Otázky se týkají oblasti neurověd a sociologie a mají zásadní přesah do chování společností v současnosti, a hlavně v blízké budoucnosti.

Je západní civilizace na vzestupu a jenom nyní vlivem nepředpokládaných a výjimečných okolností došlo k mírnému zakolísání správného směřování nebo nastává bod obratu, po kterém bude následovat stagnace či pomalý nebo rychlý pád?

Základem argumentace těch, kteří hájí teorii nastolené správné cesty je to, že velká část populace současných společností žije doposud v dějinách lidstva nepoznaném blahobytu a že tento trend bude i nadále spontánně pokračovat v globálním měřítku. Otázka zní, jakým způsobem dlouhodobý blahobyt /neboli výrazná eliminace trvalého existencionálního rizika smrti hladem, násilím, infekčními nemocemi aj/ ovlivňuje funkci mozku populací žijícími v tomto prostředí. Nějaké výzkumy v této oblasti byly provedeny. Vzpomeňme například známý Calhounův experiment na krysách a myších z přelomu 60. a 70. let minulého století. Výsledky experimentu až děsivě připomínají současnost a možná predikují i blízkou budoucnost v souvislosti s možným rozpadem základních sociálních vazeb lidských společností. (více ZDE)