Hlasování, o kterém se mlčí: Migranti podle instrukcí OSN. Podepíše za nás EU? Hrozí kličky, které obejdou naše orgány

14.05.2018 11:55

Evropský parlament podpořil návrh evropského komisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose, aby EU podepsala úmluvy OSN, které mají zcela otevřít hranice států pro migranty a uprchlíky. Z dokumentu navrženého Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a známého jako Globální kompakt o migraci, vznikly během diplomatických jednání dva návrhy mezinárodních úmluv. Návrh Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a návrh Globálního paktu o uprchlících. Oba texty mají být hotové do konce července. „Pak v Evropské radě a v Radách ministrů EU vypukne boj o to, jestli budou muset všechny členské státy EU povinně zcela otevřít hranice migrantům,“ upozorňuje v analýze obou dokumentů ekonom a publicista Martin Kunštek. K podpisu mají být smlouvy předloženy členským státům OSN na Valném shromáždění OSN v září 2018.

Hlasování, o kterém se mlčí: Migranti podle instrukcí OSN. Podepíše za nás EU? Hrozí kličky, které obejdou naše orgány
Foto: Radim Panenka
Popisek: Evropský parlament ve Štrasburku

Za naprostého nezájmu médií hlavního proudu posunul 18. dubna 2018 Evropský parlament (EP) do finále jednání o dvou mezinárodních smlouvách, které mají hranice EU a hranice jejích členských států zbavit všech překážek proti volnému příchodu migrantů ze třetích zemích. Na návrh evropského komisaře pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitrise Avramopoulose schválil usnesení, kterým vyslovil podporu záměru sjednání Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a Globálního paktu o uprchlících. Evropská komise tímto krokem získala polovinu mandátu, který by ji oprávnil k podpisu obou smluv jménem celé EU. Druhou polovinu zatím drží v rukou národní ministři členských států EU. Bez jejich souhlasu Komise oba dokumenty podepsat nemůže. V tom případě by rozhodnutí o podpisu a ratifikaci obou proimigračních smluv zůstalo záležitostí každé jednotlivé národní vlády.

Anketa

Měla by ČR posílat víc vojáků na zahraniční mise?

8%
92%
hlasovalo: 16820 lidí

Český premiér Andrej Babiš dlouhodobě dává najevo, že nic, co by znamenalo přerozdělování imigrantů, nemíní podpořit.

Podepíše to EU za nás?

Evropská komise dlouhodobě usiluje o to, aby se smluvní stranou obou paktů stala celá EU. Europarlament ji v tomto záměru podpořil. V bodě 2 usnesení 2018/2642(RSP) europoslanci vyzvali vlády členských států, „aby se sjednotily ve jménu jednotného postoje EU a aby aktivně bránily a podporovaly jednání o důležité otázce globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících“. EU jako celek by se mohla stát smluvní stranou obou dokumentů pouze v případě, pokud by členské státy daly Komisi k podpisu mandát. Podle oficiálně platných pravidel stanovených Lisabonskou smlouvou by takový krok měl být proveden v rámci tzv. Společné zahraniční a bezpečností politiky (SZBP). Tedy na půdě Rady ministrů zahraničí, nebo na Evropské radě, což je summit šéfů států a vlád EU. V obou případech by rozhodnutí o delegování pravomoci k podpisu paktů mělo být odhlasováno jednomyslně. Zatím situace vypadá tak, že by k jednomyslnému souhlasu dojít nemělo. Maďarsko a Polsko dlouhodobě dávají najevo, že nehodlají připustit, aby Brusel získal tuto pravomoc. Maďarská vláda již dva roky jasně sděluje Komisi, že tento záměr hodlá v Radě vetovat. Stejný postoj zaujímá i polská vláda. Nová rakouská vláda se letos připojila k záměru zablokovat podpis obou paktů jménem EU. Jednomyslný souhlas Rady se tedy v tuto chvíli jeví jako vyloučený.

