Nároky Ruska, které zaručíme. Generál Šedivý uvedl dva sliby

08.12.2022 9:47 | Analýza

„Bude nutné vzít v úvahu některé oprávněné nároky Ruska. Tím ale není, že bude ovládat Ukrajinu, okupovat část Ukrajiny nebo rozhodovat o budoucnosti Ukrajiny,“ říká ParlamentnímListům.cz generál a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý. Pedagog Vysoké školy CEVRO Institut by za oprávněné nároky považoval nezasahování do politického systému Ruska nebo nevyžadovat válečné reparace.

Nároky Ruska, které zaručíme. Generál Šedivý uvedl dva sliby
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý

Francouzský prezident Emmanuel Macron totiž prohlásil, že je nutné při řešení válečného konfliktu hledět také na otázku záruk pro Rusko. Označil to za jedno z klíčových témat, o kterém Putin opakovaně mluvil – tedy obava, že zbraně ohrožující Rusko dojdou se Severoatlantickou aliancí až k jeho dveřím. Macronova slova vyvolala bouřlivou reakci – ať už těch, kteří odmítli jakékoliv záruky Rusku poskytovat, když ono samo útočí na cizí stát, až po souhlasné komentáře, že bez těchto záruk nelze válku ukončit. Šedivý se domnívá, že Macron hledá cestu, jakým způsobem konflikt zastavit, a jednou z cest je diskutovat s Ruskem. „To není jen jeho názor. Otázka zní, za jakých podmínek by se s Ruskem mělo jednat? To je kámen úrazu, který bude diskutován, a Macron nevysvětlil, o jakých zárukách pro Rusko mluví. Jak naznačil, záruky nemohou překračovat polskou a ukrajinskou suverenitu,“ řekl.

Navíc připomněl, že podmínky nebudou postaveny bez souhlasu Ukrajiny a dalších, kterých se konflikt týká. Ohledně zbraní kolem Ruska vysvětlil, že zbraně už rozmístěné jsou a musely by se stahovat. „Je skutečně potřeba zjistit, co přesně záruky představují a jak daleko bychom měli jít. Rusové by měli mít i nějaké závazky z naší strany, že se nenaruší jejich zásadní národní zájem, ale další otázka zní, do jaké míry jsme schopni akceptovat jejich požadavky, které jsou v současné době s těmi našimi téměř neslučitelné,“ uvedl Šedivý.

Rozšiřování NATO je už jen o Ukrajině a Gruzii

Ohledně dalšího rozšiřování NATO na východ, jak bylo vyloučeno po rozpadu Sovětského svazu západními zeměmi a potvrzeno tehdejším ministrem zahraničí Německa Hansem-Dietrichem Genscherem, se podle názoru generála Šedivého jedná už pouze o Ukrajinu a Gruzii – i vzhledem k tomu, že o vstupu Finska a Švédska do NATO je de facto rozhodnuto a zbývají dva státy, tedy Ukrajina a Gruzie. „Ale zatím ani jeden nesplňuje základní podmínky vstupu do NATO. Myslím, že dnes je to poměrně akademická debata, která nemůže dojít k pozitivnímu závěru ani ve směru ano, či ne. Debata, zda by Gruzie měla vstoupit do Severoatlantické aliance, neřeší problém části okupovaných území, které Rusko získalo v roce 2008. A to samé je problém na Ukrajině. My mluvíme o tom, že bychom měli dávat záruky o tom, že se nerozšíří Severoatlantická aliance k ruským hranicím, ale v zásadě takové podmínky dnes neexistují,“ vysvětlil.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR rovněž pro ParlamentníListy.cz sdělil, že každý z těchto států má mít obecně právo rozhodnout se, jaká bude jeho budoucnost a začlenění do bezpečnostních struktur. „Jestli se někdy v daleké budoucnosti rozhodne o Ukrajině nebo Gruzii a jejich vstupu do NATO, jde o jejich suverénní rozhodnutí tak jako naše. Ale jak říkám, dnes je to spíše akademická debata,“ poznamenal. Jiří Šedivý tak znovu upozornil, že v případě hypotetického scénáře vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO by se do NATO přenesl i konflikt Ukrajina – Rusko, který není vyřešen. I kdyby Ukrajina vytlačila Rusko ze svého území, stane se určitě nejzásadnějším problémem Krym, který Rusové nevydají. Ukrajina by se ho musela vzdát, což je pro Ukrajince neakceptovatelné.

