Propouštění má na konci roku přijít i do Prahy. Na konci tunelu už však prý něco svítí

12. 12. 2013 20:31

Pro příští rok přicházejí z oblasti trhu práce dobré i špatné zprávy. Ty špatné vycházejí z toho, že úřady práce již dostaly aviza o hromadných propouštěních, která se mají dotknout více než 1200 zaměstnanců. Ty lepší hovoří o tom, že v prvních měsících nového roku sice nelze spoléhat na vytváření nových pracovních míst, ale také se není třeba bát jejich významného úbytku.

Propouštění má na konci roku přijít i do Prahy. Na konci tunelu už však prý něco svítí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce
reklama

Zprávy, které v tomto týdnu vydal jak Úřad práce ČR, tak i personální agentura ManPower, tak uvádějí spíše neutrální vývoj – bez zásadních zvratů. Minimálně ne takových, které by se v prvních měsících roku 2014 týkaly širokých mas. Někteří jedinci však zasaženi přesto budou.

Hromadně propuštěno má být přes 1200 lidí

V listopadu letošního roku nahlásilo například hromadné propouštění úřadům práce celkem 18 zaměstnavatelů. Vyplývá z toho, že se tento krok dotkne 1212 jejich zaměstnanců. A opět se ukazuje, že nejvíce podniků (šest) se chystá hromadně propouštět v Praze, přesto podle nejnovějších informací ÚP ČR nejvíce lidí přijde o práci v Moravskoslezském kraji (krajská pobočka ÚP ČR hlásí 532, ve Frýdku-Místku přijde o práci podle avizovaných hlášení 460 lidí).

Je třeba dodat, že tyto počty nemohou brány jako konečné. Propouštět se může i na jiných místech a zřejmě se tak dít bude. Pokud však nejde o takzvané hromadné propouštění, které zaměstnavatelé avizují úřadům dopředu, u dalších případných organizačních změn jim z toho povinnost neplyne.

O hromadné propouštění se jedná jen tehdy, pokud dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je podnikatel povinen uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.

„Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. Možností je hned několik,“ popsala ParlamentnímListům.cz mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. V tiskové informaci pak následně rozebrala několik možností, které pro lidi, kteří ztratí práci, plynou jako alternativa.

Veřejně prospěšné práce (VPP)

Zatímco na konci listopadu loňského roku umístil ÚP ČR v rámci celé republiky 8885 uchazečů na veřejně prospěšné práce, letos jich bylo ve stejném měsíci 15 614, většinou působili jako uklízeči veřejných prostranství. Dynamický růst je prý nejen výsledkem ukončení veřejné služby, ale v první řadě aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), kterou ÚP ČR uplatňuje v praxi. Nejvíce nezaměstnaných našlo novou práci díky veřejně prospěšným pracem v Ústeckém kraji (2162).

Podstatou veřejně prospěšných prací je finanční a „lidské“ zajištění ze strany ÚP ČR, a to až na jeden rok. Například při odstraňování škod po živelných katastrofách, úpravách a opravách veřejného majetku, údržbě veřejných budov a komunikací nebo zajištění dalších činností, na které obce nemají vlastní personální kapacitu. Systém veřejně prospěšných prací je výhodný pro obě strany. Úřad práce ČR pomůže zájemcům získat na určitou dobu lidi. Obce, kraje a firmy zase tolik potřebné pracovníky, které by nemohly zaměstnat na stálo. ÚP ČR je připraven zajistit celou akci i po finanční stránce.

Poradenství a rekvalifikace

Pracovníci Úřadu práce ČR poskytnou uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikace, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění.

„Jde o to, aby uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, který takovým kurzem úspěšně projde, našel v co nejkratší době novou práci. ÚP ČR mu v tomto ohledu pomůže, ale je nutné zvážit všechna pro a proti v každém konkrétním případě. Tak, aby se vynaložená snaha na obou stranách nakonec neminula účinkem,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková.

Zájem o rekvalifikace je ze strany uchazečů značný. Jen během ledna až listopadu letošního roku jimi prošlo v Česku 39 737 lidí. Z toho jich 35 493 nějaký kurz v tomto období ukončilo. Za jedenáct měsíců poskytl Úřad práce ČR zájemcům o prohloubení vzdělání či změnu profese celkem 231 239 853 korun (Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu, pozn. red.)

