Od vlády Petra Fialy občané právem očekávají, že bude pracovat a rozhodovat v jejich prospěch. Proto by měla otevřeně vystoupit a vysvětlit, proč mají spotřebitelé v České republice platit německé vysoké ceny elektřiny, přestože český energetický mix produkuje elektřinu levně a v dostatečných objemech. Stejně tak by měla zdůvodnit, proč nevyužije výnosů z velmi drahých a spekulativních emisních povolenek ke snížení drahoty elektřiny v důsledku růstu cen regulovaných složek (formou dotování nákladů na síť a pomoci domácnostem), když to příslušná směrnice EU nevylučuje. Navíc bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS, že nemáme povinnost být na lipské burze, ani nemáme povinnost mít burzovní cenu jako referenční.

Už dříve také bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že je absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a lidé za to platili extrémní peníze. Jeho úvahy ale odmítl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák s tím, že Evropa díky tomu, že je volný trh, v minulém desetiletí ročně ušetřila 34 miliard eur zejména právě díky tomu, že jsme mohli obchodovat. „Odstřihnout se od evropského trhu by pro Českou republiku byl krok úplně vedle, potřebujeme evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a i v dodávkách ropy. A když nebudeme spolupracovat, pak je otázkou, jestli se nám podaří potom společně spolupracovat například na společných nákupech zemního plynu,“ kontroval Martin Sedlák v jedné z debat s Jaroslavem Mílem.

Energetická bezpečnost je prioritou každé schopné vlády

Sedlákovo vyjádření navozuje dojem, že evropská solidarita Česka má spočívat v tom, že s odvoláním na lipskou burzu nasadíme domácnostem i firmám „evropské“ ceny a přijdeme tak o konkurenční výhodu, kterou by levnější elektřina mohla být. Zdaleka ne všichni však jsou s takovým postupem zajedno. „Zatímco zelení aktivisté pronášejí fantasmagorické vize o propojení občasných zdrojů energie tisíce kilometrů přes celou Evropskou unii, občané každého státu volí svou vládu tak, aby hájila jejich legitimní národní zájmy. Energetická bezpečnost je nedílnou součástí národní bezpečnosti země a je nejvyšší prioritou strategického plánování každé racionální a schopné vlády,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Milan Smutný, odborný mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie.

Připomíná, že už v minulosti existovaly návrhy, aby se v energetické politice, včetně cenové, členské země řídily podle národního energetického mixu. „K těmto návrhům se však česká vláda nepřipojila pod heslem ‚společný energetický trh nás ochrání nejlépe‘. Čeho jsme ovšem svědky? Politiky, kdy zejména vůdčí stát zelené tranzice Německo realizuje v energetice heslo ‚Zachraň se, kdo můžeš‘ a posílá miliardy eur dotací domácnostem a podnikům, aniž by řešilo unijní otázku nepovolené státní pomoci. Česko a další chudší země střední a východní Evropy na takové subvencování drahé energie peníze nemají. A přitom se mají držet tzv. společného trhu, který ve skutečnosti neexistuje,“ upozorňuje bývalý ředitel komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, který se podstatou problému vysokých cen energií dlouhodobě zabývá.