Jména bývalých agentů na internetu neohrozila činnost rozvědky, tvrdí Vondra

11.08.2010 11:44

Nikdo ze zveřejněných agentů podle Vondry pro tajnou službu nepracuje a ani v nedávné době nepracoval.

Jména bývalých agentů na internetu neohrozila činnost rozvědky, tvrdí Vondra

I šéf rozvědky Ondrej Páleník popřel, že by šlo o jakkoli nebezpečnou kauzu. S tím ale nesouhlasí opoziční socialisté, podle kterých došlo k poškození důvěryhodnosti zpravodajských služeb, navíc byli někdejší agenti vystaveni nebezpečí.

O nic nešlo, tvrdí pravice i špióni

"Nehrozila jakákoli kompromitace bezpečnostních zájmů," řekl na zasedání bezpečnostního výboru sněmovny ministr Vondra s tím, že jde o bouři ve sklenici vody.

Během jednání výboru zazněly informace o tom, že někteří z agentů pracovali pro rozvědku ještě před čtyřmi roky. Někdejší zpravodajská služba generálního štábu přitom byla v podstatě podřízena tehdejší sovětské vojenské službě GRU.

Socialisté zvoní na poplach

Exministr vnitra Martin Pecina z ČSSD si myslí, že kvůli úniku bude mít česká špionáž problémy získávat spolupracovníky v zahraničí, ti nyní totiž prý nemají jistotu, zda nebudou za několik let také vyzrazeni.

Ohrozila se důvěryhodnost zpravodajských služeb," přidal se socialista Petr Hulinský. S tím ale nesouhlasí občanský demokrat Jan Vidím, podle kterého není žádný problém, když jsou zveřejněni spolupracovníci totalitní vojenské rozvědky. Koneckonců veřejná jsou i jména agentů všech správ StB.

Pravděpodobně byl překročen zákon

Nicméně podle názoru ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Hazdry byl přeci jenom porušen zákon, protože některé dokumenty obsahovaly údaje po 15. únoru 1990, což je legislativou stanovená hranice. A právě to byl jeden z důvodů, proč Hazdra odvolal šéfa ředitele podřízeného Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého.

Sněmovní výbor nakonec ve věci úniku jmen nepřijal žádné usnesení.

Čtěte také:

Vondra: K „novému radaru" zády? To bychom byli blázni

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jac

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jednooký Ukrajinec o své armádě. Stále slouží. Vyplavalo to nejhorší

12:41 Jednooký Ukrajinec o své armádě. Stále slouží. Vyplavalo to nejhorší

Nejsou vojáci, není munice, nejsou opevnění. To jsou závěry polského analytika Konrada Muzyky ohledn…