Dle různých náznaků se pomalu blíží výběr nástupce současného pražského arcibiskupa Dominika Duky. Podle církevních zvyklostí podává každý duchovní v době dovršení věku 75 let rezignaci na svůj úřad. Ta může, ale nemusí být přijata. Podobně se stalo i kardinálu Dukovi, který před třemi lety svého kanonického věku dosáhl, ale papež ho požádal, aby ve svém úřadě pokračoval. Jeho nástupce se doposud nenašel, přestože se informace o brzké změně na nejdůležitějším církevním postu v zemi pravidelně objevují.
ParlamentníListy.cz měly při příležitosti dovršených sedmdesátých osmých narozenin kardinála Duky příležitost hovořit s jedním vysoce postaveným církevním činitelem, který nám hledání nástupce na svatovojtěšském stolci uvedl do nových a nejspíš i nečekaných souvislostí.
Nosíte venku roušku nebo respirátor?Anketa
„Liberální kavárna se už nemůže dočkat, až Duka zmizí. Vadí jim, protože se jich nebojí a jejich metody na něj neplatí. Nezalekl se komunistů, jejich kriminálů, nezalekne se ani těchto nových svazáků,“ otevírá svůj popis situace zdroj redakce, jehož identitu redakce PL zná, ale z pochopitelných důvodů ji nebude sdělovat.
Připomeňme, že kardinál Duka převzal úřad pražského arcibiskupa v roce 2010 po kardinálu Miloslavovi Vlkovi. Ten byl v církevních kruzích považován za liberálního člověka, ale lidem spíše utkvěly v hlavě jeho spory se státem o majetek a katedrálu. Duka byl z tohoto pohledu jeho protipólem. Vztah se státem se snažil urovnat, navázal kontakt s vrcholnými činiteli, hned po svém nástupu se dohodl s prezidentem Klausem na společné správě katedrály a v roce 2012 i na církevních restitucích.
„Míla Vlk měl představu církve jako křesťanského proudu společnosti, s převodní pákou v podobě lidovecké strany, KDU-ČSL. Nebyla to špatná myšlenka, ale na její širší prosazení ve společnosti neměl Vlk dostatek sil. Jeho vize se definitivně zlomila při sčítání lidu v roce 2001, kdy se ukázalo, že církev nemá ve společnosti ani zdaleka takový vliv, jak se předpokládalo. Od té doby byl jeho mandát marný, zahořkl ve své nereálné pozici. Duka naopak pochopil, že s lidovci to nikam nedotáhne, tedy pokud nechtěl dopadnout jako Vlk a poslední roky v úřadě existovat na okraji zájmu veřejnosti. Proto si zadal s politikou. Jednal prozíravě, protože nový arcibiskup se teď bude moci soustředit na to, co je podstatné, a nemusí být s politikou za každou cenu tolik zadobře“, naznačuje náš zdroj, jak by mohl vypadat budoucí pražský arcibiskup.
Podle našich zjištění prý významnou roli v hledání Dukova náhradníka hraje byznys a peníze. Současný pražský arcibiskup totiž odmítal svěřit značné majetky do podivných rukou. „Pokud se ale ptáte na budoucího arcibiskupa, srovnejte si to i v kontextu toho, že se hledá správce majetku z církevních restitucí. Na ty by si rádi sáhli mnozí, mimo jiné i lidovci, byť se o ně nezasloužili ani trochu. A ti by si přáli návrat do církevních myšlenkových poměrů před rokem 2010,“ sděluje náš zdroj.
Proto prý vidíme ty mediální manévry k liberálnímu arcibiskupovi. „Je to hnáno k tomu, aby se uspokojila halíkovská kavárna, zároveň ale také, aby církevní majetek skončil pod správnou kontrolou, s touto představou nekolidující. Spojnicí obou zájmů je pak osoba developera Luďka Sekyry,“ poodkrývá náš zdroj nečekaného zákulisního hráče v pozadí.
Lidovci by podle jeho názoru mohli přes nového arcibiskupa získat zpět svůj vliv v církvi, developer Sekyra levně získat do své správy církevní miliardy, biskupové poměrně solidní zhodnocení, ke kterému by Sekyra jako bonus přidal i další drobné na církevní projekty, které by vyhovovaly jeho amatérským filozofickým představám, dost by zbylo určitě i na lidovce a jejich prázdnou pokladnu. A jako poklop by tomu všemu měl posloužit plzeňský biskup Tomáš Holub, který je v liberálním prostředí velmi oblíben a podle všeho je do pozice nového pražského arcibiskupa liberálními církevními kruhy dlouhodobě generován.
O biskupu Holubovi se už skutečně několik let mluví jako o nástupci kardinála Duky. V této souvislosti se mezi biskupy zmiňuje v podstatě jako jediný. ParlamentníListy.cz o ambicích „restitučního biskupa“ Holuba psaly už v roce 2017 (ZDE).
Fotogalerie: - Karel vyznamenán
Nebyli jsme ale sami. Například vydavatelství Economia, jiného liberálního donora Zdeňka Bakaly, mu dopřává velký prostor, vydává s ním knihy, referuje o něm jako o možném nástupci kardinála Duky a celkově ho maluje v pokrokovém kosmopolitním světle jako moderního biskupa, který jezdí na snowboardu, používá produkty Apple, a který rozumí genderové teorii. Líčí ho i jako biskupa, který se nebojí islámu, ani uprchlíků a nevadí mu, kdyby křesťanství jejich tlak neustálo, a proto i kritizuje voliče Tomia Okamury, kteří jsou prý plni strachu a nepochopení. Biskup Holub se prý navíc ani svými arcibiskupskými ambicemi netají. „Zlí jazykové říkají, že nejmenší a nejchudší diecézi v Plzni stejně považuje jen za přestupní stanici do Prahy, čemuž napovídá i jeho pasivní přístup k plzeňskému úřadu, ve kterém kromě rekonstrukce svého biskupského sídla zatím neudělal vůbec nic,“ pokračuje zdroj z církevních kruhů.
Prověřili jsme si tedy informace, o kterých náš zdroj hovořil. Faktem je, že na konci září 2020 developer Sekyra oznámil po několika předchozích odkladech zahájení velkolepé výstavby v Praze. Hovořil o tisících bytech, na které by podle vlastních odhadů původně potřeboval kolem 15 miliard. Tyto odhady se však v poslední době šplhají až k 20 miliardám a výše (ZDE).
Již na začátku října roku 2020 se také objevily první zprávy o uvažovaném katolickém fondu NEKAF v cílovém objemu 10 miliard korun, získaných jako finanční kompenzace od státu za nevydaný majetek, s pravidelným vkladem ve výši zhruba půl miliardy korun ročně po následujících dvacet let. To by představovalo necelou polovinu částky, kterou římskokatolická církev na náhradách od státu každoročně dostává. Už první zprávy o záměru biskupů hovořily o favorizaci developera Sekyry. Nutno dodat, že do tendru na správu církevních miliard se přihlásili jen dva zájemci, kromě developera Sekyry ještě rakouská Raiffeisenbank.
„Od začátku to bylo celé šité na míru Sekyrovi, hodně na to přes Graubnera tlačil plzeňský biskup Holub. Proto od toho ostatní zájemci šli hned od začátku pryč, proč by ze sebe dělali blbce. Rakušáci, to je trochu jiný příběh. Ti jsou z Rakouska zvyklí na kooperativní model s církví a měli pocit, že by to podobně mohlo jít i u nás. Ale hodně nepochopili, o co ve skutečnosti šlo,“ vysvětluje náš zdroj skutečnost, proč se do správy církevních miliard nikdo moc nehrnul, přestože se na první pohled mohlo vše jevit lukrativně.
Podle našeho zdroje to byli právě lidovci, kteří myšlenku svěření restitučních peněz Sekyrovi k biskupům přinesli. Tahounem nápadu se mezi biskupy měl stát právě plzeňský biskup Holub, který sám pochází z vlivné lidovecké rodiny. Jeho dědeček, Karel Řičář patřil v meziválečném období mezi vlivné lidovecké politiky, v Národním shromáždění zastupoval Československou stranu lidovou jako poslanec. Tomáš Holub pak s lidovci úzce spolupracuje dodnes.
„On je o majetkových poměrech církve nejlépe informován, byl v letech 2011–2013 u závěrečné fáze jednání se státem o církevním majetku a byl to nakonec on, komu se podařilo svěřit část restitučních peněz do rukou investičního fondu ČSOB banky. Za to si také vysloužil biskupské místo v Plzni, původně se měl stát tamním biskupem někdo jiný, ale za pomoci jeho vlivných přátel z politiky a byznysu se mu podařilo zvrátit již hotový výběr, což se v církvi nestává často,“ dodává náš zdroj k okolnostem, které mladého ambiciózního sekretáře České biskupské konference vytáhly vzhůru do biskupského křesla. Podle všeho se tak nyní jen pokouší zopakovat osvědčený postup, tentokrát ve spolupráci s Luďkem Sekyrou a církevními miliardami. Pravdou totiž je, že v roce 2015, kdy se podařilo první církevní miliardy do investičních fondů skupiny ČSOB umístit, o nich biskup Holub hovořil v superlativech. V roce 2016 se pak stal biskupem.
