Akademie věd: Věda a poezie. Astronomické texty od antiky po středověk

20.06.2018 12:39

Jak si starověcí učenci představovali vesmír? Co se z jejich textů zachovalo a v jaké podobě? Co mohou říci dnešku? Odpovědi na tyto otázky hledají odborníci z České republiky, Itálie, Německa, Španělska, Francie, Turecka, Bulharska, USA a Velké Británie, kteří na základě antických textů a jejich ikonografie mapují vývoj a předávání astronomických znalostí od antiky přes středověk až po raný novověk. Ve dnech 15.–16. června 2018 se sešli v Praze na konferenci o řeckých a latinských astronomických textech.

Akademie věd: Věda a poezie. Astronomické texty od antiky po středověk
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Hlavním tématem byly historické, filologické, ikonografické a kulturní kontexty antických textů, jejich předávání a přetváření ve středověké Evropě, stejně jako jejich současný význam a způsob, jakým dnes promlouvají jak k badatelům, tak k veřejnosti.

Antické texty současnýma očima

Jak konstatovala organizátorka setkání, doktorka Alena Hadravová z Centra pro dějiny vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, touto problematikou se zabývá pouze hrstka odborníků. Mezinárodní pracovní skupina, kterou právě před deseti lety zformovala prof. Anna Santoni ze Scuola Normale Superiore v italské Pise (a pražské setkání bylo proto výjimečné už výročím trvání skupiny), se věnuje systematickému výzkumu a vydávání antických a středověkých řeckých a latinských, ale i arabských a perských textů o souhvězdích, zvláště Pseudo-Eratosthenových Zhvězdnění, Arátových Jevů na nebi a Hyginovy Astronomie, Hipparchových Komentářů na Eudoxa a Aráta, Ptolemaiových Příručních tabulek, Katalogu hvězd a textů na nich závislých (Aratea, al-Sufiho Katalog hvězd apod.).

Anna Santoni zkoumá prolínání poezie a astronomie

Na pražském setkání prof. Anna Santoni hovořila o svém výzkumu textu De astronomia more Christiano, který zahrnuje symbolické interpretace souhvězdí zvěrokruhu, a to jejich pojetí v antice a ve středověku. Zaměřila se přitom na souvislosti mezi předkřesťanským, antickým pojetím nebeské mytologie, včetně zvěrokruhu, a křesťanským pohledem na zodiakální souhvězdí.


Přednáška Anny Santoni na konferenci

Je zcela pochopitelné, že záznamy různých pozorování oblohy co nejdále do minulosti jsou cenné i z hlediska dnešní astronomie. Tato konference ukazuje, jakým způsobem tyto záznamy studují lingvisté, historici vědy, literární vědci i historici umění. Proč analyzují příslušné texty do takové hloubky, proč porovnávají různé verze, překlady a výklady?

„Věda a zejména znalost oblohy byla kdysi i otázkou poezie. Naši starověcí předkové nezapomínali na magičnost oblohy. Například u starých Řeků a Římanů měla poezie blízko k vědě, je velice obtížné je od sebe oddělit. Přišli jsme o hodně prací antických autorů píšících o astronomii, ale ten nejpopulárnější, jehož dílo se zachovalo, Řek Arátos ze Sol, byl básník.“

Prezentovala jste několik textů a poukazovala jste v nich na rozdíly mezi pohanskou a křesťanskou kulturou ve vztahu k astronomii, mimo jiné k výkladu a popisu souhvězdí zvěrokruhu. Co pro vás bylo z tohoto hlediska nejdůležitější?

„Byly to dva odlišné světy, ale dokázaly se sejít – v čemž nacházím poučení pro dnešek. První křesťané se o astronomii zajímali pouze z kalendářních důvodů, z hlediska běhu času, kvůli výpočtu křesťanských svátků, načasování různých sezonních prací. Nezajímali se o nějaký globální výklad vesmíru – měli Bibli. Řekové byli jiní – hledali fyzikální vysvětlení: třeba Anaxagorás označoval Slunce za planoucí horu. Řekům šlo samozřejmě také o kalendář, takže mezi antikou a křesťanstvím byly společné body, ale i odlišnosti. Důležité je uchovat návaznosti a pokračovat dál, aniž bychom opustili minulost, využít z ní to užitečné. Tímto způsobem se zachoval rovněž půvab a poetičnost dávného popisu oblohy i její určité interpretace. Dostala jsem od přítele, teoretického fyzika, moderní knihu o astronomii – a potěšilo mě, že jsem v ní našla kromě moderního popisu vesmíru u každého souhvězdí také jeho tradiční název a několik řádků mýtu, jenž se k němu váže a který je dědictvím po antickém Řecku. Mýtům se nevyhneme, jsou zde stále, i když dnes hrají okrajovou roli. Pro mne jsou připomínkou, že se na oblohu můžeme dívat z odlišných rovin a úhlů. Neopouštíme poezii, ale to neznamená, že bychom nemohli brát v úvahu vědu, naopak. Dnešní pohled na vesmír je podle mého názoru hrozivý – vesmír je příliš veliký, máme problém si ho představit a ta obrovská čísla pochopit. Proto potřebujeme obojí – vědu i poezii. Poezie vytváří, dalo by se říct, rovnováhu k vědě.“

Formy a funkce komunikace

Slova profesorky Anny Santoni a náplň celé konference k dějinám evropské astronomie tak beze zbytku odrážely cíle Strategie AV21, konkrétně jejího výzkumného programu Formy a funkce komunikace, v jehož rámci se setkání uskutečnilo.


