Ústředním tématem byl nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), dle něhož od 1. října postupují všichni zadavatelé a dodavatelé účastnící se zadávacích řízení zahájených po tomto datu.

Vladimír Studnička, vedoucí oddělení metodické podpory programů, z MMR, v prvním příspěvku konference seznámil přítomné s nástroji metodické podpory připravenými pro uživatele ZZVZ MMR ČR. Mezi tyto nástroje patří jednak školící program zřízený v rámci Akademie veřejného investování, speciální telefonní linka a emailové schránky určené pro dotazy uživatelů, zejména pak ale metodiky přístupné ZDE. Dále byly představeny druhy jednotlivých metodik, jejich obsah, jakož i stanoviska expertní skupiny MMR k novému ZZVZ, mezi jejíž členy patří i AVZ. Z ankety uspořádané mezi účastníky konference k tomuto tématu vyplynulo, že ačkoli se téměř dvě třetiny respondentů nestihlo seznámit s metodikami k ZZVZ připravenými MMR, 66 % respondentů ohodnotilo svou připravenost na aplikaci ZZVZ jako velmi dobrou.

Josef Chýle, místopředseda ÚOHS, představil následně nejvýznamnější změny v přezkumném řízení dle ZZVZ. Ve svém příspěvku upozornil na „resuscitaci“ institutu námitek, ve vztahu k nimž je nová úprava přesnější a podrobnější. Vyjádřil naději, že díky nově nastaveným přezkumným pravidlům dojde ke zvýšení kvality vypořádání námitek ze strany zadavatelů a k nápravě nesprávného postupu již v rámci „autoremedury“, aniž by musel ÚOHS v takových případech zasahovat. S tímto názorem a očekáváním se v anketě ztotožnilo 56 % respondentů. Zároveň místopředseda Chýle upozornil na zpoplatnění podnětu k ÚOHS částkou 10000 Kč za každou veřejnou zakázku a nevratnost takového poplatku. Se správností zpoplatnění podnětu i s jeho výší vyjádřilo svůj souhlas 63 % respondentů. Stejné procento respondentů vyjádřilo v další anketní otázce svou nespokojenost s faktem, že ZZVZ již neupravuje správní delikty dodavatelů.

Zkušenosti s novou úpravou zadávání veřejných zakázek na Slovensku, která tam platí od 18. dubna 2016, představila Zita Táborská, předsedkyně Úradu pre verejné obstarávanie (ÚVO). Bylo uvedeno, že v mnohém je slovenská zkušenost inspirující a stojí za to slovenský přístup dále monitorovat, a to též ve vztahu k úspěšnosti nástrojů podpory čerpání eurofondů s cílem snížit chybovost v zadávacích postupech a předcházet tak krácení dotací. Na Slovensku se na efekt přijatých opatření zatím čeká, a jak vyplynulo z ankety mezi respondenty na konferenci, ani česká odborná veřejnost není o účinnosti některých opatření jednoznačně přesvědčená. Např. opatření spočívající v posouzení dokumentů úřadem před zahájením nadlimitní veřejné zakázky spolufinancované z fondů EÚ hodnotilo 52 % respondentů jako spíše zdržující a neúčelnou.