„Francie byla vždy farmaceutickou velmocí a teď tady budeme nejspíš vyrábět ruskou vakcínu Sputnik V. V zemi Pasteura nemáme vlastní vakcínu a musíme spoléhat na cizí. Zdejší věda strašně upadá a geniální hlavy odsud utíkají jinam,“ lamentuje Pavel Lesák. Hovoří o objeviteli vakcín proti sněti slezinné a vzteklině Louisi Pasteurovi, jehož ústav a muzeum leží na pařížské poměry nedaleko českého velvyslanectví, kam často dojíždí...
Le Penová versus Macron
Poslední provozovatel jediné československé restaurace v Paříži, která se jmenovala Dolina, Pavel Lesák nyní sice tráví zaslouženou penzi v malé vesničce uprostřed polí mezi městem nad Seinou a Orléansem, ale jako prezident Sdružení československých dobrovolníků ve Francii a předseda Československé obce legionářské – Jednota Paříž má i tak stále dost povinností. Do Francie emigroval v roce 1968 jako do země zaslíbené, ale dnes, na stará kolena, dokáže vyjmenovat i mnohé její vady na kráse.
Ostatně za rok v květnu tam budou mít prezidentské volby a současný prezident Emmanuel Macron v nich nemá výhru vůbec jistou. V některých průzkumech mu na paty šlape šéfka Národního sdružení Marine Le Penová. „Samozřejmě že se v tom odráží jeho neschopnost řešit dlouhodobé problémy dnešní Francie. Když bylo hnutí žlutých vest na vrcholu, tak slíbil, že decentralizuje moc a přidělí větší pravomoci regionálním radám. To se nestalo a pořád rozhoduje společně s vládou o většině důležitých věcí. Nespokojenost bublá pod povrchem. Země se pořád potýká s islámským radikalismem a terorismem a až nyní se chystá nějaké řešení. Také moc nezvládá koronakrizi a na některé regiony byl opět uvalen tvrdý lockdown,“ vyjmenovává část potíží.
Některými médii a kritiky je podle Lesáka Macron označován za totalitního blázna: „Když je Le Penová v televizi, tak si nad vším myje ruce, potutelně se usmívá a čeká. Preference jí stále rostou. Říká to, co si mnoho Francouzů skrytě myslí, ale bojí se to ventilovat na veřejnosti. Nadcházející volby budou velmi důležité. Může do nich zasáhnout i některá další, méně očekávaná, osobnost. Hovoří se třeba o europoslanci za Zelené Yannicku Jadotovi. Volby budou každopádně hodně zajímavé.“
Islámský radikalismus
Francie má za sebou několik těžkých let boje s terorismem. Známé jsou útok na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, střílení v hudebním klubu Bataclan anebo útoky v jihofrancouzském Nice. Po loňské, náboženským radikalismem motivované, vraždě středoškolského učitele Samuela Patyho se rozhoupala i vláda. Na začátku února se do tamního Národního shromáždění dostal její návrh zákona o radikálním islámu. V něm jsou třeba zahrnuty státem kontrolované vedení mešit, zákaz oddělení „mužských“ a „ženských“ návštěvních hodin v bazénech nebo zákaz takzvaného „certifikátu o panenství“.
„Už bylo na čase, ale podle mě s tím přišli pozdě. Le Penová některá opatření navrhuje celá léta, což jí samozřejmě u řady voličů včetně mě favorizuje. Situace ve Francii už je v tomhle ohledu opravdu neudržitelná. Před tím, než profesorovi Patymu uřízl ten čečenský uprchlík hlavu, se vědělo, že je v ohrožení, ale policie s tím nic nedělala. V Paříži či Marseille dnes máme čtvrti, kam se policisté, hasiči či záchranáři bojí jezdit. Dá se říct, že jsou v držení fanatiků, kteří po vetřelcích hází všechno, co mají po ruce. Třeba i pračky a ledničky,“ líčí Lesák.
Koronakrize po francouzsku
V zemi galského kohouta stále platí zákaz nočního vycházení od šesti odpoledne do šesti zrána a v některých regionech ještě přísnější opatření. Většina obchodů, kromě těch nabízejících potraviny, drogerii a některé další zboží, je zavřena. Školy jsou ale většinou otevřené. „Vnučka chodí do první třídy. Její škola je otevřená, ale některé jiné, kde se objevily případy koronaviru, jsou zavřené. Tyto děti ale mohou chodit i do školek,“ dodává hrdý dědeček s tím, že možná zavřou i je. „Člověk pustí televizi a v ní jeden odborník mluví pro a druhý proti tvrdému lockdownu, tak kdo se v tom má vyznat. Přitom se na sebe ještě usmívají. Nicméně pařížské metro je ve špičkách plné a v noci se tam válí bezdomovci jako vždycky,“ zlobí se.
Podle něj ve Francii, v zemi jednoho z otců mikrobiologie a imunologie Pasteura, chybí vakcíny. Ostatně jako v celé Evropě. Nakonec k tomu Pavel Lesák předestře vlastní zkušenosti: „Je v tom bordel. Na vakcinaci už mám ve svém věku nárok, jsem zapsaný na třech místech a čekám. Jsem zavřený doma a nemám důvod chodit ven do doby, než budu očkovaný. Jsem očkovaný proti chřipce a jsem za to rád. Nelze to brát na lehkou váhu. Je pravda, že se občas setkám s lidmi, kteří jsou proti a v televizi jsem dokonce viděl doktory, kteří očkování zavrhovali. Podle mě to jsou debilové!“
Psali jsme:
autor: Jan Rychetský