A oč je největší zájem? „Klienti ÚP ČR nejčastěji volí rekvalifikace zaměřené na základní i speciální počítačové dovednosti, zdravotní a sociální oblast, účetnictví, svářečské kurzy, kosmetické či masérské služby, oprávnění na vysokozdvižný vozík nebo chtějí získat řidičské průkazy (od sk. C) včetně těch profesních. Zájem je i o profesi cvičitele fitness, cukráře a aranžéry. Nejčastěji se rozhodují pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí lidé mezi 20 – 24 a 35 – 39 lety. Nejpočetněji jsou mezi účastníky kurzů zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním,“ uvedla konkrétněji mluvčí Beránková.

Jak doplnila, úřad práce může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a kurzy u zaměstnavatelů.

Podpora vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM)

I v této oblasti zaznamenává Úřad práce ČR značný nárůst. Že nevíte, co si pod tím představit? Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdu jednoho zaměstnance až do výše 15 tisíc Kč, a to po dobu maximálně dvanácti měsíců. Podmínkou je, že firma musí prokázat bezdlužnost a musí se jednat o obtížně umístitelného uchazeče na trhu práce. Pokud ale počet nezaměstnaných vlivem kritické situace v určitém kraji rapidně vzroste, může Úřad práce ČR zákonem nastavené podmínky po individuálním posouzení zmírnit.

Ke konci letošního listopadu získalo díky tomuto nástroji práci 13 085 uchazečů, což je více než dvojnásobek toho, kolik lidí získalo takto práci v roce minulém (pouze něco málo přes 5000).

Příští čtvrtletí? Nejoptimističtější od roku 2008

V úterý zveřejněné výsledky průzkumu Manpower Index trhu práce ukázaly, že zaměstnavatelé v příštím čtvrtletí, které je pro trh práce nejhorším obdobím roku, neočekávají žádné změny. Jedná se tedy prý o nejoptimističtější 1. čtvrtletí od roku 2008.

V rámci průzkumu Manpower Index trhu práce pro první čtvrtletí 2014 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 750 zaměstnavatelů v ČR položena otázka: „Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce března 2014 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?“

A odpovědi? Zaměstnavatelé v České republice očekávají pro první čtvrtletí 2014 stagnaci v náborových aktivitách. Čtyři procenta zaměstnavatelů očekávají nárůst počtu pracovních sil, ale jiná 4 procenta předpovídají snížení počtu pracovních sil. Ovšem 91 procent zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny.

„Prognózy na trhu práce bývají na první čtvrtletí tradičně nejslabší, navíc jsou nyní poznamenané rokem 2013, ve kterém rostl počet nezaměstnaných lidí a klesaly obraty, zvláště v oborech maloobchodu, službách a průmyslové výrobě. Manpower index trhu práce na 1. čtvrtletí 2014 předpovídá stagnaci v náborech firem, ale i tak se jedná o nejoptimističtější 1. čtvrtletí od roku 2008. Pokud se podíváme na sezonně očištěná data, vidíme, že bude nabírat více zaměstnavatelů, než je pro toto období obvyklé,” prozradila Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.

Porovnání dle odvětví

Jásat se tedy nedá, poněvadž zaměstnavatelé pouze ve dvou z 10 odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí nárůst počtu pracovních sil.

Nejsilnější hodnotu čistého indexu trhu práce (+5 %) hlásí odvětví: finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům. Velkoobchod a maloobchod vykazuje hodnotu +3 %. Naproti tomu výrazný útlum náborových aktivit hlásí odvětví: doprava, skladování a komunikace, kde má index hodnotu -12 % a ubytování a stravování s indexem -10 %.

V Praze se čeká stagnace, v Čechách útlum

Zatímco překvapivě zaměstnavatelé na Moravě očekávají pro první čtvrtletí 2014 zvyšování počtu pracovních sil, v Praze se očekává stagnace. A zaměstnavatelé v Čechách hlásí utlumený trh.

Ve světě dominuje novým pracovním místům Asie, Evropu zachvacuje pesimismus

Přestože ekonomické problémy a celková nejistota na světovém trhu práce stále přetrvávají, výsledky průzkumu pro první čtvrtletí nadcházejícího roku ukazují na to, že většina zaměstnavatelů plánuje v různé míře zvyšovat počet pracovních sil.

Zaměstnavatelé ve 34 ze 42 sledovaných zemí a oblastí proto předpovídají pozitivní náborové plány, a tedy nárůst nových pracovních míst. Z celosvětového hlediska je nejsilnější předpověď v Indii, Tchaj-wanu a na Novém Zélandu. Oproti tomu nejslabší a zároveň negativní náborové prostředí očekávají zaměstnavatelé v Itálii, Finsku, Španělsku, na Slovensku a v Belgii. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …