Český statistický úřad: Meziroční růst cen potravin zpomalil

16.05.2023 10:01 | Tisková zpráva

Spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,2 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 12,7 %, což bylo o 2,3 procentního bodu méně než v březnu.

Český statistický úřad: Meziroční růst cen potravin zpomalil
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,2 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny zeleniny o 5,0 %, vajec o 12,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 12,3 %, nealkoholických nápojů o 2,3 %, olejů a tuků o 2,6 %, drůbeže o 1,5 %, uzenin o 0,9 % a cukru o 4,0 %. V oddíle rekreace a kultura klesly ceny dovolených s komplexními službami o 5,9 %. Pokles cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn nižšími cenami lihovin o 3,0 % a vína o 3,1 %.

Na meziměsíční zvyšování celkové úrovně spotřebitelských cen působil v dubnu především růst cen v oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti, kde se zvýšily zejména ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 3,7 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 0,7 % a ubytovacích služeb o 2,2 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny brambor o 12,5 % a vepřového masa o 1,9 %.

Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb o 0,1 % vzrostly.

„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 % a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 12,7 %, což bylo o 2,3 procentního bodu méně než v březnu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. V potravinách zmírnila svůj cenový růst většina položek spotřebního koše. Ceny mouky byly v dubnu vyšší o 6,3 % (v březnu o 32,6 %), masa o 12,7 % (v březnu o 22,7 %), polotučného trvanlivého mléka o 19,2 % (v březnu o 45,2 %), vajec o 41,2 % (v březnu o 75,5 %), olejů a tuků o 10,5 % (v březnu o 16,1 %), zeleniny o 18,3 % (v březnu o 29,9 %) a cukru o 60,9 % (v březnu o 97,6 %). V oddíle bydlení v dubnu zpomalily svůj meziroční růst ceny elektřiny na 24,8 % (v březnu 29,6 %), zemního plynu na 53,1 % (v březnu 60,0 %) a tepla a teplé vody na 40,9 % (v březnu 44,6 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 14,2 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tuhých paliv o 47,6 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst o 17,3 %). V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 20,0 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 17,6 % a ceny ubytovacích služeb o 17,4 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v dubnu ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot, které byly meziročně nižší o 16,7 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 4,9 % (v březnu o 6,8 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních prací a stavebních materiálů. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 113,8 %. (Více informací: Metodická poznámka.)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 14,5 % a ceny služeb o 10,1 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 16,2 % (v březnu 16,4 %).

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 v dubnu byla 147,2 % (v březnu 147,5 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů klesl v dubnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,1 % a meziročně vzrostl o 14,3 % (v březnu o 16,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2023 za Eurozónu 7,0 % (v březnu 6,9 %), na Slovensku 14,0 % a v Německu 7,6 %. Nejvyšší byla v dubnu v Lotyšsku (15,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 8,3 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v únoru. Nejvíce ceny v březnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 25,6 %) a nejméně v Lucembursku (o 2,9 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

Co nebo koho považujete za největší hrozbu pro ČR?

Dobrý den, pokud mám správné informace, tak ANO nepodpořilo usnesení, že je pro nás největší bezpečnostní hrozbou Rusko. Zajímalo by mě proč? Jestli si to nemyslíte, co je podle vás pro nás tou největší bezpečnostní hrozbou?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Ceny elektřiny v únoru výrazně klesly

11:27 Český statistický úřad: Ceny elektřiny v únoru výrazně klesly

V únoru 2024 se vývozní ceny zvýšily meziměsíčně o 2,1 %, meziročně o 1,6 %. Dovozní ceny meziměsíčn…