Kromě vztahu biskupa Holuba a lidovců je prý zajímavá i vazba KDU-ČSL na podnikatele Sekyru. Kouzlem nechtěného je, že to byli před lety právě lidovci, kteří se obávali, aby církvi navrácené miliardy někdo „nevyfoukl“. Konkrétně zmiňme Cyrila Svobodu, mezi lidovci patřícího mezi pražské liberální ideology, který ke svým vizím potřebuje jenom jednu maličkost: hlasy moravských konzervativních katolíků. Pokud by církevní miliardy skončily u developera Sekyry, tak by to ale prý naopak uvítali. „Lidovci, myšleno jejich vedení, si bez Sekyry s prominutím ani neuprdnou. Pokud Sekyra rozhodne, že se něco udělá, tak to tak bude,“ svérázně komentuje vazbu lidovců na Luďka Sekyru náš zdroj.
Však také mají být za co Sekyrovi dlužní. Podle investigativního serveru Neovlivní.cz to byly právě Sekyrovy peníze, které jim v roce 2013 významně dopomohly k návratu do Sněmovny. Ti pak na oplátku byli jeho „linkou“ do Sobotkovy vlády. Že tehdy Sekyrův vliv výrazně vzrostl, dokládá i zjištění serveru Neovlivní.cz, že mu v té době nikdo neodepřel schůzku. Jenom u Sněmovny ale nezůstalo. Po roce 2014 nalezl v lidovcích mocnou spojku i na pražský magistrát, po roce 2018 i do jednotlivých čtvrtí přes „nová“ hnutí s účastí lidovců, jako jsou Spojené síly pro Prahu, nebo i Praha sobě s exlidovcem Janem Čižinským. Není tedy divu, že tiskové výstupy na ohlášený velkolepý projekt výstavby v Praze 5 nešetří chválou, od zástupců developera, přes politiky napříč politickým spektrem. Starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková pak označila výstavbu Smíchov City za jednu z priorit. To bylo v září roku 2019, a tak překvapení, že o rok později mohl Luděk Sekyra konečně začít stavět.
Fotogalerie: - Květná neděle s Dukou i oslíkem
Z dostupných informací také vyplývá, že Sekyra má zatím vyřešené financování jen pro komerční prostory a další kancelářské budovy, především pak pro novou budovu České spořitelny a několik stovek bytů, z uvažovaného počtu až tří a půl tisíc bytových jednotek, a že zatím stále láká potenciální investory na firemní dluhopisy. Otázka církevních miliard tak může být pro vlekoucí a stále více se prodražující projekt Smíchov City zásadní jak z hlediska jeho dalšího úspěchu, tak pro image Luďka Sekyry, který se snaží před veřejností napravit svůj obraz „gaunera z 90. let“, kdy byl vnímán jako přítel Marka Dalíka, kmotra Romana Janouška nebo mafiána Františka Mrázka. „Do obrazu moudrého dobroděje už nainvestoval nemalé prostředky, a šel na to i přes spřátelenou křesťanskou inteligenci, v čele s Tomášem Halíkem. Média pak v průběhu posledních Vánoc, pravděpodobně už i s vidinou církevních miliard, zaplnil několika rozhovory se sliby výstavby „dostupného bydlení“, což v jeho měřítku představuje necelých šest milionů korun za nejmenší nabízený byt o výměře 40 m². Otázka skutečné dostupnosti pro běžného občana je jinou věcí. Nic však nemění na tom, že neúspěch si Sekyra v případě Smíchovské City nemůže finančně, ani společensky dovolit,“ rozmluvil se zdroj PL o současných plánech známého developera.
Že by ale chtěl Luděk Sekyra církev vyloženě okrást, si náš zdroj nemyslí. „Znemožnil by se tím. Byznys je tvrdý, ale nikdy takto sprostý, i když církevní miliardy mohou představovat jednoduché sousto. Jeho plán je jiný. Potřebuje stavět. K tomu navíc může přes církevní miliardy a církev samotnou posílit svůj vliv na společnost. Lidoveckou partaj už zliberalizoval, ti by dnes na jeho pokyn snad i homosňatky prosadili, jen kdyby k tomu v Parlamentu nalezli spojence. Teď ještě přesvědčit i křesťany,“ kroutí hlavou náš zdroj nad stranou, která by měla ve společnosti prosazovat křesťanská témata. Ostatně, že křesťané dnes stále častěji vnímají jako reprezentanta svých hodnot spíše hnutí SPD než lidovce, si v jednom z rozhovorů stěžuje i sám biskup Holub.
