Výborný (KDU-ČSL): Nechceme stavět bariéru, chceme kvalitní zákon

05.11.2020 14:49

Projev na 64. schůzi Poslanecké sněmovny 5. listopadu 2020 k návrhu nového stavebního zákona.

Výborný (KDU-ČSL): Nechceme stavět bariéru, chceme kvalitní zákon
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Výborný (KDU-ČSL)
reklama

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře - jeden ministře, a vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé tady zaznělo. Já se omlouvám, tak vážený pane ministře na druhou, jak jsem byl upozorněn panem ministrem, protože má pravdu paní kolegyně Procházková, když teď tady říkala, že tady je vláda zastoupena, řekl bych, ministrem pro všechno, tak jak to známe. Ale ne, nechci to zlehčovat, reagoval jsem na slova pana vicepremiéra.

Já vůbec nezpochybňuji roli ministra průmyslu, obchodu a dopravy směrem k novému stavebnímu zákonu, ale nezlobte se na mě, já se musím připojit k tomu, co tady zaznělo. A v tomto smyslu to není jenom o paní ministryni Dostálové, já myslím, že to zdraví jí přejeme všichni a je to vcelku logické, my jsme také nepožadovali, aby sem přijela a ohrozila nejen sebe, ale nás všechny. Ale je to otázka například ministra vnitra, jestli něco tento zákon bude znamenat, tak naprostou revoluci, nebo revoluční zásah do státní správy a samosprávy, a to by přece mělo zajímat ministra vnitra. I on by měl dokázat reagovat na poznámky, připomínky, dotazy, které v prvním čtení tady zazněly a ještě zaznějí.

Já si nejsem jist, že můžeme jít tím směrem, tím stylem, tak jak tady zaznělo teď z nějaké faktické poznámky - vadí vám jenom Nejvyšší stavební úřad, tak pojďte, spláchneme první čtení a bavme se o tom ve výborech. Tak to přece není. Těch připomínek a poznámek a argumentačně zdůvodněných námitek je tolik, že to zdaleka není o této jedné jediné věci.

Já se v tomto smyslu za poslanecký klub KDU-ČSL připojuji k těm návrhům, které tady už zazněly. jsem přesvědčen o tom, že připomínky s veškerou úctou a respektem k paní náměstkyni - ale ona skutečně je tady zcela nezaviněně v roli úředníka, a tady jsme na půdě Poslanecké sněmovny. V tomto smyslu mi dovolte také reakci na pana ministra, když nás vyzýval, abychom tady nedělali politiku. To je výzva, která je nerealizovatelná. Z principu, z ústavy prostě nelze na půdě Poslanecké sněmovny nedělat politiku. Pokud jste s tím sem někdo kandidoval, tak jste bohužel kandidovali do špatného orgánu. Toto je orgán politický, a ať tady budeme projednávat cokoli, jakýkoli návrh zákona nebo jakýkoli jiný sněmovní tisk, smlouvu, vždycky budeme činit politické - zdůrazňují politické - rozhodnutí. A proto u takto zásadní normy, u takto zásadního zákona, který tady dnes projednáváme, jako je návrh stavebního zákona, je nutná nejenom oponentura, ale schopnost reakce osoby politické, a to je prostě ministr. Ministr gesční, ale já jsem tady jmenoval i ty další. Ministr vnitra, protože skutečně ten návrh, a mohl bych pokračovat dál, protože samozřejmě dopady stavebního zákona jsou i do dalších resortů.

To, že tady zůstal sám samotinký pan ministr Havlíček, bohužel také o něčem svědčí. Kdybyste, pane vicepremiére, řekl, že tady nemáme politikařit, tak to podepíšu. To máte pravdu. Ale politiku tady samozřejmě děláme a není to nic, za co bychom se měli stydět nebo za co bychom měli být pranýřováni. Tak to, dámy a pánové, skutečně není.

Dovolte mi krátký komentář, protože mnohé tady zaznělo, k čemu se i KDU-ČSL hlásí a co by podepsalo, a já potom na závěr také se připojím už k některým procedurálním návrhům na hlasování, které tady zazněly a které samozřejmě dávají relevanci.

Za KDU-ČSL můžu jednoznačně říci, ano, i my podporujeme a jsme si vědomí, že je potřeba zrychlit a zjednodušit stavební řízení, o tom není vůbec žádný spor. Já k tomu ale dodávám ještě dvě další věci. Je potřeba také dbát na to, abychom při tom zrychlení a zjednodušení respektovali oprávněné veřejné zájmy, k tomu za chviličku řeknu více.

