Ekonomická krize zostřila v regionu střední a východní Evropy boj o zahraniční investory. Většina z 15 států regionu střední a východní Evropy v roce 2014 snížila sazbu daně z příjmu právnických osob, zatímco DPH v mnoha z nich stoupala. Kdo snížil daně nejvíce a které země je naopak zvýšily? Na tuto otázku odpovídá studie společnosti Mazars s názvem “Central Eastern European Tax Brochure 2014”, která se zabývá daňovým prostředím a umožňuje porovnání základních parametrů daňových systémů v následujících zemích: Rakousko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Makedonie, Černa Hora, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajina.

Podle studie období před krizí charakterizovala daňová konkurence mezi státy v regionu, stejně tak jako mezi celým regionem a ostatními státy Evropské unie. Avšak v posledních letech se většina zemí pustila do nastavení daňového systému, který pomáhá snížit rozpočtový deficit a současně zabezpečit optimální prostředí pro investice. Zatímco některé státy se snažily snižovat své rozpočtové deficity zvyšováním spotřebních daní, jiné se zaměřily na daně z příjmů či DPH. Některé státy dokonce zavedly nové tzv. sektorové daně. Důsledkem výše uvedených daňových změn byl pokles průměrných rozpočtových deficitů v porovnání s předchozími lety.

Některé státy jako například Maďarsko a Rumunsko si zvolily snížení daní z příjmů a zvýšení nepřímých daní za způsob, jak snížit dopady krize. Jiné země jako například Slovensko si vybraly odlišný přístup a naopak zvýšily daně z příjmů fyzických a právnických osob. Mezi ty, které se rozhodly zvýšit sazbu DPH ve snaze zmírnit rozpočtové problémy, patří Chorvatsko a Srbsko, které zvýšily sníženou sazbu, Slovinsko a Černá Hora naopak zvýšily základní sazbu DPH.

V České republice od ledna 2014 zůstává na stejné úrovni daň z příjmů fyzických osob (15 %) i daň z příjmů právnických osob (19 %). Naopak se v roce 2014 opět zvýšilo zdanění práce.