Když mi v roce 2015 dával jeden z italských policistů informace o tom, že se řada neziskovek spolupodílí na pašování lidí do Evropy, zdálo se to neskutečně absurdní. Přesto jsem tehdy poskytl rozhovor Lidovým novinám, kde jsem to zmínil. Reakce novinářů i části veřejnosti byla velmi negativní. I v České republice se hromadně věřilo tomu, že všichni jsou uprchlíci, lodě neziskovek jen pomáhají zachraňovat lidi před utonutím a zastávají tak humanitární práci, na kterou jak státy, tak EU neměla okamžitě dostatek finančních a personálních prostředků.

Nicméně s opakovaným ježděním po uprchlických táborech a zařízeních jsem se stále více dostával k informacím od Frontexu, Europolu, agentury pro migraci EASO i od bezpečnostních služeb, které mé původní zjištění potvrzovaly. Řada neziskovek působila jako prostředníci pro převoz lidí z Libye do Evropy a následně pomáhaly lidem prodlužovat azylové řízení tak, aby se jejich vyhoštění stalo téměř nemožné.

A najednou se situace změnila, i důkazů je více jak dost. V létě roku 2017 jsem informoval (ZDE), jak Italské tajné služby pod skrytou identitou infiltrovaly lodě neziskových organizací a několik měsíců trpělivě sbíraly informace. To, co se od podzimu 2015 ukazovalo jako stále více pravděpodobné na základě výslechů migrantů, se najednou začalo natvrdo potvrzovat. Německé neziskovky byly v kontaktu s převaděči a domlouvaly se na předání migrantů. Tím se byznys migrantů výrazně zjednodušil.

Neziskovky znovu pod palbou kritiky

O tom, že si neziskovky jezdily pro migranty přímo k libyjským a tuniským břehům, svědčí i záznamy o záchranných akcích ve Středozemním moři, kdy každá loď má podobně jako letadlo sledovací zařízení a její pohyb jde proto i zpětně zmonitorovat. Zatímco v letech 2015 záchranné akce u libyjských břehů byly spíše výjimkou, v roce 2017 to byla zcela běžná praxe. Lodě neziskovek přesně věděly, kudy pojedou gumové čluny s migranty. Ty pak naložily a odvezly do sicilského Pozzalla nebo do jiného přístavu na Sicílii.