Nechci dále komentovat, že zastupitelé dostali klíčové dokumenty k založení spolku Berounsko vlastně až těsně před jednáním, takže nebylo kdy je řádně a podrobně prostudovat. Zdá se, že, jak se říká, muž s brašnou nesměl projet: spolek Berounsko prostě musel být schválen v červnu za každou cenu, bez ohledu na názor zastupitelů mimo strany a hnutí zapojené do vedení města. Návrh odložit schválení do příštího jednání zastupitelstva, byl zamítnut.

Ono vlastně jakékoliv podrobné prostudován  zakládacího dokumentu spolku, by na principiálním pohledu na tuto věc nic nezměnilo. Hlavní problém a důvod, proč je nutné založení takového spolku kategoricky odmítnout, totiž sahá mnohem hlouběji, pod úroveň případných věcných námitek.

Víte, co je největší pohroma? Když se byrokraté pokoušejí koordinovat něco, co se týká jen a pouze vzájemné interakce svobodných jednotlivců. Snaha jakýmkoliv způsobem kontrolovat a koordinovat cestovní ruch a turismus prostřednictvím destinační agentury je vlastně formou centrálního plánování. Místní politik nebo byrokrat stanoví cíle, kterých chce dosáhnout, a pomocí nástojů, které má zapsaný spolek k dispozici, se posléze snaží usměrňovat cestovní ruch v dané oblasti tak, aby bylo cílů dosaženo. Tyto cíle jsou v první řadě politické, zatímco osobní cíle jednotlivců, kteří se účastní cestovního ruchu, jsou soukromé. Na jedné straně tedy máme jednotlivce, kteří cestují, vybírají si destinace dle svého zájmu a dle atraktivity dané lokality, utrácejí peníze; vedle nich stojí místní podnikatelé, kteří poskytují služby a mají svůj podnikatelský záměr postavený na tom, že jejich obec či město je turisticky atraktivním místem. Všichni dohromady, mají-li možnost jednat stoprocentně svobodně, představují systém, který přináší užitek všem zúčastněným. Jakmile do toho však vstoupí centrální plánovač, je do dobře promazaného systému vpuštěn smrtící element plánovaného chaosu.