Hlavním tématem byly historické, filologické, ikonografické a kulturní kontexty antických textů, jejich předávání a přetváření ve středověké Evropě, stejně jako jejich současný význam a způsob, jakým dnes promlouvají jak k badatelům, tak k veřejnosti.

Antické texty současnýma očima

Jak konstatovala organizátorka setkání, doktorka Alena Hadravová z Centra pro dějiny vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, touto problematikou se zabývá pouze hrstka odborníků. Mezinárodní pracovní skupina, kterou právě před deseti lety zformovala prof. Anna Santoni ze Scuola Normale Superiore v italské Pise (a pražské setkání bylo proto výjimečné už výročím trvání skupiny), se věnuje systematickému výzkumu a vydávání antických a středověkých řeckých a latinských, ale i arabských a perských textů o souhvězdích, zvláště Pseudo-Eratosthenových Zhvězdnění, Arátových Jevů na nebi a Hyginovy Astronomie, Hipparchových Komentářů na Eudoxa a Aráta, Ptolemaiových Příručních tabulek, Katalogu hvězd a textů na nich závislých (Aratea, al-Sufiho Katalog hvězd apod.).

Anna Santoni zkoumá prolínání poezie a astronomie

Na pražském setkání prof. Anna Santoni hovořila o svém výzkumu textu De astronomia more Christiano, který zahrnuje symbolické interpretace souhvězdí zvěrokruhu, a to jejich pojetí v antice a ve středověku. Zaměřila se přitom na souvislosti mezi předkřesťanským, antickým pojetím nebeské mytologie, včetně zvěrokruhu, a křesťanským pohledem na zodiakální souhvězdí.

Přednáška Anny Santoni na konferenci

Je zcela pochopitelné, že záznamy různých pozorování oblohy co nejdále do minulosti jsou cenné i z hlediska dnešní astronomie. Tato konference ukazuje, jakým způsobem tyto záznamy studují lingvisté, historici vědy, literární vědci i historici umění. Proč analyzují příslušné texty do takové hloubky, proč porovnávají různé verze, překlady a výklady?