Jak nás dále náš zdroj upozornil, není ani bez příčiny, že všechna místa odporu vůči Dominiku Dukovi mají údajně opět jednoho jmenovatele: Luďka Sekyru a jeho peníze, ať už se jedná o Tomáše Halíka, kterému Sekyra svými penězi zařídil doktorát na Oxfordu a údajně i onu Templetonovu cenu, přes dominikány v pražském klášteře, kterým prý přislíbil pomoc s velkolepou přestavbou kláštera, až po Tomáše Petráčka, který údajně právě díky němu získal místo na britské univerzitě.
Ostatní hlasití kritikové současného pražského arcibiskupa, šéf české sekce vatikánského rádia Petr Vacík, nebo olomoucký jezuita Jan Regner, nějakou dobu působili u Tomáše Halíka v jeho salvátorské farnosti u Karlova mostu. Mediálně oblíbený kněz Marek Orko Vácha tam působí dodnes. „Jsou to všechno jedinci, kteří k církvi nešetří kritikou zlořádů, zatuchlého dukovství a obcování s mocí a bohatými. Když ale dojde na jejich peněženky, tak jdou morální hlediska stranou, a peníze kontroverzního podnikatele, který svůj vzestup postavil na spojení s lidmi, jako je Roman Janoušek či František Mrázek, jim nesmrdí. Hezky to v jednom rozhovoru pro DVTV vyjádřil Tomáš Halík, když Sekyru nazývá ‚napraveným hříšníkem‘, jaký je prý ‚potěchou kněžského srdce‘. Tady mu pozice ozdobného oleandru mafiánů evidentně nevadí, hlavně že je z toho další vyznamenání,“ uzavírá náš zdroj neradostné vyhlídky české církve, pokud skončí v područí vlastních peněz, ovládaných developerem Sekyrou, kroutí hlavou vysoký církevní představitel pro ParlamentníListy.cz.
Byl prezident Zeman k moderátorce Primy Tománkové hrubý?Anketa
V lednu 2021 se ale stalo něco, s čím Luděk Sekyra dle našich zjištění příliš nepočítal. „Biskupové mu do jeho plánu hodili vidle. Stalo se tak právě z iniciativy kardinála Duky, arcibiskupa největší a nejbohatší české diecéze, který řekl, že proti plánu biskupa Holuba nic nemá, ale že jeho diecéze do plánovaného nemovitostního fondu nedá ani korunu, protože chce jít vlastní cestou. V reakci se poměrně rychle stáhl i olomoucký arcibiskup Graubner, který disponuje jen o něco menším majetkem, než kardinál Duka v Praze, a který si nyní předně sám hojí rány po zpackané stamilionové investici v Arca Capital Pavola Krúpy. A to v situaci, kdy Sekyra potřebuje stamiliony, kterými disponuje české a moravské arcibiskupství, nikoliv miliony, které mu mohou nabídnout v Plzni,“ vypráví zdroj s tím, že není žádnou náhodou, že zatímco záporný verdikt biskupů vůči Sekyrově nabídce padl 26. ledna, už o den později Lidové noviny referují, že „Dukův nástupce by prý měl být znám do půl roku. Myšlenka na správu společných investic údajně opuštěna není“. Informaci pak o několik dní později zpřesňuje server Seznamzprávy.cz, na kterém mimochodem Luděk Sekyra často publikuje své tiskové výstupy, který přináší seznam favoritů arcibiskupské volby.
„Překvapivě“, na prvním místě padlo jméno plzeňského biskupa Tomáše Holuba. Podle našich informací jsme svědky klasického mediálního spinu, jehož cílem je urychlit změnu na arcibiskupském stolci, a to tak, aby se mohl miliardový plán Luďka Sekyry vrátit na stůl co nejdříve. S církevními miliardami už podle všeho ve svých finančních rozvahách počítá a potřebuje je. A že tento developer svým vlivem a penězi dokáže v křesťanském prostředí mnohé, už ukázal v případě doktorátu pro Tomáše Halíka, i při lidoveckém comebacku na politickou scénu. Jak silné páky může mít v případě volby nového pražského arcibiskupa, už ale náš zdroj zodpovědět nedokázal.
Okolnosti volby nového pražského arcibiskupa, primase českého a správce církevních miliard, budou ParlamentníListy.cz sledovat i nadále.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
