Pochod gayů:
Prasata, křičeli skini na gaye. Ti měli legraci z Klause a nahého Hájka
Končí festival Prague Pride. Gayové pořádají bohoslužbu
Je nás víc, než čtyři procenta
„Jsem sociálně zaměřený člověk. Baví mě příroda, ekologie, alternativní způsoby života. Nemám auto a dělám práci, co není moc placená. Proto mě nezajímá radikální pravice či levice. Zelení jsou takoví poklidní a umírnění. Líbí se mi," vysvětlil ParlamentnímListům.cz svou politickou orientaci Beyer na ostrově uprostřed Vltavy a kývnul směrem ke stánku Strany zelených. Sedmadvacetiletý muž žije v Praze a pracuje jako knihovník v pojízdné knihovně.
Od politických debat posledních dní o tom, že homosexuálové nejsou normální, se distancuje. „Já Klausova vicekancléře Petra Hájka nechápu. Lidem vnucuje názor, že jsme devianti, což není dobře. Dokážu si představit, že je to jeho soukromý názor, ale neměl by ho vydávat za hlas národa. Lidé by se měli posuzovat jednotlivě," dodal s tím, že by gayům a lesbičkám, pakliže splní všechny požadavky, nezakazoval starat se o dítě. Navíc podle něj tato menšina v Česku již není čtyřprocentní, ale rozrostla se. Většinová společnost ji totiž přijímá lépe, a takže svou homosexualitu už tolik lidí netají.
Začalo to na ParlamentníchListech.cz:
Praha plná úchylných gayů. S podporou primátora z ODS, zuří Hájek
Petr Hájek: Jsem kryptofašista. Doznávám se
Z ženy mužem
Narodil se jako dívka. Často si ho pletli s chlapcem. Vždy se mu muži líbili, ale v ženském těle se nikdy necítil dobře. Bylo mu odporné. „Více jsem si to začal uvědomovat v patnácti. Nezapadal jsem ani mezi holky, ani mezi kluky. Jako bych byl z jiné planety. Dodělal jsem základku, pak střední a tehdy, na jazykovém kursu, si toho učitelka všimla. Poslala mě za psychologem, který mi poradil, ať si přečtu některé odborné knihy. Odborné pojmy jsem ale moc nechápal. Rodina mi nerozuměla, podpora tedy žádná. Až po několika letech a dalších návštěvách u psychologa v sexuologickém ústavu to hlavně máma vzala lépe," popsal svá trápení.
SLEDUJEME téma Hájek a homosexuálové
Pak již vše probíhalo mnohem rychleji. Kolem osmnácti, to už chodil do práce, začal brát hormony, podstoupil operace a nechal si změnit jméno na neutrální tvar. „Odstranění prsních žláz je dnes již celkem jednoduchý zákrok. Odstranění vaječníků a dělohy laparoskopicky v podstatě také. Medicína je už na vysoké úrovni. Nicméně třeba dodat, že každý to vnímá jinak," vysvětlil s tím, že zákroky jsou hrazené pojišťovnou, ale člověk platí část léků a hormonů. Při hovoru byl Tadeáš roztěkaný a pořád se ošíval na všechny strany. „Já byl vždycky nervózní a živý. Může to být částečně i působením testosteronu. Nicméně dřív jsem působil, jako mouchy snězte si mě, kdežto teď jsem rozhodnější a energičtější," podotkl.
Čtěte také:
Okamura: Jsme sexuální země. Jezdí se k nám za sexem
Halík o gayích: Hájek mluví jako bavič v bulvárním kabaretu
Dvořáková: ODS necouvá. Naopak přebírá prvky krajní pravice
Otevřené zpovědi
Jeho přeměnu prý všichni přijali uspokojivě a s žádnou větší netolerancí, až na pár zkoumavých pohledů, se nesetkal. „Přítele nemám. Zažil jsem pár krátkodobých vztahů, ale to není nic pro mě. Chci něco víc. Ne všichni chlapi taky dokážou překousnout, že jsem se narodil jako žena," sdělil v otevřené zpovědi. Podobné otevřené rozhovory s lidmi z menšin nabízí Organizace na podporu integrace menšin (OPIM), která včera měla na Střeleckém ostrově také stánek.
Jde o projekt Živá knihovna. V reálu vypadá tak, že si zájemce zvolí představitele menšiny, přečte pravidla a poté, co na něj přijde řada, hovoří s člověkem, který v sobě skrývá dost zajímavý příběh. „Většinou se člověk ostýchá zeptat, ale zde nemusí. Často jezdíme po školách. Velmi oblíbenými živými knihami jsou jeptiška, policista, žena, která konvertovala k islámu a tak dále. Takovým mottem našeho jednání je metafora: Nesuďte knihu podle obalu. Pro mnohé zpovídané to má i terapeutický dopad a lépe se srovnávají se společností," dodal Mirek Klusák, který včera u stánku OPIM zastával roli knihovníka.
Více příběhů ZDE
Vaří ve škole za 11 tisíc, příští rok za deset. Volila pravici...
Spisovatel a mukl Stránský děkuje za dlouhověkost. Komunistům
Kniha je to poslední, co si lidé koupí, naříká vydavatel
Trpí v bolestech, stát ji i přesto sebral důchod a vyhnal do práce
Máte-li podobné příběhy, obracejte se přímo na naši redakci, a to na e-mail Redakce@ParlamentniListy.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský