Kdo by byl lepší předseda ČSSD?Anketa
V roce 2008 se začala psát historie První chráněné dílny (PCHD) Tomáše Horáčka, která se stala symbolem absurdity citovaného zákona.
Na konci roku 2009 vykázala společnost hospodářský výsledek před zdaněním ve výši 787 tisíc korun a jako předmět podnikání uváděla výrobu textilních oděvů. O rok později vykázala 1,579 milionu, za 2011 pak 2,523 milionu. V roce 2012 se společnost začala aktivně ucházet o veřejné zakázky, její hospodářský výsledek se dostal na 4,144 milionu korun, přičemž v závěrkách se stále uvádí, že se zabývá výrobou textilních oděvů.
Výrazný obrat přišel v roce 2014.
Hospodářský výsledek sice účetně výrazněji nevyrostl, ale vidíme zajímavý obrat ve výročních zprávách. Zatímco v roce 2013 vykázala PCHD tržby za prodej svých výrobků a služeb přes 37 milionů, o rok později se stejná položka snížila na pouhých osm milionů. Zato vyrostly tržby jako celek, a to na 70 milionů korun. Změnila se také právní forma. Byznysem už není výroba textilních oděvů, ale obecná oblast výroby, obchodu a služeb. Pravý podnikatelský záměr se začal vybarvovat. Cíl? Veřejné zakázky.
Jak to všechno fungovalo?
Naprosto jednoduše.
PCHD se účastnila výběrových řízení ve veřejném sektoru. Vzhledem k zákonné úpravě měla jistou výhodu. Nabídková cena této společnosti byla snížena o 15 procent; pokud tedy oproti ostatním nenadsadila cenu vyšší než 15 procent, výběrové řízení vyhrála. Že většinu z nich následně řešila formou subdodávek, nikoho z veřejné správy netrápilo. Odpověď na otázku „Proč?“ je nasnadě. Existuje totiž povinnost pro ty, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, mít mezi nimi alespoň čtyři procenta zdravotně postižených. Pokud tak nečiníte, buď si koupíte takzvaný odpustek a za toto neobsazené místo zaplatíte, nebo si objednáte zboží od někoho, kdo tak činí, takže například od chráněné dílny. Vzhledem k tomu, že sám stát tyto normy nedodržuje, i pro něj byly zřejmě obchody výhodné.
Vraťme se k PCHD.
V roce 2014 například dodávala pět plicních ventilátorů do Nemocnice Na Bulovce za 3,4 milionu korun a za téměř 36 milionů pro stejnou nemocnici měla zajistit ostrahu. Na Praze 4 v domově pro seniory dělala dodávku, montáž a zprovoznila kuchyň za necelých devět milionů. Celkově získala zakázky za zhruba 90 milionů korun. Rok 2015 byl ještě plodnější. PCHD získala zakázky za více než půl miliardy korun. V roce 2016 pak nabrala zakázky za téměř 400 milionů korun.
Za zmíněné tři roky na webu Všechnyzakazky.cz najdeme téměř 400 zakázek za necelou miliardu. Bez DPH.
O jak bizarní systém se jednalo, dokládají některé konkrétní případy zakázek. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dodala společnost přístroje pro chování a pozorování laboratorních zvířat (částka 24 218 900 korun), pro Správu silnic Olomouckého kraje dodala ocelová svodidla (částka 5,7 milionu), Lesům ČR dodala za téměř šest milionů traktorbagr, obci Čistá cisternovou automobilovou stříkačku. Kšeftovalo se také s traktory, auty.
V roce 2016 došlo ke změně v zákoně o veřejných zakázkách. Zvýhodnění v oblasti veřejných zakázek v původním smyslu skončilo. Veřejná správa mohla nově explicitně vypsat, že požaduje, aby zakázku dostala firma s více než 50 procenty zaměstnanců se zdravotním postižením, ale cenové zvýhodnění při výběru již nebylo aktuální.
Poslední výroční zpráva PCHD, která se povinně musí zveřejnit na portálu Justice, jejž spravuje Ministerstvo vnitra, je z roku 2016. Zprávy o podnikání po tomto datu nenajdeme. Co tam však najdeme, jsou zprávy o insolvenčních a exekučních rozhodnutích.
A dostáváme se k druhé podstatné části příběhu.
