Petr Pavel nemusí po volbách do nové vlády jmenovat ty kandidáty na ministry, kteří podle jeho názoru nebudou razit linii setrvání České republiky v NATO a v Evropské unii. Prezident to řekl v rozhovoru s Michalem Půrem a Ondřejem Houskou v rámci jejich podcastu.

„Vzhledem k tomu, že prezident je volen v přímé volbě, předpokládám, že zastupuji mandát, který jsem dopředu jasně avizoval, což je jasné zakotvení ČR v NATO a v EU. Jestli považuji pro tuto zemi za správné, aby byla v těchto dvou institucích, pak při sestavování vlády a při jmenování vlády budu věnovat velkou pozornost tomu, aby lidé, kteří budou tuto zemi v exekutivní rovině zastupovat, drželi i tuto linii. Pokud ne, pro mě samotného by byl problém, kdybych měl bez výhrady souhlasit s někým, kdo z mého pohledu poškozuje zájem této země a jejich občanů,” řekl doslova v podcastu Bruselský diktát prezident Pavel.

Lze toto prezidentovo stanovisko vnímat jako legitimní postup hlavy státu? A pokud na to dojde, jak k tomu přistoupit? Tyto otázky položily ParlamentníListy.cz českým politikům napříč spektrem v rámci ankety.

„V současné situaci jde z politického hlediska o věc nepřekvapivou, z ústavního hlediska ale spornou,“ je přesvědčen šéf sněmovního ústavněprávního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Podle poslance ODS Karla Krejzy je důležité něco jiného. „Nakonec stejně rozhodne ten, kdo si bude schopen zajistit hlasy alespoň 101 poslanců,“ řekl redakci.

„Ústava hovoří jasně: premiér navrhuje, prezident jmenuje. A platí to, co jsem psal i v roce 2021 – je podle mě možné za určitých podmínek odmítnout jmenování kandidáta. A to pokud by třeba jeho jmenování bylo ohrožením demokratického zřízení nebo bezpečnostních zájmů státu. A aby z toho nebyla ústavní krize, bude tak v konkrétních případech záležet na komunikaci prezidenta s budoucím premiérem, pokud tato situace nastane. V případě vztahu k EU je pak otázkou, co je myšleno tím ‚zpochybňováním ukotvení‘. Často tím totiž probruselští fanatici myslí i nesouhlas se současným vedením Unie, aby měli bič na oponenty leyenovského směřování EU. To je ale falešná domněnka, protože i já sám se řadím mezi velké kritiky současného směřování EU, a přitom považuji případné vystoupení ČR z EU za naši hospodářskou sebevraždu,“ sdělil senátor a právník Zdeněk Hraba, předseda senátní komise pro Ústavu.

Předseda SPD Tomio Okamura zdůrazňuje, že jsme parlamentní, nikoli prezidentská republika. „A prezident by měl respektovat vůli voličů a budoucí parlamentní většiny. V demokracii by o tom, kam má jejich stát směřovat, měli rozhodovat občané ve volbách. Snad se jednou tenhle nezdravý směr k totalitě, kdy politici rozhodují proti vůli občanů, podaří otočit a jednou snad budeme mít demokracii, kde politik poslouchá občany, a ne naopak,“ míní.

„Od prezidenta, který byl připraven bojovat proti nepřátelskému paktu NATO všemi prostředky, je toto minimálně úsměvné. Každopádně nespokojenost s EU vyjadřuje pravidelně značná část české společnosti. Pan prezident by si měl přečíst Ústavu ČR – stačí začátek, kde je psáno, že lid je zdrojem veškeré moci ve státu. Nikoli prezident a jeho libovůle toho, kdo vyjádří věrnost EU a NATO na věčné časy a nikdy jinak. Toto je mimochodem jen další z důkazů, že je to prezident v první řadě pětikoalice a pak až všech ostatních,“ uvedla lídryně Stačilo! Kateřina Konečná.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský podle svých slov s prezidentem Pavlem mluvil a sděluje proto následující. „Dnes jsem s ním mluvil a máme prý méně řešit titulky a to, co napíše editor, a více řešit co skutečně řekl,“ reaguje europoslanec.