A je další důležitá věc, musíme stavět kvalitně a dobře. To znamená tak, abychom pro naše obce a města, abychom pro naši krajinu tady nevytvořili něco, co bude dlouhodobě přinášet negativní dopady a půjde to proti tomu základnímu smyslu, že chceme tady udržet krásná naše města a naše obce. A ne to, aby se na různých půdách stavěly haly atd., atd. Prostě stavby, které budou dlouhodobě znehodnocovat prostředí, ve kterém žijí naše rodiny, ve kterém žijí naši občané v České republice. To si myslím, že je také velmi důležité, je potřeba to zohledňovat i v rámci projednání celého zákona, nejenom teď v prvním čtení, ale i v tom čtení druhém.

Zmínil jsem tady a k tomu chci krátce něco říci, ochrana veřejného zájmu. A tady nezpochybňuji to, že oproti původnímu věcnému záměru zákona předkladatel učinil určitý posun, nedochází k úplné integraci dotčených orgánů státní správy, ale vznikl z toho takový zvláštní model, kdy některé orgány jsou integrovány, některé nejsou. Když si potom vezmu ten sněmovní tisk samotný, včetně důvodové zprávy, tak se vůbec z důvodové zprávy nedozvídáme kritéria, na základě kterých jsou některé orgány integrovány a jiné ne. Čili kde je hranice zvýšené ochrany veřejného zájmu a kde už ta míra není? Samozřejmě chápu, že to vzešlo z nějakých odborných jednání i na půdě jednotlivých ministerstev. Ale ptám se, na základě čeho vznikla ta kritéria? Bylo to pouze na základě nějakých dohod, že se udělala někde linka, čára, kde k té integraci dojde a kde nedojde? Já myslím, že zodpovědností - a my se k tomu jako KDU-ČSL hlásíme zcela jednoznačně, že veřejný zájem u péče o krajinu, životní prostředí, u péče o kulturní památky tady musí zůstat prioritou.

Pokud bychom skutečně minimálně zohledňovali potřebu ochrany veřejného zájmu, tak taková právní úprava neodpovídá požadavkům na moderní řízení státu, neboť, a to zdůrazňuji, ochrana veřejného zájmu je ve svém důsledku zájmem každého jednotlivce a ten postup, který tady je navrhován, je když to řeknu velmi mírně, přinejmenším lehkomyslný.

Také bych připomněl otázku finanční, protože z hlediska vyhodnocení finančních dopadů jsme přesvědčeni o tom, že tady se předkladatel mýlí, když tvrdí, že v optimálním případě by mělo dojít pouze k přesunům prostředků napříč jednotlivými kapitolami z důvodu vykompenzování přesunu agendy z územních samospráv na státní správu, nikoliv k navýšení jak prostředků, tak agendy. Finanční příspěvek státu na výkon státní správy totiž dlouhodobě nepokrývá reálné náklady, které obce a kraje hradí na výkon a za výkon státní správy. Také s ohledem na zcela jinou koncepci potom těch povolovacích řízení, kdy není vyhodnocen nárůst nebo pokles správních úkonů, stavebních úřadů v budoucnu, nelze za dané situace ani stanovit finanční náročnost nově vykonávaných agend. To se týká i k těm finančním dopadům, které tady skutečně jsou zaznamenány.

K institucionálním změnám už tady mnohé zaznělo. Samozřejmě to není jenom otázka nejvyššího stavebního úřadu, je to i otázka míry decentralizace resp. centralizace státní správy. A tady chci zdůraznit, že to zrychlení a zjednodušení stavebního řízení bude dáno právě mírou digitalizace. Pokud skutečně půjdeme tímto směrem, pokud tady vznikne digitální spis, pokud tady vznikne portál stavebníka, tak to jsou přesně ty kroky, které mohou být vůči každému konkrétnímu jednotlivému stavebníkovi tím krokem, který mu zjednoduší a zrychlí ve finále celé stavební řízení. Čili není to o nutném přebudování institucionální struktury stavebního řízení. My se určitě nebráníme některým navrhovaným změnám. To, že stavební úřad o jednom nebo dvou zaměstnancích úplně nedává smysl a že je možné tady v tomto smyslu s některými úpravami přijít, tak to si myslím, že se shodneme i s paní ministryní Dostálovou. Říkali jsme to i u těch jednání, u kterých jsme byli.

Na druhou stranu některé kroky, které se týkají třeba integrace DOSu a podobně, tak tam skutečně vidíme velký problém i směrem k ochraně veřejného zájmu. A mnohé směrem k tomu zrychlení lze řešit právě prostředky digitalizace.