Nenápadné beranidlo

Existuje však riziko, že by se Komise mohla pokusit pomocí procedurální „finty“ tuto překážku obejít. ParlamentníListy.cz na toto riziko upozorňují opakovaně od loňského podzimu. Z minulosti k tomu existuje několik precedentů. Jedním z nich je Rámcová úmluva o kontrole tabáku (FCTC). Na půdě Světové zdravotnické organizace (WHO) byla sjednána v roce 2004. Podepsaly ji zástupci vlád všech tehdejších členských států EU. Za ČR připojila v Ženevě podpis tehdejší ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD). Jenže ratifikace této úmluvy u nás vzápětí narazila na veto Senátu. Na návrh legendárního obhájce práv kuřáků senátora Jaroslava Kubery (ODS) Senát zamítl ratifikaci úmluvy, která smluvní strany zavazovala k přijetí řady nesmyslných opatření. Od zavedení obrázkových varování na krabičkách cigaret až po zavedení zákazu kouření v restauracích. Přestože se proces ratifikace v jednom z členských států zadrhl, tak si Evropská komise „troufla“ podepsat FCTC jménem celé EU. Dokonce měla tu „drzost“, že to oficiálně zdůvodnila jako první zkušební použití tehdy nově zavedené Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Jenže záměr podepsat úmluvu předložila nikoli do Rady ministrů zahraničí, kam by tento akt patřil v rámci SZBP, ale do Rady ministrů zdravotnictví. Podle všech známých okolností tak učinila záměrně. Protože se tak snažila  obejít nutnost jednomyslného hlasování, které  Smlouva o EU a Smlouva o zřízení ES v případě vnější akce požadují. Podle tehdejších verzí obou primárních smluv nebylo precizně vymezeno, jakým způsobem se má hlasovat v Radě ministrů zdravotnictví.

Podle jednoho z právních výkladů se mělo hlasovat rovněž jednomyslně, protože zdravotnictví je stále ještě v působnosti členských států a EU na tomto poli má pouze doplňkovou a koordinační úlohu. Jiný výklad připouštěl možnost hlasování kvalifikovanou většinou, protože oblast zdravotnictví podle tehdejší úpravy nebyla zařazena ve výčtu případů, kdy je nezbytný jednomyslný souhlas. Česká ministryně Emmerová se však v Radě nakonec ani nepokusila návrh vetovat, takže Komisi záměr vyšel. Později, když Komise začala navrhovat sadu evropských směrnic – mimo jiné o obrázkových varováních a o zákazu kouření v hospodách – se české vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS)  dařilo blokovat jejich schvalování tím, že zpochybňovaly členství EU jako celku na FCTC. A  úspěšně se dovolávaly toho, že ratifikační proces nebyl završen v ČR, takže nemohlo dojít k jednomyslnosti. A tudíž, že i směrnice projednávané jako důsledek podpisu FCTC musí být hlasovány jednomyslně. Ve většině případů se ministrům za ODS dařilo touto metodou návrhy Komise blokovat.

V jednom případě zvedlo námitku nutnosti hlasovat jednomyslně za ČR dokonce Německo. Šlo o případ návrhu evropské směrnice, která by v celé EU zakazovala kouřit v hospodách. V Německu předtím Spolkový ústavní soud prohlásil za protiústavní podobný vnitrostátní zákon. Takže spolková vláda ráda využila procedurální možnost evropskou normu blokovat s odkazem na situaci v ČR.

Na pranýři spolu s USA

Česká republika za to byla evropskými orgány a nevládními neziskovými organizacemi opakovaně kaceřována jako údajně necivilizovaná země. Vláda se však řadu let úspěšně bránila tím, že FCTC odmítly podepsat i USA.
ČR se však nakonec nechala od Komise „doběhnout“ v případě návrhu technické normy pro samozhášecí cigarety. Komise návrh předpisu předložila do Rady pro vnitřní trh, kde se hlasuje kvalifikovanou většinou. V době hlasování o návrhu u nás vládla úřednická vláda premiéra Jana Fischera. A její ministr  průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský (nestraník navržený ČSSD) při jednání Rady „opomněl“ vznést námitku nutnosti hlasovat jednomyslně. A návrh normy byl kvalifikovanou většinou schválen. Ex post se sice na návrh nového ministra průmyslu Martina Kocourka (ODS) vláda Petra Nečase obrátila na Evropský soudní  dvůr (ESD) se žalobou na neplatnost tohoto předpisu, z důvodu nelegitimního způsobu jeho schválení. Než však stihl ESD žalobu rozhodnout, tak nastoupila vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), která žalobu stáhla. Dobrou nátlakovou pozici ČR si navíc Nečasova vláda sama podtrhla tím, že na návrh ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) v Parlamentu prosadila na druhý pokus ratifikaci FCTC. Vládě v tom v Senátu pomohl největší senátorský klub ČSSD, jenž dodal chybějící hlasy senátorů za ODS, kteří spolu s Kuberou ratifikaci nadále odmítali.

Nejde bohužel o jediný případ, kdy se Komise úspěšně pokusila veto některého členského státu procedurálně obejít. Podobně neregulérně bylo loni schváleno i nařízení o zbraních a střelivu, které je veřejně známé jako tzv. odzbrojovací směrnice. Místo do Rady ministrů vnitra a spravedlnosti, kde se podle Lisabonské smlouvy hlasuje jednomyslně, jej Komise předložila k hlasování do Rady pro vnitřní trh. Kde se hlasuje kvalifikovanou většinou. I přes halasné protesty ČR byl návrh touto cestou schválen.

