Musíte v posledních týdnech šetřit na jídle?Anketa
„Ruský režim pod taktovkou dvacetiletého Putinova vládnutí pronásleduje občanskou společnost stále více. Můžeme sledovat různá dramata. Likvidaci opozice, třeba Navalného," prohlásil senátor Marek Hilšer, který spoluzaložil parlamentní platformu Přátelé svobodného Ruska. Ta měla včera konferenci Ruská demokratická diaspora a dialog s Evropou. Děly se tam zajímavé věci...
Ruská emigrace
Konference se konala v Senátu mimo jiné u příležitosti stého výročí Ruské pomocné akce. Před sto lety totiž „tatíček Masaryk" nabídl Rusům prchajícím z „rudého Ruska" pomocnou ruku, aby se usadili v Československu. Právě pro dialog jsou podle Hilšera ruští krajané nejdůležitější. „Věřím, že i nová vláda se na to zaměří a jako Masaryk bude věnovat podporu ruské diaspoře v Česku," dodal.
Poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová vyjádřila obavu z Ruska a Číny s tím, že je třeba podporovat tamní demokratické síly. Sama prý žije v Poberouní, kde se některé z ruských rodin z tehdejší „ruské akce" usadily. Zato zástupkyně ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny Evženie Číhalová mluvila přímo o svých předcích. Je z první vlny potomků, kteří se k nám v rámci zmíněné akce dostali a byla to většinou ruská elita. „V roce 1920 otec s generálem Pjotrem Wrangelem nastoupil na poslední loď, která opustila Krym. Nechali tam vše s tím, že se jednou vrátí, ale už se nikdy nevrátili," dodala s tím, že na plážích Krymu bylo poté Rudou armádou postříleno na 20 000 civilistů.
Novinář Jaromír Štětina byl stručný, vlastně jen vyjmenoval knihy, z nichž by se lidé měli o současném Rusku poučit. Jmenoval knihu Olega Panfilova Antisovětské příběhy, Dějiny Ruska Andreje Zubova a tak dále. „Všechny prosovětské síly u nás odcházejí. To, že už komunisté nejsou v Parlamentu, je úspěch nás všech," dodal. Rusko je prý pro Evropskou unii nebezpečím.
Z Ruska pryč...
Podle Marka Příhody z Ústavu východoevropských studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy studuje v Česku zhruba 7 500 ruských studentů, což je druhá největší národnost studující v tuzemsku a představuje to jednu běžnou univerzitu v Rusku. Pro srovnání, v Číně prý Rusů studuje zhruba 20 000. A proč z Ruska lidé odcházejí? Nejistota ohledně budoucnosti, politické důvody a tak dále. „Návrat Vladimira Putina do úřadu prezidenta s jeho nejistým odchodem, zabrání Krymu a ti lidé najednou začali mít pocit promarněných šancí," prohlásil mimo jiné.
Fotogalerie: - Přátelé svobodného Ruska
Pak se o slovo přihlásil muž, který nejde pro drsná slova daleko a říká vše jasně a stručně, potomek donských kozáků Alexej Kelin: „V této bažině se potácíme už sto let a nikdo se z dějin nepoučil. Přiznejme si, že ruskou společnost nelze vyléčit v rámci desítek let, a to i kdyby někdo Putina nahradil. Je potřeba investovat do mladých. Systém distančního vzdělávání by tady mohl fungovat. Pokud přijmeme to, že peníze nesmrdí a vyhrává konzum, tak naše civilizace skončí."
KGB, FSB a dál...
Tvrdšími slovy už nešetřil Rostislav Valvoda z nadačního fondu Prague Civil Society Centre, což už nikdo nepřekládá. „Valvoda k tabuli a vzpomeňte si na babičku," řekl by učitel. Překlad tak zhruba zní Pražské civilní společenské centrum. Ale nechtěl být negativní. „Pod povrchem represí a likvidací probíhá generační výměna a režim ztrácí podporu. Už nemá co nabídnout. Ženy, děti i milenky si prorežimní síly skladují na západě, přitom poukazují na jeho prohnilost. Čisté pokrytectví," začal.
