Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh zvýšil o 1424,6 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí stav zahraničních aktiv narostl o 1148,5 mld. Kč na 6544,1 mld. Kč ke konci března. Meziročně jsou aktiva o 1712,2 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB a růstu aktiv podnikové sféry.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 59,9 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 50,8 %.

Růst stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru byl ovlivněn především navyšováním stavu poskytnutých krátkodobých úvěrů u podniků nespojených s přímou zahraniční účastí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 25,7 %.

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil a podíl portfoliových investic naplňuje 11,6 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se dlouhodobě nemění a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 1,8 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se v prvním čtvrtletí zvýšil o 1189,9 mld. Kč na 7761,1 mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 1563,8 mld. Kč ovlivnilo zvýšení závazků bankovního sektoru a závazků z portfoliových investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 47,8 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí narostl vlivem nákupů dluhopisů vládního sektoru a obchodních bank nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 23,2 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 0,8 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se v prvním čtvrtletí zvýšil o 1127,7 mld. Kč a činí 4655,8 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 1424,6 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 47 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení bankovního a vládního sektoru. Růst závazků bankovního sektoru souvisel s přijetím krátkodobých vkladů ze zahraničí a s nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) tvoří 40,8 % celkové zadluženosti.

Růst stavu zahraničních závazků u vládního sektoru ovlivnily zejména nákupy korunových dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 26 %.

V nárůstu závazků ostatních sektorů se promítl především růst stavu přijatých obchodních úvěrů a půjček. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 33,2 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování dluhopisy a vklady (v souhrnu 59,2 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 65,7 %. Zbývající část (34,3 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)