Když mě na jaře letošního roku oslovili zástupci naší strany z Klatov a Domažlic s tím, zda bych nechtěl kandidovat do senátu letos na podzim, tak jsem byl poněkud zaskočen. Přes veškerou moji politickou angažovanost v komunální politice, 2 roky v poslanecké sněmovně, a loňskou kandidaturu na poslance, to byla přeci jen nečekaná výzva. Je pravda, že z loňských voleb jsem měl dobrý pocit, přestože jsem skončil na třetím místě, tak jsem měl nárůst preferenčních hlasů. Takových nárůstů preferencí, při volebním propadu strany, měl málokdo. Přes své pochybnosti jsem se nechal přesvědčit, snad právě tím nárůstem preferencí. Tak nyní vedu kampaň do senátu. Cítím podporu, ale. Přeci jen mě něco chybělo do vyššího sebevědomí, které by mě dalo ten správný drajv. Konečně. Konečně jsem jej našel. Bylo mě sděleno, že byla založena Společnost pro výzkum zločinů komunismu z.s. Zprvu jsem tomu nevěnoval pozornost, ale při bližším pohledu jsem zjistil, že se nejedná a pobočku Ústavu pro studium totalitních režimů, ale o spolek, který založil pan Kopecký, paní Jandečková a pravděpodobně nějaký Angličan Jenner. Když jsem se podíval na účel zřízení kde je napsáno, cituji: Základním účelem spolku je podpora výzkumu zločinů komunismu v Československu, zejména nezákonných aktivit represivního zpravodajského a státně-bezpečnostního aparátu využívaného k upevnění totalitní moci a pro odchycení a potlačení domácí rezistence se z vláštním důrazem na jihozápadní příhraniční oblasti.