Den poté, co ukrajinská vláda pozastavila přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií, kterou tehdejší prezident Janukovyč označil jako „pro Ukrajinu zatím nevýhodnou“, propukla několikaměsíční série protestů, která je známá pod názvem „Euromajdan“. Tím dnem byl 21. listopad 2013. Hlavním požadavkem masových protestů bylo odstoupení prezidenta Janukovyče, uspořádání předčasných prezidentských voleb, podepsání asociační dohody s EU a propuštění bývalé premiérky Julie Tymošenkové z vazby. Protesty eskalovaly před třemi lety, 20. února 2014, kdy při střetech mezi policií a demonstranty zemřely desítky lidí. Nedlouho poté prezident Janukovyč utekl do Ruska, které anektovalo Krym, a rozhořely se boje na východní Ukrajině. ParlamentniListy.cz se zeptaly politiků, jak hodnotí vývoj na Ukrajině od té doby, jak se změnil svět a co s ní bude dál.
Nové politické vedení Ukrajiny naštvalo Rusko
„Tři roky po Majdanu máme mezi Ruskem a Ukrajinou zamrzlý konflikt, který brzdí rozvoj obou zemí. Je v první řadě na Rusech a Ukrajincích samotných, aby si tento konflikt rozumně a mírovými prostředky vyřešili. Nepodaří-li se jim to, budou za ostatním světem stále více zaostávat,“ sdělil bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (ČSSD).
Dr. Libor Rouček
„Ukrajina se po ‚Majdanu‘ rozhodla jít cestou demokracie a spolupráce s EU a NATO. Proto nové politické vedení naštvalo Ruskou federaci, která použila veškeré možné i nemožné prostředky, aby demokratizaci ukrajinské společnosti a jejímu příklonu k Západu zabránila. Včetně anexe Krymu a bezpečnostní destabilizace východu Ukrajiny,“ povšiml si poslanec za Zlínský kraj Antonín Seďa (ČSSD), člen výboru pro obranu. „Přestože Ukrajina ušla za tři roky kus cesty, stále přetrvává oligarchizace společnosti, vysoká míra korupce a problémy s vymahatelností práva. Přesto si Ukrajinci zaslouží naši i mezinárodní pomoc a podporu pro řešení současných problémů této země,“ konstatoval.
Ing. Antonín Seďa
„Ukrajiny je mi upřímně líto. Bývala to země lidí, kteří si uměli užívat gurmánsky. ‚Majdan‘ byl holportem teroristické chátry a ‚liberálních‘ metropolí. S týpky, kteří se vidí v nacistické minulosti, se ti druzí tak otevřeně nespojili od Hitlerovy porážky. Darebáctví a impotenci ‚postkomunismu‘, v nichž Kyjev lámal rekordy už roky předtím, to nasadilo exemplární korunu,“ domnívá se Josef Skála, místopředseda KSČM. „Kyjev vede válku s vlastní populací. Milióny lidí sráží do ponižující chudoby. Politika zdegenerovala na válku loupeživých oligarchů. I Donbas vyvražďují hlavně proto, aby od svých zahraničních protektorů vydolovali další prachy, které obratem rozkradou,“ je přesvědčen. „Trvá-li to už tři roky, soudná politika by z toho vyvodila lekce. Právě do nich se však ‚liberálním‘ svatouškům nechce. Ukrajinu berou za nástupiště obkličování Ruské federace. Je to eintopf hazardérských idiotismů. Česká republika by z něj měla vycouvat, dokud je čas. Pod Ukrajinou doutná časovaná nálož. K nám je to od ní blíž než do Německa, o Americe už vůbec nemluvě,“ upozornil.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Válka nedůstojná 21. století
„Události před třemi lety, které vznikly na Ukrajině, přinesly velkou zkázu a tragédii pro lidské osudy v této části světa a soudě podle posledních informací se situace na Ukrajině nikterak výrazně nezlepšila. Možné řešení vidím po zvolení nového amerického prezidenta Trumpa v lepší komunikaci obou světových velmocí – USA a Ruska. Věřím, že v nejbližší době k setkání obou prezidentů dojde a řešit se bude rovněž situace na Ukrajině. Válka v této části východní Evropy je nedůstojná 21. století,“ zdůraznil Marian Keremidský, 1. místopředseda Strany práv občanů.
