Občané proti rušení stravenek
John upozorňuje, že nedávný průzkum ukázal, že devadesát tři procent obyvatel je proti zrušení podpory stravenek a závodního stravování a odmítá i náhradní paušál. „Nerespektovat vůli daňových poplatníků, když tím nelze získat žádný jiný efekt než zbytečné naštvání lidí a ekonomický minus, by nebylo nic jiného než arogance moci v té nejčistší podobě," míní John.
Čtěte také: Nezdaněné stravenky - Věci veřejné s protiřečí
John tvrdí, že systém zaměstnaneckého stravování a benefitů je užitečnou a zakořeněnou podpůrnou složkou zvyšující příjmy zaměstnanců živících tento stát. Zaměstnanci jsou tak prý motivováni k pravidelnému stravování a aktivnímu odpočinku, což znamená i zvýšení jejich pracovní produktivity. „Pravidelné stravování navíc zajišťuje lepší zdravotní stav zaměstnanců, což vedle lidského rozměru má i pozitivní ekonomické dopady. V opačném případě mohou stoupat náklady na léčbu zaměstnanců, což by v důsledku znamenalo i větší zátěž pro státní rozpočet a rozpočty občanů," domnívá se šéf véček.
Podpora ekonomiky
Zachování stravenek bude podle Johna zároveň podporou pro podniky, poskytující restaurační služby, což je podle něj v současné ekonomicky nelehké době důležitým prvkem ekonomických jistot.
„Navíc platnost stravenek je vždy v tom roce, ve kterém byly vydány. Tyto finanční prostředky se tak vrací zpět do oběhu, pomáhají živé ekonomice a neleží ladem na účtech. Což opět v ekonomicky svízelné současnosti není zanedbatelné. Nápad na kompenzaci zrušení stravenek zaměstnaneckým paušálem, zrozený v hlavě ministra financí Kalouska, není spásný, ale jen "vychytralý". Nízko- a středně příjmové skupiny obyvatelstva, tedy většina zaměstnanců v republice, konkrétně všichni, kdo mají plat do patnácti tisíc korun, by na tuto zdánlivě "spravedlivou" kompenzaci zrušení stravenek nedosáhli. Výsledkem by tedy byl nulový příjem pro stát, hladoví či špatně se stravující zaměstnanci, krachy restaurací založených na systému poledních menu za stravenky. Tedy ukázková reforma na nesprávném místě postihující nesprávné lidi," varoval John.
Kdo na koho doplácí?
Na to reagovala místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Ta se domnívá, že systém stravenek je velmi výhodný pro zaměstnavatele i zaměstnance, kteří stravenky poskytují a přijímají, ale nevýhodný zůstává pro ty, kteří jej prostřednictvím státu sponzorují. Tedy pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří daňově zvýhodněné stravenky nepoužívají.
„Argument o prospěšnosti pravidelného stravování bych uznala za relevantní, pokud by se jednalo pouze o tento jeden účel použití. Nicméně za daňově zvýhodněné stravenky lze nakupovat zboží i služby, které se stravováním mají pramálo společného. Zjistilo se dokonce, že stravenky slouží jako platidlo i v různých erotických klubech. Chceme vážně na tyto účely přispívat ze svých daní?", ptá se Langšádlová.
K tématu:
Bárta (VV): Dokud půjde sázet přes internet, s hazardem se toho u nás moc nezmění
Za zcela absurdní považuje Langšádlová toto tvrzení Radka Johna: „finanční prostředky se (prostřednictví stravenek) vrací zpět do oběhu, pomáhají živé ekonomice a neleží „ladem" na účtech. Což opět v ekonomicky svízelné současnosti není zanedbatelné."
Inflace?
„To bychom mohli zrovna navrhnout, že zaměstnanci Státní tiskárny cenin dostanou jako zaměstnanecký benefit daňově zvýhodněné bankovky. Dostanou příkaz je okamžitě utrácet, aby neležely ladem a pomohly živé ekonomice. Ale vážně. Snahu řešit hospodářskou situaci inflací jsme v minulosti zaznamenali mnohokrát. Vždy vedla k totálnímu rozvratu ekonomiky," varovala Langšádlová.
„Pokud se Věci veřejné prohlašují za sociální svědomí koalice, proč přihlížejí, když nízkopříjmový poplatník bez stravenek přes daňový systém dotuje poplatníka s vyšším příjmem a stravenkami? Daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů totiž narušuje základní princip daňového systému, ke kterému se veřejné hlásí i Věci veřejné. Podle tohoto principu odvádí poplatník s vyšším příjmem na dani z příjmu více než poplatník s nižším příjmem. Daňové úlevy tento princip nabourávají, a vedou tak i k porušení solidarity, která je v daňovém systému zabudována, a kterou Věci veřejné neustále zdůrazňují," uzavřela ve svém komentáři Langšádlová.
K tématu: Petice Zachovejme stravenky
Stravenky a závodní stravování využívá 80 procent zaměstnanců
Radek John ještě ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz replikoval na kritiku ze strany poslankyně Langšádlové. Upozorňuje na to, že stravenky či závodní stravování využívá v současnosti 80 procent zaměstnanců, navíc každý zaměstnavatel toto zvýhodnění může svému zaměstnanci poskytnout. „Tedy není to výhoda jen pro některé jako například režijní jízdenky, ale bonus, na který mohou dosáhnout všichni," zdůrazňuje John.
„Tvrzení Heleny Langšádlové, že stravenky vytvářejí inflaci, mi přijde jako záměrně zavádějící. Nemůže podle mě zodpovědně tvrdit, že daňové zvýhodnění v řádu miliard korun rozvrátí ekonomiku. Navíc, kdybychom propočítali důsledky zrušení stravenek, tak bude spíš státní rozpočet krvácet, než že by získal. Nemluvě o případném tvrdém dopadu na závodní stravování jako celek," říká John.
Čtěte také: Babák (VV): Stravenky budeme prosazovat i nadále
Ten poukazuje na to, že zajištění kvalitního stravování je problematické hlavně pro nízkopříjmové skupiny. „Bohatší lidé si mohou oběd koupit se stravenkou i bez ní, nicméně zrušením zvýhodnění stravenek se dosáhne jen toho, že díky nově zavedenému daňovému paušálu, který si nebudou moci odepsat ti, kteří de facto žádné daně neplatí, tedy jedna třetina zaměstnanců s příjmy pod 15 tisíc korun, by TOP 09 poškodila právě tuto skupinu zaměstnanců, která bude muset slevit ze způsobu stravování, který je jim nyní garantován skrze systém stravenek," uzavřel John.
Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil poslancům zachovat zvýhodnění stravenek a zároveň s tím zrušit vládou navrhovaný daňový bonus. Ve výboru s tímto návrhem neuspěly vládní Věci veřejné. Nicméně ty nadále chtějí přesvědčit své koaliční partnery o pozitivním přínosu stravenek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