„Nechce se mi věřit, že tento výrok prezident vůbec vyslovil. Prostě nevěřím… A pokud to řekl, označuji to od hlavy státu za skandální, a vůbec nepřeháním. Znamená to totiž tak výrazné až protiústavní ovlivnění voleb, jaké tu nemá od roku 1989 obdoby. Říci jako hlava státu, že při sestavování vlády budu dávat přednost jen lidem určitých politických názorů, tedy už dopředu prohlásit, že se jako prezident nebudu na výsledek demokratických voleb ohlížet, to nemohl opravdu myslet vážně. Větší výraz pohrdání občany tu opravdu ještě od listopadu 1989 nebyl,” říká senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

Fotogalerie: - Teď jde o všechno

Odpověď připojil i senátor Robert Šlachta, předseda Přísahy. „Je to na hraně prezidentských pravomocí a podle mého názoru by tak prezident postupovat neměl. Je zodpovědností premiéra, koho a s jakými názory nominuje na ministra své vlády,“ řekl.

„Pokud k tomu opravdu dojde, musí budoucí premiér vysvětlit panu prezidentovi, že podle Ústavy na takový postup nemá nárok. Premiér si nesmí si nechat líbit vstupování pana prezidenta do jeho kompetencí a pokud by prezident přesto na svém postupu trval, pak bude bohužel potřeba dát na pana prezidenta ústavní žalobu na hrubé porušení Ústavy,” vzkázal šéf Svobodných Libor Vondráček, jehož strana bude součástí společné kandidátky SPD.

Podle poslance SPD Radovana Vícha rozhoduje volič, který dává svůj hlas kandidujícím subjektům podle jejich programu. „Podle zvyklostí by měl předsedu vítězné strany pověřit sestavením vlády a je tedy na budoucím premiérovi, koho si zvolí za koaličního partnera. Měla by to být v první řadě vláda odborníků, ale aby dopředu prezident odmítal někoho jmenovat za jeho politické názory a programové body již předem a diskvalifikoval jej tak ještě před volbami, není namístě. Je to věc budoucího premiéra, koho navrhne a s kým chce vládu tvořit,“ řekl poslanec.

Šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek je zaujat i jinou věcí než tématem z rozhovoru prezidenta Pavla. „Překvapilo mě, že pan prezident chodí do rozhovoru s lobbistou panem Půrem. Domnívám se, že pan prezident by měl upřednostňovat seriózní novináře,“ vzkázal Michálek. 

„Vláda má dodržovat a plnit mezinárodní závazky a považuji za povinnost ministrů rozvíjet a využívat členství v EU a v NATO mimo jiné i k obhajobě našich národních zájmů. Pouze je otázka, zda ústavní systém umožňuje prezidentovi diktovat si jakékoli podmínky, protože vláda má odrážet výsledky voleb a rozložení sil v Poslanecké sněmovně,” míní šéfka SOCDEM Jana Maláčová.

„Je to jen další postupný krok k zavádění eurototality v naší zemi, které nenápadně probíhá už několik let. Petr Pavel tímto krokem jasně dokázal, že se své bolševické mentality zřekl po roce 1989 jen naoko, a že ji stále má v sobě hluboce zakořeněnou. Předem totiž deklaruje, že je připraven zneužit své ústavní pravomoci k tomu, aby nepřipustil do vlády jiný názorový proud, než zastává on sám. Snaží se uzurpovat si pravomoc, která náleží jen a pouze voličům. Omezení členství či odchod z jakékoliv nadnárodní organizace může samozřejmě být zcela legitimním cílem politické strany. A pokud občané dají takovému subjektu dostatečný mandát, aby tento záměr zrealizovala, tak na to má plné právo a soudruh prezident jí do toho nemá co mluvit. Pokud si dobře pamatuji, tak v článku 2 naší Ústavy je napsáno, že zdrojem veškeré moci je lid, nikoliv prezident. Petr Pavel by se tím měl začít řídit,“ reagoval šéf strany PRO Jindřich Rajchl, opět součást kandidátky SPD.

Psali jsme:

Odhalena všechna jména všech, které Foltýnovi platíte na Úřadu vlády

Prezident Pavel: Téma bezpečnosti nesmí být zneužívané

Nová práce pro Foltýna? Konečná překvapila

Porušený protokol. Ale i jiné věci. Jiří Weigl prozradil, jak si Češi lžou