Dovolte mi tady na závěr ještě zmínit jednu důležitou věc, krátce to tady zaznělo, ale je potřeba ty věci zdůraznit. Tím, jaká tady vznikají rizika, rizika směrem k obcím, směrem ke krajům, tak se velmi pravděpodobně a upozorňovalo na to ve svém stanovisku Ministerstvo vnitra, upozorňoval na to Nejvyšší správní soud, tak tady reálně, pokud by ten zákon byl schválen tak, jak byl předložen, tak tady reálně hrozí obrovský nárůst správních sporů, které dopadnou na správní úseky českého soudnictví. A když si vezmete vyjádření paní ministryně Benešové a Ministerstva spravedlnosti, tak je to naprosto zjevné, že jestli českou justici někde pálí pata, kde skutečně se nedaří zrychlovat vyřizování podání, kde skutečně ten nápad je tak obrovský, že české soudy zde mají velký problém v rychlosti řízení, tak je to právě správní soudnictví. Takže dámy a pánové, pokud chceme správní soudy úplně zadusit, hodit na ně deku, tak potom přijměme a schvalme ten stavební zákon tak, jak je připraven. Na to je potřeba upozornit. Není to jenom otázka toho, že by tak, jak varovalo Ministerstvo vnitra, tady mohlo dojít k výraznému omezení stavební aktivity, ale je to i dopad v rámci sporů, které vzniknou a které dopadnou na správní úseky českých soudů. Před tím bych chtěl varovat a prosím, toto je potřeba také zohlednit.

Na závěr tedy - o rizicích směrem k obcím a krajům včetně územního plánování jsem tady již hovořil. My tak, jak připravujeme společný komplexní pozměňovací návrh, tak jsme připraveni i tyto věci zohlednit. Komunikujeme s náměstky a radními statutárních měst, kteří mají na starosti územní plánování. A myslím, že tyto připomínky je potom následně potřeba také relevantně posoudit a zohlednit.

Dámy a pánové, za KDU-ČSL na závěr mi dovolte předložit případně se přihlásit k už předneseným procedurálním návrhům v rámci prvního čtení. Pan zpravodaj si jistě poznámky dělá, případně i pan předsedající. Vzhledem k tomu, že jsem zaregistroval z médií vyjádření paní ministryně Dostálové, že sama připravuje jakýsi doposud neznámý komplexní pozměňovací návrh, tak to mne vede k jednoznačnému závěru, že potom je potřeba vrátit předložený návrh k přepracování. Protože pokud předkladatelka sama před prvním čtením avizuje svůj vlastní nebo prostřednictvím někoho z poslanců předložený pozměňovací návrh, tak pak já považuji za rozumnější a logické i pro kvalitu zákona samotného, ať si to paní ministryně a vláda přepracuje zpět a předloží nám to poté, co do toho zapracuje tento pozměňovací návrh. Pokud je to jenom úhybný manévr k tomu, aby se obešla Legislativní rada vlády, aby se obešlo nějaké vnitřní připomínkové řízení, tak pak říkám: To je špatně. Takto se zákony, dámy a pánové, nepřipravují! Čili za KDU-ČSL se připojujeme k návrhu jednak na přerušení prvního čtení po přednesení všech vstupů v rámci dnešní obecné rozpravy tak, aby se mohla k připomínkám vyjádřit paní ministryně a další členové vlády. Za druhé vrátit návrh zákona k dopracování. Nechci tam ten v médiích, vycházím pouze z toho, co zmínila paní ministryně a případně členové hnutí ANO, poslanci, vrátit k dopracování.

Pokud jde o garanční výbor, tak tady jsem byl velmi překvapen tou změnou na organizačním výboru, a to, že tento zákon je předložen hospodářskému výboru. Já chápu, že tady jsou nějaké zkušenosti a zdatnosti pana kolegy Kolovratníka, prostřednictvím pana předsedajícího. Ano, rozumím tomu, ale, dámy a pánové, kdo předkládá zákon, je samozřejmě vláda. Kdo ten zákon na vládu přinesl? Ministryně pro místní rozvoj. Který z výborů gesčně odpovídá Ministerstvu pro místní rozvoj? Je to výbor hospodářský? Není. Je to výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. A já jaksi vůbec nezpochybňuji potřebu, aby návrh zákona projednal velmi detailně hospodářský výbor, ať si to tam potom pan poslanec Kolovratník jako zpravodaj výboru také představí a hájí, ale v rámci garančního výboru přece musí tento zákon projednávat jako garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Stejně tak, jako je důležité, aby zákon projednal ústavněprávní výbor, protože dopady směrem ke správnímu správu a nejenom ke správnímu právu tam jsou obrovské, čili to jsou návrhy, ke kterým se jednoznačně připojuji, podobně jako k prodloužení následujících lhůt.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost. To je stanovisko KDU-ČSL ke stavebnímu zákonu. Znovu říkám: není naší ambicí tady stavět bariéru, barikádu tak, aby zákon nebyl projednán, ale my chceme kvalitní zákon, který reálně povede opravdu k tomu zrychlení, zjednodušení a zároveň také k respektování těch hodnot, které v naší České republice okolo sebe máme. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Aulická Jírovcová (KSČM): Zmatek, který představila vláda v posledních dnech, je katastrofální

0:15 Aulická Jírovcová (KSČM): Zmatek, který představila vláda v posledních dnech, je katastrofální

Projev na 87. schůzi Poslanecké sněmovny 2. března 2021 k návrhu zákona o zvýšení náhrady příjmu při…