„Vyřešena není ani politická situace v Rusku, která se může na základě toho, co se odehrává na bojišti, kdy je Rusko agresorem a kdy se zcela evidentně zvyšuje i odpor proti válce v ruské společnosti, změnit. Může se stát, že se změní i systém v Rusku jako důsledek této agrese. Těch variant je tolik, že je předčasné o tom mluvit.“

Neslučitelné požadavky

Sílí podle Jiřího Šedivého hlasy, že je nutné respektovat požadavky Ruska? „Pokud k nějaké dohodě dojde a začne se znovu diskutovat, jak konflikt vyřešit, bude nutné vzít v úvahu některé oprávněné nároky Ruska. Tím ale není, že bude ovládat Ukrajinu, okupovat část Ukrajiny nebo rozhodovat o budoucnosti Ukrajiny. To není jeden z oprávněných nároků,“ zdůraznil. Jaké nároky ze strany Ruska by tedy považoval za oprávněné? „Například že se nebude zasahovat do politického systému či života Ruska. Nebudeme požadovat reparace, které by mohly poškodit Rusko na mnoho budoucích let, což by vedlo ke kolapsu ruské ekonomické společnosti. Těch problémů je několik, ale nemůžeme dávat Rusku záruky, že bude mít exkluzivní postavení nebo právo ovládat či ovlivňovat Ukrajinu,“ odmítl.

Nemá zároveň pocit, že by zmíněné hlasy sílily. „V současné době tomu tak není. Samozřejmě už od počátku agrese se debatovalo o tom, že je třeba s Ruskem vyjednávat, mluvit a je potřeba vzít v úvahu jejich oprávněné nároky, ale nikdy to nikam nevedlo, a to platí i dnes. O realitě, kdy se začnou předkládat akceptovatelné návrhy ze strany Ukrajiny i Ruska, rozhodne situace na bojišti – nehledě na to, zda si myslíme, že je Rus agresor, nebo nikoliv. Dnes má ale jak ruská, tak ukrajinská strana natolik diametrálně rozdílné požadavky na ukončení konfliktu, že jsou neslučitelné a nevedly by stejně k žádnému výsledku. Realita na bojišti rozhodne, kdy jedna i druhá strana začne vyjednávat. Zatím tomu tak není,“ popsal.

Obě země mají ambice vyhrát

Ale jak tedy vyřešit tuto patovou situaci? Rusko se z Ukrajiny stáhnout nehodlá, ale podmínkou pro vyjednávání Ukrajiny (a stejně se nechal slyšet i americký prezident Joe Biden) je právě opuštění ukrajinského území ruskou armádou. Co s tím? „To právě vyřeší vojáci na bojišti. Dokud bude trvat současná situace, obě strany mají ambice tu druhou porazit. Rusové dosáhnout svého cíle na Ukrajině, Ukrajinci zase vytlačit Rusy z území včetně Krymu, což jsou ale absolutně protichůdné představy,“ podotkl. V okamžiku, kdy se vše dostane buď do patové situace, že se konflikt nevyřeší už na bojišti, protože tam jsou vojska na hranicích svých schopností, nebo jedna ze stran začne prohrávat – pak se začne hledat nějaké řešení za stolem.

„Ale to dnes není pravda. Vidíte, že u Bachmutu Rusové postupují, a mají dokonce ambice konečně Bachmut ovládnout, na druhé straně v severním směru postupují a mají určité úspěchy Ukrajinci a uvidíme, jak bude vypadat Cherson,“ řekl s tím, že obě strany mají potenciál ve válce pokračovat, což jim de facto nedovoluje, aby přistoupily k reálnému jednání. Připomněl, že jednat by se o míru mělo na nejvyšších strategických místech, i když se jedná na úrovni výměny zajatců a podobně. Zatím však připomněl zprávy, kdy ruský velvyslanec obviňuje Ukrajinu, že nejedná s Ruskem. Ukrajina uvedla, že když chce ukrajinský velvyslanec jednat, ten ruský odejde pryč – Šedivý se podivil, co je to za vyjednávání.

Setkání amerického a francouzského prezidenta ve Spojených státech podle Jiřího Šedivého vývoj na Ukrajině zásadně neovlivní. „Ačkoliv kritizujeme vystoupení prezidenta Macrona, přece jen se státníci domluvili, že Ukrajina musí být podporována a Rusko musí z Ukrajiny odejít. Nějaký zásadní rozdíl k tomu, co bylo řečeno v minulosti, asi neuvidíme. Debaty jak pomáhat, kdo z toho má nějaký profit, jak naznačil Macron ke Spojeným státům, probíhají, ale v základních otázkách je jasná podpora Ukrajiny a tam Biden i Macron dosáhli stejného názoru, ten se tam asi nezměnil,“ dodal Šedivý.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Zuzana Koulová

Mgr. Jana Černochová byl položen dotaz

Věříte v naplnění smluv třeba v NATO?

Už kolikrát jsme byli svědky toho, jak se různé smlouvy porušují. Myslíte, že by v případě potřeby jednalo NATO opravdu podle smluv a rychle? Já si třeba nejsem jistá, zda by třeba kvůli nám nebo Pobaltským státům šli ostatní do války. A jestli, tak jak dlouho by třeba aktivace článku 5 trvala?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Spal ty noviny od Babiše!“ A pak už nepřivezla nákup. Senioři promluvili

10:14 „Spal ty noviny od Babiše!“ A pak už nepřivezla nákup. Senioři promluvili

Senioři se čím dál častěji setkávají s nátlakem, manipulací a vydíráním kvůli svým volebním preferen…