Jsou čeští Romové utlačováni?Anketa
Mezi věřiteli je například Moravskoslezský kraj, který se přihlásil do insolvenčního řízení s pohledávkou ve výši 111 tisíc. PCHD nedodala v termínu objednané zboží; když se o to pokusila v prodlení, neodpovídala technická specifikace. Fakultní nemocnice Olomouc uplatnila pohledávku ve výši téměř pěti milionů korun. Ani v tomto případě PCHD nedodala v pořádku objednané zboží, a navíc odmítala udržovat povinnou bankovní záruku. Podle mluvčího Adama Fritschera z olomoucké fakultní nemocnice stále probíhá řízení. Řekl to pro ParlamentníListy.cz, které se zjevně jako jediné zabývají vysokými dluhy uvedené firmy podnikatele Horáčka.
Fakultní nemocnice Bulovka uplatňuje pohledávku na 300 tisíc korun. Tu však nabyla na základě vyrovnání jiného obchodního vztahu letos v červnu (2021). Na dotaz, proč nemocnice přistoupila k tomu, že převzala pohledávku PCHD, nám ani po urgencích nikdo neodpověděl. Zajímalo nás také, zda Bulovka znala poměry v PCHD při převzetí pohledávky, jelikož insolvenční návrh byl podán již v roce 2019, a bylo tedy zřejmé, že s vymáháním pohledávky budou problémy. Ani v tomto případě jsme odpověď nedostali. Nejde však o jediný malér v nemocnici ředitele Jana Kvačka. K dalším se dostaneme již brzy.
Mezi věřiteli z veřejné správy najdeme taky pražský Dopravní podnik. Uzavřel smlouvu na dodání stejnokrojů, nastaly problémy s dodáním a kvalitou. Smlouvu DPP vypověděl a požaduje 1,694 milionu korun. V případě DPP nás mimo jiné zajímalo, zda při zadávání veřejných zakázek někdo kontroluje zákonné povinnosti dodavatele, mezi které patří například to, že se na Justici.cz podávají výroční zprávy, což od roku 2017 PCHD nečiní. Rámcovou smlouvu DPP uzavřelo s chráněnou dílnou podle přihlášení pohledávky až v dubnu 2018. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje požaduje 46 tisíc; i tady byly problémy s dodáním a kvalitou. Ani v tomto případě nedošlo k žádnému posunu.
ParlamentníListy.cz mají mimo jiné k dispozici závěr šetření Finančního úřadu v Ústí nad Labem. PCHD totiž od státu načerpala dotace na pořízení techniky, rekonstrukci provozovny a zaměstnání nových lidí. Na základě podrobného šetření došel finanční úřad k tomu, že peníze nebyly využity v souladu se žádostí o poskytnutí dotace. Ve zprávě se například uvádí: „Daňový subjekt cíl projektu nesplnil, pracovní místa, která se zavázal vytvořit v souvislosti s poskytnutou dotací (v místě realizace projektů na provozovně v Ústí nad Labem), nevytvořil.“
Správce daně, tedy finanční úřad, požadoval z důvodu porušení rozpočtové kázně odvody z poskytnutých dotací ve výši 4,155 milionu, 5,975 milionu a 3,175 milionu korun. Konkrétně se ve zprávě uvádí: „Příjemce dotace v souladu se žádostí a Rozhodnutím pořídil a zrekonstruoval objekt tzv. svádovského zámku, tím byl naplněn cíl programu Nemovitosti. Během rekonstrukce byly obnoveny a zmodernizovány prostory, které dříve sloužily jako kanceláře a skladovací prostory. … Po ukončení realizace projektu nedošlo k přestěhování pracoviště chráněné dílny z pronajatých prostor do rekonstruovaného objektu. Po stanovenou dobu 3 let udržitelnosti projektu byl rekonstruovaný objekt příjemcem dotace využíván pouze částečně pro podnikatelskou činnost, a to pro administrativní činnost.“
Proto správce daně požadoval odvod z poskytnuté dotace ve výši 30 procent; 4.155.039 korun.
Pro zbylé dvě uvedené částky se jednalo o odvod z poskytnuté dotace ve výši 50 procent. Zejména proto, že „daňový subjekt v souladu se žádostí o poskytnutí dotace a Rozhodnutím pořídil technologie (šicí stroje a žehlicí linku a techniku pro výrobu oděvů – průmyslové pračky a sušičky), tím byl naplněn cíl programu Rozvoj. Daňový subjekt nevytvořil a neudržel pracovní místa v místě realizace projektu a daňový subjekt nepoužíval pořízené technologie, kromě šicích strojů k podporovaným ekonomickým činnostem“. Finanční úřad po posouzení všech skutečností, které se týkaly porušení rozpočtové kázně, požadoval odvod z poskytnutých dotací ve výši 50 procent; 5 795 000 korun a 3 175 000 korun.
