Realizace opatření k odstranění svahových deformací v údolí vodní nádrže Klíčava začala v roce 2015, kdy výběrové řízení na zhotovitele I. etapy stavby vyhrála firma Energie - stavební a báňská, a.s. Celková cena stavebních prací I. etapy byla 98 milionů korun. Druhá etapa výstavby opěrných zdí a zpevnění cest proběhla v letech 2017 a 2018. Výběrové řízení na zhotovitele stavebních prací vyhrála opět firma Energie - stavební a báňská a společnost SYNER, s.r.o. Celková cena stavebních prací v rámci II. etapy byla 191 milionů korun.
Katastrofální stav před rekonstrukcí
Svah a obslužná komunikace nad nádrží Klíčava, která je zdrojem pitné vody pro město Kladno a jeho okolí, byly před realizací opatření v katastrofálním stavu. „Po každém větším dešti bylo třeba cestu prohrnovat traktorem. Cesta hrozila utržením pod jakoukoliv těžší technikou, která by po ní projela. Lesní správa Lány byla za stav svahu opakovaně kritizována a ze strany orgánů ochrany přírody jí byla ukládána nápravná opatření,“ vysvětluje ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák.
Například v roce 2001 udělila Česká inspekce životního prostředí Lesní správě Lány pokutu ve výši 750 000 Kč za nezajištění půdoochranné funkce lesa na levobřežních svazích údolní nádrže Klíčava a konstatovala, že v přestárlých porostech jsou nátrže hrozící plošným ujetím souvislé půdy do přehrady.
Inspekce nařídila přijmout opatření
„Nutnost zpevnit břehy vodní nádrže Klíčava byla poprvé konstatována v protokolu České inspekce životního prostředí z 23. 6. 2008, ve kterém jsou shrnuty poznatky z kontroly, která na lesním majetku Lesní správy Lány proběhla v květnu 2008,“ dodává ředitel Balák.
V lednu roku 2009 Česká inspekce životního prostředí svým rozhodnutím uložila Lesní správě Lány mimo jiné přijmout opatření k zabránění eroze a sesuvům svahů v okolí nádrže Klíčava. V rozhodnutí je uvedeno, že výraznou erozi svahů okolo přehradní nádrže Klíčava zapříčinil v padesátých letech minulého století neuvážený zásah do přirozených svahů v okolí přehrady.
Zdi stavěly již šlechtické rody
O nutnosti stavět na Klíčavsku nad cestami opěrné zdi věděli už původní majitelé panství z doby před První republikou. „Šlechtický rod Fürstenbergů vlastnil panství v Lánech i s oborou od roku 1734 do roku 1921. I oni věděli, že jakákoliv cesta zaříznutá do svahu tady brzy zmizí pod sesuvem a štěrkovým polem. Proto nad takovými cestami stavěli opěrné kamenné zdi už před stovkami let,“ říká Miloš Balák.
Veškeré kamenivo (jedná se o spilit), které bylo použito na zpevnění břehů a komunikací v Lánské oboře, bylo vytěženo a zpracováno na místě při rozšiřování obslužné komunikace. Vytěžené kamenivo bylo prodáno firmě Energie - stavební a báňská, která jej zpracovala na stavební kámen. Ten je zabudován do staveb na území Lánské obory, zbytek je uskladněn v prostoru bývalého lomu a bude průběžně používán na další stavby v LS Lány.
Bývalý lom, který vznikl v padesátých letech při výstavbě Klíčavské přehrady, nebyl znovu otevřen a je prakticky ve stejném stavu jako před započetím stavby. V jednom místě došlo k odtěžení části nájezdu, kde bylo třeba vytvořit manipulační plochu pro mobilní drtičku kamene.
Dohled ochránců přírody
Dílo je provedeno v souladu s požadavky ochránců přírody tak, aby co nejlépe zapadlo do krajiny a umožňovalo co nejrychlejší zabydlení rostlinami a živočichy. Na celou stavbu vedle technického dozoru investora dohlížela i odborná komise, která byla složená ze zaměstnanců Lesní správy Lány, České inspekce životního prostředí, CHKO Křivoklát a Povodí Vltavy.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
