Původně plánovaný říjnový termín definitivně padl. Rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb na 9. a 10. října kvůli čtvrtečnímu zásahu ÚS pozbylo platnost. Volby tak budou později, pravděpodobně v listopadu.
Jde o průlomové rozhodnutí. Ústavní soud poprvé zrušil normu, která je označovaná jako ústavní zákon. A stejnou kompetenci si přiznal i do budoucna. "ÚS má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony z hlediska jejich souladu s podstatnými náležitostmi demokratického a právního státu; jinak by totiž byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv," uvedl v tiskové zprávě generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
ÚS zároveň uvedl, že zákon o zkrácení volebního období je ústavním zákonem jen podle názvu, nikoliv svým obsahem. "Obsahem nejde o zákon, nýbrž o individuální konkrétní rozhodnutí přijaté ve formě ústavního zákona," uvedl Langášek. Zrušená norma nesplňovala zásadu obecnosti - týkala se jen konkrétního subjektu, tedy Poslanecké sněmovny, v konkrétní situaci. Navíc působí zpětně, což je nepřípustné.
S Melčákem souhlasilo 13 z 15 ústavních soudců

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák