Ben Kuras o džihádu: Jak jednou něco dobyjí, věří, že to je navěky jejich

01.05.2025 22:01 | Monitoring

Spisovatel Benjamin Kuras a docent Radim Valenčík v rozhovoru s Antonínem Dolákem hovořili o svých zkušenostech s ukrajinskými židy, antisemitismem a konfliktem mezi Izraelem a Palestinou. Valenčík vzpomínal na studia v Oděse v 70. letech, kde podle něj tehdy dominovala židovská komunita, zatímco později ve městě převládl mononacionalismus. Kuras popsal nárůst antisemitismu v současné Británii, který podle něj nepochází od arabské mládeže, ale od levicových studentů.

Ben Kuras o džihádu: Jak jednou něco dobyjí, věří, že to je navěky jejich
Foto: Repro: YouTube
Popisek: Benjamin Kuras a Radim Valenčík v rozhovoru s Antonínem Dolákem

Radim Valenčík během rozhovoru vzpomínal na dobu, kterou strávil na studiu v Oděse v letech 1972 až 1977, kde tehdy podle jeho slov „vládla židovská komunita“. Valenčík upozornil, že nebylo vždy jednoznačné, kdo k této komunitě patřil. Někteří lidé židovského původu se totiž obávali svou identitu veřejně přiznat, zatímco jiní se k ní otevřeně hlásili. Příslušnost k židovské komunitě tak často nebyla zřejmá na první pohled, ale mohla se poznat například podle příjmení. 

Anketa

Obáváte se násilností během letošní volební kampaně?

hlasovalo: 3802 lidí

„Antisemitismus tam nebyl nijak brutální. Tím, že tam židovské etnikum bylo soudržnější a více se podporovalo – v oblasti lékařství, vědy – tak hodně penetrovali na hodně vysoké stupně, a to vyvolávalo takovou tu odmítavou reakci,“ uvedl Valenčík.

Docent dále popsal i jazykovou a kulturní situaci v někdejší Oděse. Uvedl, že v každodenním životě se ve městě běžně mluvilo rusky, přičemž za druhý nejčastější jazyk označil angličtinu. A ačkoliv sice tehdy ve městě fungovaly ukrajinské školy, nebylo tomu tak z přirozené poptávky. „Ukrajinské školy tam byly, protože musely být. Tam byla tehdy pozitivní diskriminace,“ hovořil Valenčík o podpoře menšinových kultur, které byly v Oděse podporovány, protože by jinak nebyly ekonomicky životaschopné v konkurenčním prostředí. Na této bázi podle Valenčíka fungovalo například i ukrajinské divadlo.

Většina Valenčíkových židovských spolužáků ze studií v ukrajinské Oděse nyní žije v Izraeli. „Měli zůstat v Oděse a uhájit v ní svobodné myšlení… tehdy z Oděsy po velkém odjížděli, čímž se tam uvolnil prostor pro změnu etnického myšlení a začal tam převládat ten mononacionalismus,“ řekl s tím, že odchod židů z Oděsy byla „chyba pro celý svět“.

S antisemitismem se setkal i Benjamin Kuras, který v roce 1974 konvertoval k judaismu. Setkal se s ním v poslední době ve Velké Británii. „Když jsem tam byl v 70. a 80. letech, tak skoro vůbec,“ uvedl na pravou míru. „V Británii teď bylo zjištěno, že třeba 50 % mládeže tam trpí antisemitismem. Je to choroba, je to vlastně duševní nemoc,“ řekl Kuras a Valenčík souhlasil.

Zároveň Kuras vysvětlil, že antisemitismus v Británii nepochází od arabské mládeže, nýbrž od progresivistické woke britské mládeže. „Ta, co nenávidí Západ. Ta, co nenávidí Izrael jako výstup Západu v tom utlačovaném třetím světě. Tak když nenávidíme sebe, tak musíme nenávidět i je,“ vysvětlil Kuras.

Diskuse mezi oběma mysliteli se pak samovolně stočila k izraelsko-palestinskému konfliktu. Radim Valenčík vyjádřil názor, že jedním z hlavních zdrojů napětí je spor o vlastnictví půdy. „Vždycky tam bylo sporné, komu co patří. Protože my to vidíme jako zápis v katastrálních knihách, ale tam platilo zvykové právo. A fakt je, že při těch různých procesech, ať už to bylo to původní zasídlování, tak podle mě část půdy, na které jsou stavěny domy, kde bydlí židé, tak Palestinci považují za svoji půdu a berou to jako křivdu. To je něco, co tam vytváří pnutí,“ řekl Valenčík.

Benjamin Kuras s tímto pohledem nesouhlasil a poukázal na náboženský aspekt konfliktu. Podle něj představuje velký problém islámský džihád. „Islámský džihád má zákon, že jakmile islám někde něco dobyl, tak mu to navěky patří a už se tam nikdo nikdy nesmí vrátit,“ řekl Kuras a ve zkratce pak popsal historický proces osidlování území, která dnes tvoří Izrael. Vysvětlil, že židovské organizace v minulosti skupovaly neplodnou a opuštěnou půdu, kterou následně zúrodňovaly. Rozvoj měl pak přilákat pracovní sílu z okolních zemí, jako jsou Egypt, Sýrie a Jordánsko, protože v nově vznikajících osadách byla potřeba pracovníků.

Kuras nicméně dodal, že v otázce existence židovského státu neexistuje žádná střední cesta. „Buď si člověk myslí, že by měl existovat židovský stát a měl by být nechán na pokoji, aby mohl vymýšlet všelijaké vědecké vynálezy, anebo v to nevěříte. Mezitím nic není,“ prohlásil a dodal, že s levicovými studenty demonstrujícími na propalestinské demonstraci v Londýně se kvůli jejich radikálnímu postoji nedá jednat.

Celý rozhovor ke zhlédnutí zde:

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Alena Kratochvílová

Mgr. Richard Brabec byl položen dotaz

Proč jste proti vzniku NP Křivoklátsko?

V čem je problém? Podle mě, je dobře, že vznikají NP, přeci jen přírodu je třeba chránit, než si ji úplně zničíme - samozřejmě všeho s mírou. To zelené šílenství a ekoaktivisty (spíše ekoteroristy) neuznávám, ale proč bránit vzniku národního parku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Ben Kuras o džihádu: Jak jednou něco dobyjí, věří, že to je navěky jejich

22:01 Ben Kuras o džihádu: Jak jednou něco dobyjí, věří, že to je navěky jejich

Spisovatel Benjamin Kuras a docent Radim Valenčík v rozhovoru s Antonínem Dolákem hovořili o svých z…