Účastníci konference o řeckých a latinských astronomických textech od antiky po středověk, před pražskou vilou Lanna

Jádrem práce jeho účastníků jsou středověké řecké, byzantské a latinské astronomické rukopisy, zvláště tzv. Aratea, to znamená práce založené na Ciceronově a Germanikově překladu Arátových Jevů do latiny. Takových textů vznikla celá řada; významný opis jednoho z nich, který byl identifikován jako Aratus Latinus revisionatus (RAL), je uložen také u nás, v pražské Národní knihovně. Pochází patrně již z 10. století a do Čech se dostal nejspíše v Kosmově době. Tyto texty nejsou dosud z velké části moderně vydány. Skupina se zabývá studiem jejich geneze, kontexty jak textovými, tak – v případě iluminovaných rukopisů – umělecko-historickými, i jejich zpřístupněním.

Střípky z konference

Docent Petr Hadrava z Astronomického ústavu AV ČR, spoluorganizátor konference, hovořil o středověkých katalozích hvězd. Doktorka Alena Hadravová se věnovala popisu vztahů mezi sedmi rukopisy textu RAL, který připravuje k vydání, ale také souboru soch zhotovených na konci 18. století pro zámeckou zahradu ve Lnářích. Sochy představují dvanáct řeckých bohů a bohyň, doplněných zvěrokruhovými znameními. K nápravě nesprávného přiřazení některých z plastik k jednotlivým znamením zodiaku jí posloužila báseň Astronomica Marka Manilia z 1. století n. l. Manželé Hadravovi – astrofyzik a klasická filoložka specializující se na středověkou latinu – už dlouhá léta přibližují historický vývoj představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk. Například jejich společný čtyřsvazkový soubor Sphaera octava vysoce ocenila odborná veřejnost u nás i ve světě.


Studium astronomických rukopisů a tisků Strahovské knihovny v doprovodu kurátora rukopisné sbírky Jana Pařeza (v rámci doprovodného programu konference)

Ivana Dobcheva z Universitätsbibliothek Leipzig se zabývala tradováním latinských verzí Arátovy didaktické skladby, která se jen z doby do 13. století dochovala ve více než šedesáti rukopisech. Možné zdroje znalostí, jež ve své práci projevil Germanicus, identifikoval Adalberto Magnavacca ze SNS v Pise. Úloze lidové víry v kontrastu s intelektuální tradicí a jejím vlivem na utváření helénistických souhvězdí se věnoval Jordi Pàmias z univerzity v Barceloně, zatímco o rozsáhlých kodexech s dílem renesančního učence Bandiniho referovala londýnská historička umění Kristen Lippincott. Fabio Guidetti z Freie Universität zu Berlin prezentoval revizi Ptolemaiových Příručních tabulek pro výpočet poloh planet vzniklou v Alexandrii 6. století n. l., Victor Gysembergh z univerzity v Remeši se pak soustředil na problematiku kritické edice Hipparchova Katalogu hvězd. Sara Nur Yildiz z Orientálního institutu v Istanbulu a Max-Planckova institutu pro Dějiny vědy v Berlíně účastníky konference seznámila s desítkami opisů al-Sufiho Katalogu hvězd, stejně jako s jeho překladem do perštiny apod.

Z historie bádání

Projekt mezinárodní pracovní skupiny k dějinám nejstarší astronomie představili Anna Santoni a Fabio Guidetti mj. na sympoziu organizovaném Alenou a Petrem Hadravovými a prof. dějin přírodních věd Alexandrem Jonesem (Institute for the Study of the Ancient World, New York University) v rámci 5. konference Evropské společnosti pro dějiny vědy v Athénách 2012. Zatím poslední workshopy a konference skupiny se konaly v Barceloně v roce 2014, v Pise v roce 2015 a v Benátkách v roce 2016.


Účastníci konference při prohlídce Strahovské knihovny

Mezi publikace, které už skupina vydala, patří např. Eratosthenes’ Catasterisms. Receptions and Translations, ed. Jordi Pàmias, Mering, Utopica 2016; Poesia delle stelle tra antichità e medioevo, ed. Fabio Guidetti, Edizioni della Normale, SNS Pisa 2016; Certissima signa. A Venice Conference on Greek and Latin Astronomical Texts, ed. Filippomaria Pontani, Edizioni Ca´Foscari, Venezia 2017.

Připravili: Alena Hadravová, Centrum pro dějiny vědy Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Petr Hadrava, Astronomický ústav AV ČR, Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Archiv Aleny a Petra Hadravových

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mostecký okruh se uzavřel, začala výměna další části asfaltového povrchu

14:56 Mostecký okruh se uzavřel, začala výměna další části asfaltového povrchu

Velký závodní okruh mosteckého autodromu v celkové délce 4,212 kilometru je od pondělí 19. listopadu…