Přivezte mi do EU všech 23 bratranců

Dále v bodě 21 europoslanci „naléhavě žádají, aby bylo bezvýhradně respektováno právo na sloučení rodin“. Opět situace, kdy stát už nebude mít „co kecat“ do toho, kdo bude na jeho území pobývat. Reportérka Markéta Kutilová nedávno navštívila státy subsaharské Afriky. Z místa přinesla obrázky mnoha vesnic, v nichž zůstaly pouze ženy a děti. „Všichni muži se vydali na cestu do Evropy,“ konstatovala v reportáži. V praxi by aplikace tohoto ustanovení znamenala, že by se v rámci slučování rodin do Evropy následně odstěhovaly celé vesnice.

Požadavek na slučování rodin je však velmi problematický zejména v případě migrantů ze zemí, kde probíhá válka. Není výjimkou, že členové rozvětvených rodin bojují na obou stranách konfliktu. V případě Iráku nebo Sýrie je mnoho rodin, jejichž členové bojují jak v řadách vládních vojsk, tak i v řadách Islámského státu (ISIL). Pokud by se jedinému z nich podařilo dostat do Evropy, třeba jako uprchlíkovi před ISIL, tak by se za ním následně mohlo přistěhovat legálně i všech 23 bratranců i s manželkami a dětmi. Včetně těch, kteří působí v řadách teroristů.

Fotogalerie: - Společnost po roce 1968

Seminář Společenské změny po roce 1968 pořádaný Ja...
Poslanec Jiří Kobza
Seminář Společenské změny po roce 1968 pořádaný Ja...
Oskar Krejčí
Milan Syruček
Seminář Společenské změny po roce 1968 pořádaný Ja...

Migrační dálnice

Europarlament také „trvá na vytvoření bezpečných a legálních možností přístupu pro uprchlíky, jako jsou kromě závazného programu pro přesidlování např. humanitární koridory, humanitární mezinárodní víza“. Což není nic jiného než faktické právní prolomení hranic schengenského prostoru. Vnější hranice Evropy by již neměla být střežena, jak to stanoví Schengenská dohoda, ale měly by v ní být vytvořeny „migrační dálnice“.
Nejhorší na tom je, že europoslanci buď nečtou texty, o nichž hlasují, nebo neumí domyslet jejich důsledky. Přímo v textu usnesení, konkrétně v bodě G tzv. Recitálu, je uvedeno strašlivé číslo o počtu migrantů, kteří by se mohli nahrnout do Evropy. Nyní je „na cestě“ 258 milionů mezinárodních migrantů.

Všechnu moc neziskovkám

Europoslanci v usnesení potvrdili, že informace o zapojení nevládních neziskových organizací do masivního zaplavování Evropy migranty nejsou žádnou „fake news“. Jak se to snaží tvrdit eurokraté. EP v bodě 19 usnesení „žádá, aby nebyla kriminalizována humanitární pomoc; požaduje větší kapacitu pro vyhledávání a záchranu osob v nouzi, aby všechny státy věnovaly této problematice větší kapacitu a aby byla uznána pomoc soukromých subjektů a nevládních organizací, které provádějí záchranné práce na moři i na pevnině“. ParlamentníListy.cz a další nekonformní média byla opakovaně Bruselem skandalizována za údajné šíření nepravd a poplašných zpráv o předání státní moci v oblasti ochrany hranic nevládním neziskovým organizacím. Nyní k tomu, před čím jsme varovali, na návrh Komise veřejně vyzývá Evropský parlament.

Navíc i v bodě 21 usnesení žádá zavedení „dalších nových doplňkových právních nástrojů – jako např. systémy soukromého sponzorství migrace“. Nejen tento bod europarlamentní rezoluce působí dojmem, jako by je psal někdo z neziskovek financovaných miliardářem Georgem Sorosem.
Vše má být podle europoslanců činěno „tak, aby uprchlíci mohli dosáhnout destinací za řádných a důstojných hostitelských podmínek“.

