Sněmovna v pátek schválila vládní daňový balíček se zavedením daně z mimořádných zisků. Tato daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Stanjurův návrh počítá se zavedením daně od příštího roku.
U řečnického pultíku jej za něj sepsula exministryně Schillerová: „Tady budu jen kritická. Absolutně, absolutně jste, pane ministře, nezvládl bezprecedentním způsobem vytvoření zcela nové daně formou vlastního pozměňovacího návrhu. Tento způsob byl pro vás rychlý a z vašeho pohledu bezbolestný.
Nemyslím, že je to bezbolestné, z vašeho pohledu je měřena krátkodobým hlediskem, ale z dlouhodobého hlediska si myslím, že narazíte, nemám z toho radost. S vámi narazí celá tato zem, hlavně rozpočet,“ zdůraznila s tím, že chaos na burze, v médiích, vládní koalici teď nechá být.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Poukázala na „pofiderní predikce“. „Nic k těmto pofiderním predikcím, kromě ujištění, že to dělali experti Ministerstva financí, nemáme. Neviděla jsem nic, co by se mohlo verifikovat. Na rok 2023 to má být 85 miliard, zpochybňují to i ekonomové. Dokonce poradce pana premiéra pan Křeček řekl, že je to ‚paskvil‘. Za rok 2023, 2024 a 2025 to má být celkem 150 miliard, ta daň z mimořádných zisků. Spíše bych řekla, že přání je otcem myšlenky,“ pokračovala stínová ministryně financí.
Přímo z Poslanecké sněmovny
„Takže nepředvídatelnost vládnoucí pětikoalice, která si na předvídatelnosti daňového prostředí dle svých slov a slibů zakládá, ale podle činů to tak vůbec nevypadá. Co tu předváděli vládní poslanci ohledně zdaňovacího období, případně retroaktivity a limitu, od jakého se bude na podniky daň z mimořádného zisku vztahovat, to je naprostá katastrofa,“ kritizovala komunikaci vlády u mimořádné daně.
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?Anketa
„Neslyšela jsem od ministra financí žádné záruky, že se to nestane. Proto jsme chtěli připomínkové řízení a slyšet i názor té druhé strany. Tuto stranu mince odmítá pětikoalice diskutovat, jak v Poslanecké sněmovně, tak s občany i ze zástupci firem,“ uvedla Alena Schillerová.
Sněmovna mimořádnou daň schválila
Daň i přes odpor opozice ale prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo.
Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl sazbu daně 60 procent pro roky 2023 až 2025.
Daňový balíček jako celek mění několik daňových zákonů a kromě jiného zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva. Stejně zvedá také hranici pro využití paušální daně.
Sněmovnu dnes čekají i další zákony. Při schvalování možnosti předčasných důchodů pro záchranáře až o pět let budou poslanci hlasovat o pozměňovacích návrzích, které rozšiřují nárok na příspěvek 500 korun k penzi za vychované dítě. Jinou úpravou by Sněmovna mohla snížit starobní důchody prominentům bývalého komunistického režimu.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
