Ústředním tématem byl nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), dle něhož od 1. října postupují všichni zadavatelé a dodavatelé účastnící se zadávacích řízení zahájených po tomto datu.
Vladimír Studnička, vedoucí oddělení metodické podpory programů, z MMR, v prvním příspěvku konference seznámil přítomné s nástroji metodické podpory připravenými pro uživatele ZZVZ MMR ČR. Mezi tyto nástroje patří jednak školící program zřízený v rámci Akademie veřejného investování, speciální telefonní linka a emailové schránky určené pro dotazy uživatelů, zejména pak ale metodiky přístupné ZDE. Dále byly představeny druhy jednotlivých metodik, jejich obsah, jakož i stanoviska expertní skupiny MMR k novému ZZVZ, mezi jejíž členy patří i AVZ. Z ankety uspořádané mezi účastníky konference k tomuto tématu vyplynulo, že ačkoli se téměř dvě třetiny respondentů nestihlo seznámit s metodikami k ZZVZ připravenými MMR, 66 % respondentů ohodnotilo svou připravenost na aplikaci ZZVZ jako velmi dobrou.
Josef Chýle, místopředseda ÚOHS, představil následně nejvýznamnější změny v přezkumném řízení dle ZZVZ. Ve svém příspěvku upozornil na „resuscitaci“ institutu námitek, ve vztahu k nimž je nová úprava přesnější a podrobnější. Vyjádřil naději, že díky nově nastaveným přezkumným pravidlům dojde ke zvýšení kvality vypořádání námitek ze strany zadavatelů a k nápravě nesprávného postupu již v rámci „autoremedury“, aniž by musel ÚOHS v takových případech zasahovat. S tímto názorem a očekáváním se v anketě ztotožnilo 56 % respondentů. Zároveň místopředseda Chýle upozornil na zpoplatnění podnětu k ÚOHS částkou 10000 Kč za každou veřejnou zakázku a nevratnost takového poplatku. Se správností zpoplatnění podnětu i s jeho výší vyjádřilo svůj souhlas 63 % respondentů. Stejné procento respondentů vyjádřilo v další anketní otázce svou nespokojenost s faktem, že ZZVZ již neupravuje správní delikty dodavatelů.
Zkušenosti s novou úpravou zadávání veřejných zakázek na Slovensku, která tam platí od 18. dubna 2016, představila Zita Táborská, předsedkyně Úradu pre verejné obstarávanie (ÚVO). Bylo uvedeno, že v mnohém je slovenská zkušenost inspirující a stojí za to slovenský přístup dále monitorovat, a to též ve vztahu k úspěšnosti nástrojů podpory čerpání eurofondů s cílem snížit chybovost v zadávacích postupech a předcházet tak krácení dotací. Na Slovensku se na efekt přijatých opatření zatím čeká, a jak vyplynulo z ankety mezi respondenty na konferenci, ani česká odborná veřejnost není o účinnosti některých opatření jednoznačně přesvědčená. Např. opatření spočívající v posouzení dokumentů úřadem před zahájením nadlimitní veřejné zakázky spolufinancované z fondů EÚ hodnotilo 52 % respondentů jako spíše zdržující a neúčelnou.
Plodná a inspirativní byla panelová diskuse, v níž odborníci z oblasti veřejného zadávání, konkrétně Pavel Herman z MMR, Josef Chýle, místopředseda ÚOHS, Tomáš Machurek, předseda AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal, s.r.o., Adéla Havlová, členka výkonného výboru AVZ a partnerka advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s.r.o., Jaroslav Kračún z Evropské komise, a Zita Táborská, předsedkyně ÚVO, erudovaně odpovídali na dotazy účastníků kladené on-line prostřednictvím mobilní aplikace. Dotazy se týkaly především výkladu a aplikace konkrétních ustanovení ZZVZ.
Pozornost vzbudila prezentace Pavla Hermana (MMR) a Jaroslava Kračúna (EK), v níž se zabývali problematickými otázkami k aplikaci zadávacích směrnic ve vztahu k změnám smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání. Z prezentace bylo zřejmé, že nemalé aplikační komplikace může představovat jednak specifická česká národní úprava zpřísnění limitů určitých druhů změn smluv, tak především dodržení pravidla vyplývajícího z evropské směrnice, dle kterého je sice možné pro změny smlouvy u stejné veřejné zakázky použít více než jedno odůvodnění, současně však není možné použít více odůvodnění na stejnou změnu.
V další přednášce František Korbel z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s.r.o. upozornil na určité aplikační nesnáze vyplývající z povinnosti uveřejnit smlouvu dle zákona č. 340/2015 Sb., o Registru smluv. Z ankety vyplynulo, že i když 75 % respondentů si myslí, že by měly k 1. 7. 2017 vstoupit v účinnost ustanovení upravující účinnost smlouvy a její neplatnost od počátku jako následku jejího neuveřejnění v Registru, současně 56 % z oslovených respondentů se tato ustanovení nelíbí. 73 % respondentů uvítalo vyřešení kolize lhůt pro uveřejnění smluv dle ZZVZ a zákona o Registru smluv plynoucí ze společného stanoviska MMR, MV a ÚOHS, dle kterého stačí smlouvu uveřejnit v Registru smluv ve lhůtě delší, dané zákonem o Registru smluv, tj. do 30 dnů od jejího uzavření.
Postoj Evropské komise (EK) k elektronizaci zadávacího procesu představil Jaroslav Kračún z DG GROW EK. O povinnostech vyplývajících ze ZZVZ ve vztahu k elektronickému zadávání informoval Jan Hrádek z Tender systems s.r.o. O rostoucí aktuálnosti problematiky elektronizace veřejných zakázek svědčí skutečnost, že se dle výsledků ankety AVZ na její povinné zavedení od října 2018 připravuje plných 92 % z oslovených respondentů.
S úlohou kontrolních listů a možnostmi sjednocení kontrol veřejných zakázek spolufinancovaných z fondů EU seznámil účastníky Stanislav Bureš, ředitel odboru auditní orgán z MF ČR.
Nechybělo ani představení aktuální rozhodovací praxe ÚOHS a judikatury, které bravurně a přehledně provedl Mojmír Florian z ÚOHS.
„Letošní ročník konference byl pro AVZ významný mj. tím, že AVZ slaví 10 let své existence, a to v době, kdy po stejné době 10 let nový zákon o zadávání veřejných zakázek střídá zákon starý. Jsem rád, že se AVZ prostřednictvím podobných akcí daří již 10 let úspěšně rozvíjet diskusi o správném a nejvhodnějším uchopení zadávacích pravidel a přispívat tak stále k větší profesionalizaci a kvalitě zadávání veřejných zakázek v ČR,“ uzavřel konferenci Tomáš Machurek, předseda AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal s.r.o.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