Rusko podle něj není technologicky schopné se odříznout od celosvětové sítě internetu, i když na tom usilovně pracuje. Běloruská emigrace dokázala pro podporu perzekvovaných lidí sehnat miliony eur a šlo to. Dle něj by měly být v Česku odstřihnuty veškeré majetky a zdroje lidí, jako je třeba předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandr Bastrykin. Velké nedávné protesty proti režimu Vladimira Putina byly, jak Valvoda prohlásil, na ruském Dálném východě v Chabarovsku, kde Putin vyhodil populárního gubernátora.
„Nejdříve se je třeba vypořádat s korupcí na ministerstvu vnitra a zahraničí. Podle mě je tam spousta starších lidí, na které má KGB (dnešní Federální služba bezpečnosti FSB, pozn. red.) materiály. Pán ze zdi (podíval se na portrét prezidenta Miloše Zemana, pozn. red.), kterého vídáme v teráriu a bojíme si přiznat funkci jeho velkého přítele generála Jakunina (bývalý prezident Ruských železnic a současný prezident Světového fóra pro dialog civilizací, pozn. red.). To je největší ruský agent v rámci Evropské unie," prohlásil Kelin.
Ruský opozičník s mobilem
Ruský opozičník Dmitrij Gudkov nespustil oči ze svého chytrého mobilu, jako by ho nic jiného nezajímalo. Nevím, jestli tam sledoval nový výbuch ruské jaderné elektrárny kdesi v hloubi Ruska anebo pohyb akcií na newyorské burze, ale bylo to k jeho hostům dost neslušné. Kdo ví, jestli ho doma „máma" i „otec" vůbec naučili slušnému chování. Kdyby se dloubal v nose, možná by se zachoval uctivěji. Podobná neúcta k Česku jako za dob Leonida Brežněva, ale technologicky dál. Až si pozorovatel řekne, ať tam podobné ignoranty senátor Hilšer už nevodí, protože to snižuje vyznění celé akce.
Ale bez emocí. Dmitrij Gudkov byl poslanec Státní dumy v letech 2011 až 2016 a zažil si pak své. Když se ten „zaneprázdněný Rus" pustil své hračky, tak spustil: „Když pracujeme v nezákonné organizaci, tak hrozí až šest let vězení... Jsme prý agenti... Když dostanu dolar od nějakého kamaráda z ciziny, tak jsem agent... Centrum dnešní síly Ruska sídlí v Lubjance (dnešní velitelství FSB, pozn. red.). V ruských ozbrojených silách je zhruba 400 000 vojáků..." Podle něj už v Rusku žádné opoziční strany neexistují, jen lidé, co mají sílu k protestu.
Ruské centrum
„V Evropě byla dvě až tři aktivní centra, ale pak, v souvislosti s Navalným, se vzbouřili lidé v šedesáti městech. Měli bychom udělat kulturní tlak. Do roku 2024 se bude situace zhoršovat a EU by měla podržet ruskou opozici," sdělil Alexandr Morozov, filosof a politolog, spolupracovník Karlovy univerzity.
Nakonec promluvil Anton Litvin, šéf festivalu současné ruské kultury a lidských práv Kulturus, ale i velký aktivista v případu Alexeje Navalného. Naposledy, na začátku tohoto roku, pro ParlamentníListy.cz v rozhovoru prohlásil: „Cítím odpovědnost za Rusko. Myslím si, že mise ruského liberála je ukazovat na svém příkladu, jak by měl vypadat správný Rus. Cítím se být poslem té strany, která není pokřivena nostalgií k sovětským dobám a podporou putinismu. Putina přece nelze považovat za typického Rusa. Rusko není Putin."
Na půdě Senátu ukázal svou vizi. Centrum současného Ruska, kultury a lidských práv. „Chceme, aby Češi viděli, že spousta Rusů podporuje demokracii a Evropskou unii. Nejsme představitelé národnosti, jsme budovatelé nového, demokratického Ruska." Jeho cíle ve zmíněném budou ukazovat historii československých legií v Rusku, obranu lidských práv tamtéž a tak dále. Asi mu teď dám polibek smrti, ale „Good luck, Mr. Litvin!"
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
