Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený předsedo vlády, vážený předsedo Ústavního soudu, milá paní ministryně, milý Pavle Zemane, dámy a pánové,

dovolte mi, abych jako laik vyjádřil několik názorů, které, jak je mým zvykem, mohou vyvolat často nesouhlasnou diskusi, ale aspoň to budou názory, nikoli pouze zdvořilostní fráze.

Zaprvé bych chtěl říci, že si nesmírně vážím práce Pavla Zemana a to je snad základní poselství, které Vám chci říci. Jak víte, přišel ze zahraničí, nebyl nakažen českým politickým rybníkem a udělal tolik práce, kolik při vší úctě nedokázal udělat nikdo předchozí. Pavle, milý příteli, velice Ti děkuji, odvádíš dobrou práci a právě proto jsi terčem kritiky těch, kteří by si nejraději přáli, aby státní zastupitelství příliš nefungovalo.

Milá paní ministryně, řekla jste jednou krásnou větu, kterou bych podepsal s jednou výjimkou: „Politici se musí začít trochu bát.“ Tou výjimkou je, že bych škrtl slovo trochu. Samozřejmě, že politici se nemají bát, když bona fide mají učinit rozhodnutí, které se následně ukáže jako chybné. Ale jsou-li spojeni s korupcí, s předražováním zakázek a mnoha dalšími věcmi, pak je důvod, aby se opravdu báli.