V insolvenčním řízení pohledávky vůči státu nenajdeme.
Finanční úřad však zřídil zástavní právo na pozemky a nemovitosti ve výši 12,987 milionu a 8,036 milionu. Zástavní právo na stejném listu vlastnictví má také Česká spořitelna. Na dotaz, proč se úřad do insolvenčního řízení FÚ nepřihlásil, nám odpověděla ředitelka odboru kontroly zvláštních činností Ľubica Kontrová takto:
Je pro vás manželství homosexuálů důležité téma, podle kterého se bude rozhodovat ve volbách?Anketa
Na další konkrétní dotazy jsme však odpověď, vzhledem k tomu, že se jedná o neveřejné daňové řízení, nedostali.
Co se ve společnosti skutečnosti dělo, nezjistíme. PCHD je v tomto smyslu zahalena tajemstvím. Podle informací, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici, víme, že s pokladnou PCHD osobně nakládal podnikatel Horáček. To ostatně přiznal během policejního výslechu v době svého vazebního pobytu na Pankráci.
ParlamentníListy.cz rovněž získaly vyjádření soudkyně Jaroslavy Mištové z Krajského soudu v Ústí nad Labem. Vzhledem ke složitosti případu ho nabízíme v celém znění.
Na Vaše dotazy sděluje soud, že celé řízení je veřejné a všechny události lze v insolvenčním rejstříku vyhledat. Konkrétně k jednotlivým bodům z vašeho dotazu:
Stav insolvenčního řízení: nepravomocně jsou soudem 1. stupně zamítnuty insolvenční návrhy navrhovatelů z důvodu absence jejich aktivní legitimace – oba podali ve věci odvolání. Po vyjádření dlužníka k odvolání bude spis předložen na Vrchní soud v Praze k rozhodnutí.
Věřitelé se mohou do insolvenčního řízení přihlašovat od zahájení insolvenčního řízení a následně mají lhůtu dvou měsíců od rozhodnutí soudu o zjištění úpadku. Většina věřitelů vyčkává právě na rozhodnutí soudu o zjištění úpadku, aby nepodávali přihlášku v době, kdy může být řízení skončeno buď zastavením řízení pro zpětvzetí nebo zamítnutím insolvenčních návrhů nebo jejich odmítnutím. Zřejmě i z tohoto důvodu zatím ani FÚ ani ČS, a. s. přihlášku dosud nepodali. O uspokojení věřitelů nelze vůbec hovořit (ani není znám okruh skutečných věřitelů dlužníka) za situace, kdy jsou insolvenční návrhy zamítnuty pro nedostatek aktivní legitimace navrhujících věřitelů a kdy nebyl řešen případný úpadek dlužníka PCHD a kdy nejsou (všichni potenciální) věřitelé do řízení přihlášeni.
Insolvenční soud bere v potaz všechny relevantní skutečnosti, nicméně pro posouzení aktivní legitimace navrhujících věřitelů neměla tato skutečnost (prošetřování dlužníka ze strany PČR) žádný vliv. Otázka, kdy dojde k vyřešení celé situace je trochu matoucí – pokud se dotazujete, kdy dojde buď k ukončení insolvenčního řízení nebo k jakým rozhodnutím insolvenčního soudu může v budoucí době dojít, tak odpověď je následující: buď Vrchní soud v Praze potvrdí rozhodnutí soudu 1. stupně a potom zůstanou insolvenční návrhy zamítnuty a insolvenční řízení tím končí. Nebo dojde ke zrušení rozhodnutí soudu 1. stupně odvolacím soudem (což už se v minulosti stalo) a soud se bude aktivní legitimací navrhovatelů zabývat znovu na základě závazného právního názoru odvolacího soudu; pokud bude osvědčena jejich aktivní legitimace, bude posuzován tvrzený úpadek dlužníka. Následně může soud insolvenční návrhy opět zamítnout nebo může zjistit úpadek dlužníka a do funkce ustanovit insolvenčního správce.
JUDr. Jaroslava Mištová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