Opět kvóty na migranty

Do bodu 17 europoslanci nezapomněli zakomponovat obligátní podporu kvótám na přerozdělování migrantů, které patří k evergreenům Evropské komise. Vzhledem k tomu, že se právě projednává Víceletý fiskální rámec neboli rozpočtové limity na léta 2021 až 2027, tak usnesení obsahuje i požadavek na vyčlenění velkého množství peněz na migraci.
Podle Evropského parlamentu „je nutné zajistit masivní a trvalou pomoc pro rozvoj zemí, které přijímají velký počet uprchlíků, a zajistit, aby byla uprchlíkům nabízena trvalá řešení, zejména v podobě dosažení soběstačnosti a začlenění do společenství, v nichž žijí“. Zvláštní je, že podobnou starost europoslanci neprojevují o osudy důchodců, kteří celý život platili zdravotní a sociální pojištění, a na financování jejich potřeb státům při masívním přijímání migrantů již nebudou stačit peníze. Jak to v poslední době přiznalo Švédsko, které je evropským lídrem v přijímání migrantů v přepočtu na obyvatele.

Ztráty veřejných rozpočtů

V části, která se věnuje Globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, europoslanci vyzývají k většímu „tunelování“ evropských veřejných rozpočtů. V bodě 27 usnesení schválili výzvu členským státům, „aby minimalizovaly poplatky na převody finančních prostředků a aby se tímto problémem zabývaly při současných jednáních o paktu“. V bodě L Recitálu je k tomu uvedeno neuvěřitelné ekonomické zdůvodnění. Podle něj migranti v zemích, kde pobývají, utrácejí pouze 85 % prostředků získaných z výdělků, nebo ze sociálních dávek. Což znamená, že do zemí původu posílají čtvrtinu získaných peněz. Peníze, které migranti neutratí v hostitelské zemi, potom chybí veřejným rozpočtům v důsledku výpadku výběru daní. A to jak DPH, tak i daně z příjmu a pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení, které platí evropští obchodníci a výrobci.

V Recitálu je dokonce vyčíslena i výše těchto transferů.  „V roce 2017 bylo  převedeno přibližně 596 miliard USD (12,754 bilionů Kč), přičemž 450 miliard USD (9,63 bilionů Kč) směřovalo do rozvojových zemí.“ Vyčíslení ztráty daňového inkasa v členských státech EU v usnesení uvedeno není. Je také poměrně obtížné, protože každý stát má jiné sazby DPH i daní z příjmů a pojistného. Velmi konzervativním odhadem však jde o částku minimálně 100 miliard USD (2,14 bilionu Kč). Tyto peníze pak samozřejmě hostitelským státům ve veřejných rozpočtech chybí na financování důchodů, školství, zdravotnictví či veřejné dopravy. Pro srovnání český státní rozpočet měl v roce 2017 výdaje 1,3 bilionu Kč.

Daň na džihád

V mohutném toku peněz je však kromě ekonomických škod schováno i obrovské bezpečnostní riziko. Mezi muslimskými migranty je náboženskými organizacemi vybírán tzv. zakát. Což je něco jako náboženská daň. Její výnos je posílán do islámských zemí. Částečně z něj jsou financovány humanitární aktivity jako stavba nemocnic či škol náboženskými organizacemi jako Muslimské bratrstvo. Část výnosu zakátu však jde i na financování džihádu. Tedy svaté války proti nemuslimům. Z těchto zdrojů je financována i nejedna teroristická organizace jako ISIL, An-Nusrá nebo Al-Káida. I když je to ve skutečnosti v rozporu s koránem. Prorok Mohamed v koránu stanovil za přípustné pouze 3 daně: daň z příjmu, daň z majetku a zakát. Ten by podle koránu měli platit pouze nemuslimové ve formě daně z hlavy. Dnes však muslimské organizace vybírají zakát jak od muslimských přistěhovalců do Evropy, tak i od firem, které chtějí vyvážet zboží do muslimských zemí. Je o různé formy poplatků za certifikáty o tom, že zboží bylo vyrobeno v souladu s islámem. Tuto skutečnost včetně varování, že část peněz slouží k financování teroristů, nedávno potvrdila i zpráva německé zpravodajské služby BND.

Paradoxní přitom je, že EU opakovaně schvaluje řadu různých směrnic a nařízení, jejichž účelem má být boj proti financování terorismu. V praxi vedou ke stále většímu prolamování soukromí Evropanů a evropských firem. Současně však tentýž Evropský parlament, který protiteroristické směrnice a nařízení schvaluje, ve svém usnesení vyzývá k usnadnění převodů peněz, které slouží prokazatelně i k financování islámského terorismu.

