obce mnohdy mají na zachycení vody v krajině, ale je velmi těžké získat souhlasy vlastníků aspoň tam, kde je drobná držba, což určitě můj region a jižní Morava je. Nemůžeme ani dosáhnout na komplexní pozemkové úpravy. Dva důvody. Jeden, nedostatek finančních prostředků. Druhý, bohužel i neumožnění využití zákona o komplexních pozemkových úpravách, jak jsme zkusili my, starostové na jižní Moravě. Nemůžeme dosáhnout na podíl 51 % výměry a souhlasu vlastníků k nim, právě proto, že mnozí velcí skoupili a už jsou souhlas k pozemkovým úpravám nedají, protože přes jejich pozemky by mohla teoreticky se realizovat některá protierozní opatření, a zlepšení hospodaření v krajině. Argument, který chceme využít, kterou cestou jsme my šli, to znamená připravit si podklady pro to, abychom mohli žádat o provádění komplexních pozemkových úprav ve veřejném zájmu, a to jsou studie vodní a větrné eroze a jím podobné, nejsou brány na Státním pozemkovém úřadě doposud jako podklad pro to, aby je mohli financovat. Myslím si, že je potřeba vést s ministerstvem zemědělství a s vedením Státního pozemkového úřadu diskusi o tom, aby se buď změnil v zákoně poměr 51 %, nicméně daleko jednodušší cestu vidím v tom, abychom vnímali i poznatky, které máme o tom, jak chybí voda v krajině, jako veřejný zájem, dostali to do povědomí vedení Státního pozemkového úřadu, aby komplexní pozemkové úpravy zahajoval tam, kde je velký zájem obcí, a mají pro to dostatečné podklady.