Marian Keremidský, Mgr.
„Ukrajina prochází těžkou zkouškou, sousední Rusko obsadilo Krym a podílí se na válce probíhající na východě Ukrajiny. Navíc Ukrajina není v dobré ekonomické kondici a ani politická situace není stabilní. Moc bych jí přála tyto překážky překonat a pokračovat v rozvoji demokracie,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Ukrajina je pro mne, a jistě i mnoho dalších lidí, velmi smutný příběh. Země se stala pouhou figurkou na šachovnicí geopolitického soupeření Západu s Ruskem. Stala se obětí západních snah vytlačit Rusko z Evropy. Původně nenásilné demonstrace obyvatel Kyjeva, požadující poněkud naivně podpis asociační smlouvy s EU, se za aktivní účasti USA a dalších západních zemí zvrhly v krvavé převzetí moci nacionalistickými a fašizujícími ukrajinskými oligarchy. Cenou za toto převzetí moci jsou desítky brutálně zavražděných obětí ‚Majdanu‘ v Kyjevě, Oděse a dalších městech, tisíce obětí občanské války na východě země a nakonec i ztráta Krymu,“ popsal poslanec Milan Šarapatka. „Jsem přesvědčen o tom, že nebýt vměšování Západu do vnitroukrajinských záležitostí a ukrajinsko–ruských vztahů, jako byly mezi jiným například i exhibice europoslance Štětiny nebo poslance Schwarzrenberga na ‚Majdanu‘, obyvatelé Krymu by neměli k odtržení od Ukrajiny žádný důvod,“ doplnil.
Jediné řešení – mírové rozdělení země
„Odstup času naplno ukázal odvrácenou tvář ukrajinského ‚Majdanu‘. Ano, Ukrajina byla zbídačelá země – kam ale Západ sunul miliardy (USA 5 miliard za cca 23 let) na údajnou pomoc navzdory tomu, že věděl, že místní oligarchové, politici a mafie si peníze rozkradou. Tyto další investice se začaly zhodnocovat v momentě, kdy do té doby „hodný“ Janukovič, partner EU i USA, začal lavírovat mezi EU a Ruskem. Něco nám to připomíná? Chilský Allende, irácký Husajn, syrský Asad? Ano – do té doby partner Západu se stává diktátorem a zpravodajské služby i tzv. neziskovky financované ze Západu začínají pracovat na destabilizaci země – vyvolávají nepokoje, které v případě ‚Majdanu‘ přerostly v občanskou válku,“ sdělil Tomio Okamura, předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie.
„Ještě dnes, v tento okamžik, na západě Ukrajiny proto umírají lidé nebo mrznou před domy, které jim vybombardovala jejich vlastní kyjevská vláda. A je to trest za to, že část Ukrajiny odmítla žít na Ukrajině, kterou po ‚Majdanu‘ ovládli extrémní nacionalisté. Přestože se následně oligarchům podařilo fašistické živly utlumit, je trochu pozdě žádat důvěru Rusů na Ukrajině, kteří byli prvními oběťmi ‚Majdanu‘. Ať už ti upálení nebo následně vybombardovaní nebo jako celek, který měl přijít o rovnoprávnost s Ukrajinci,“ domnívá se. „Bohužel příběh má jediné řešení, a to mírové rozdělení země na základě práva na sebeurčení, kdy Rusové, kteří žijí na svém historickém území, by měli mít právo zvolit si vlastní státoprávní formu. Tak jako na tomto principu vzniklo například Československo anebo následně i Slovenská republika. My bychom měli být první, kdo bude hájit právo národa na sebeurčení na svém historickém území,“ upozornil.
Tomio Okamura
„Ukrajina stále krvácí ve válce na Donbasu. Je to ruská rána do zad, když se Ukrajina otočila k Evropě. Ukrajině to ztěžuje cestu do Evropy, ale tato válka se odsouvá na okraj světového zájmu,“ okomentovala situaci bývalá ministryně Džamila Stehlíková (Liberálně ekologická strana). „Nicméně ruská agrese, to jsou anexe Krymu a podpora separatistů na Donbasu, deset tisíc obětí války, definitivně zpečetily odchod Ukrajiny z takzvaného ruského světa. Výsledkem je stále větší izolace a oslabení Putinova Ruska,“ konstatovala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