Nejen USA do toho nejdou

Nejhorší na tom je, že všechny tyto negativní aspekty připravovaných úmluv si europoslanci v usnesení pochvalují. V bodě 25 plénum EP konstatuje, že se „domnívá, že pakt je jedinečnou příležitostí k upevnění vazby mezi rozvojem a migrací v rámci agendy světové politiky“. Pro země, z nichž migranti do Evropy vyrážejí, je takovýto přísun peněz jistě vítaným zdrojem příjmů. I proto v této souvislosti hovoří afričtí politici o migraci jako o motoru ekonomického rozvoje.

Z jednání o obou paktech se už na pokyn prezidenta Donalda Trumpa stáhly USA. Americký prezident krátce po své inauguraci vyhlásil, že USA nepodepíší tyto dokumenty, protože jsou v rozporu s jejich národními zájmy v oblasti bezpečnosti. Evropský parlament v usnesení tohoto amerického kroku lituje. Poučení a příklad si z něj však vzít nehodlá. Naopak doporučuje nadále pokračovat „plnou parou“ v cestě k co největšímu otevření evropských hranic migrantům.

Zrušíme zákaz obchodu s drogami?

EU v případě migrační krize opakovaně prokazuje, že bezpečnost obyvatel Evropy je jí ukradená. Stejně jako osudy národů, které žijí ve státech EU. Eurokraté by národní státy chtěli zrušit a nahradit je evropskou federací. Na národní zájmy proto Brusel kašle a zřejmě migraci považuje za součást  procesu přeměny evropských národů na unijní masu.
Všechny kroky, které EU podniká v oblasti migrace nesměřují k zastavení migrace do Evropy. Problém nelegální migrace eurokraté chtějí řešit tím, že z ní učiní migraci legální. Bez toho, že by se nějak omezoval počet příchozích a že by členským státům mělo být ponecháno právo rozhodovat o tom, koho do země vpustí a koho v ní nechají žít. Je to stejně hloupá a nebezpečná politika, jako kdyby se poslanci rozhodli, že problém nelegálního obchodu s drogami vyřeší tím, že zruší zákaz obchodu s narkotiky. I kdyby Parlament v trestním zákoníku zrušil trestné činy Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283),  Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284) a  Šíření toxikomanie (§287), tak nezmizí problémy s drogami spojené. Zejména kriminalita páchaná narkomany.

Poznáte je podle činů

Hlasování o obou úmluvách patří k těm nejdůležitějším, která se v Evropském parlamentu v tomto volebním období uskutečnila. Vzhledem k tomu, že se blíží volby do EP, které budou příští rok v červnu, není od věci si připomenout, jak a kdo z našich poslanců hlasoval. Protože jak je psáno v Bibli: „Podle skutků poznáte je.“

Pro hlasovali všichni europoslanci zvolení za vládní hnutí ANO. Tedy bývalý evropský komisař Pavel Telička, který se dnes od strany Andreje Babiše distancuje stejně jako jeho kolega Petr Ježek. Dále Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Pro hlasovali též všichni členové EP za TOP 09 a Starosty. Jmenovitě: Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina. Hlasováním podpořil obě promigrační smlouvy i uchazeč o funkci ministra zahraničních věcí ČR Miroslav Poche (ČSSD).

Proti hlasovali oba poslanci za ODS – Jan Zahradil i Evžen Tošenovský. Z lidovců hlasovali proti Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. Z řad komunistických europoslanců se proti postavila pouze Kateřina Konečná. Ze sociálních demokratů hlasoval proti usnesení jediný poslanec – Jan Keller.
V den, kdy se jednalo o věci, která může mít zásadní dopad na osud českého národa, státu a jeho občanů, nebyli v Evropském parlamentu přítomni  poslanci Jaromír Kohlíček (KSČM), Jiří Maštálka (KSČM), Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Sociální demokraté Pavel Poc a Olga Sehnalová se v této věci neuměli rozhodnout. A zdrželi se hlasování.

Fotogalerie: - Uhlíř proti knihám

Aktivista Martin Uhlíř musel být na veletrhu Svět ...
Aktivista Martin Uhlíř musel být na veletrhu Svět ...
Aktivista Martin Uhlíř musel být na veletrhu Svět ...
Aktivista Martin Uhlíř musel být na veletrhu Svět ...
Aktivista Martin Uhlíř musel být na veletrhu Svět ...
Aktivista Martin Uhlíř musel být na veletrhu Svět ...

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Drzý fracku, řekl lidovci poslanec Okamury a odešel. Jako jediní jsme byli na jednání o Marrákešské deklaraci, kde se činila SPD

11:40 Drzý fracku, řekl lidovci poslanec Okamury a odešel. Jako jediní jsme byli na jednání o Marrákešské deklaraci, kde se činila SPD

Ještě před jednáním pléna Poslanecké sněmovny o migrační Marrákešské deklaraci se sešel sněmovní výb…