Pane předsedající, dámy a pánové, tak tohle byl výstup ministra zahraničí České republiky... V Norsku jsou zadržováni čeští občané! Tři roky maminka nemůže vidět svoje dítě. (Velmi emotivně.) Tři roky je jí dovoleno vidět svoje dítě jenom dvakrát za rok, nesmí vyjádřit žádné city, nesmí s nimi mluvit česky! A tohle byla odpověď ministra zahraničí České republiky! (Šum v sále.)
Já vidím funkci státu také jako ochranu občanů České republiky a ochranu nejen uvnitř České republiky, ale i vně. Já si dokážu představit, pane ministře, mnohem důraznější kroky české vlády a ministra zahraničí, které - a jsem o tom pevně přesvědčen - by byly schopny pohnout s norskou stranou tak, aby děti se buď vrátily do České republiky, nebo se vrátily aspoň ke svým rodičům. Tohle je alibismus! A paní poslankyně o tom taky mluvila. To je prostě alibismus. Mně se tohle nelíbí.
A pak mám ještě jednu poznámku k celé sněmovně. Já tohle chápu jako velice závažnou věc a opravdu mě mrzí, a to je jak nalevo, tak napravo, že během projednávání vy prostě koukáte do těch svých notebooků, do těch svých obrazovek a neposloucháte, co se tady děje. Děkuji.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR