Moravské zemské muzeum: Věstonickou venuši si domů odnést….

06.11.2022 14:04 | Tisková zpráva

Sci-fi nebo krádež století? Od 1. listopadu 2022 reálná možnost. Moravské zemské muzeum totiž dává do prodeje emisi prvních 50 kusů naprosto věrných kopií originálu. Další budou následovat.

Moravské zemské muzeum: Věstonickou venuši si domů odnést….
Foto: mzm.cz
Popisek: Moravské zemské muzeum - logo

Věstonickou venuši si dnes můžete koupit na mnoha místech a v mnoha různých více či méně vkusných podobách. Jen samotné Moravské zemské muzeum, do jehož sbírek originál Věstonické venuše patří, ji prodává jako sádrovou sošku či v podobě přívěsků z různých materiálů. Nyní však nastává zcela nový okamžik. „Dáváme do prodeje věrné kopie, vyráběné z digitálního modelu, který vznikl na základě CT snímkování originálu, a to je převratná chvíle,“ vysvětluje doc. Petr Neruda, Ph.D., kurátor Věstonické venuše. CT snímkování proběhlo už v roce 2016, tehdy vzniklo video Věstonické venuše, které bylo promítáno při příležitosti oslav 200. výročí založení muzea. „V průběhu posledního roku, zejména v souvislosti se začleněním venuše do konceptu výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, jsme horečně přemýšleli, jak to udělat, abychom kopii zpřístupnili veřejnosti a přitom zachovali její exkluzivitu a zabránili padělkům,“ dodává Neruda. Výsledek tohoto snažení Moravské zemské muzeum dnes představuje veřejnosti. Na základě dat z CT snímkování vznikl digitální model, ze kterého byl metodou 3D tisku vytvořen prototyp sloužící k výrobě kopií. Celý tento proces je proti zneužití ošetřen smlouvou. Každá kopie má své pořadové číslo. Prototyp vytvořil sochař Bc. Jiří Pec, DiS., který se stal tudíž výhradním výrobcem kopií Věstonické venuše. „Unikátnost kopií spočívá i v použitém materiálu. Směs se složením, barevností i váhou velmi blíží originálu, nebylo jednoduché ji vyladit. Nakonec se to ale podařilo a vznikla tak tajná ‚receptura‘ na výrobu Věstonické venuše,“ popisuje Jiří Pec.

Originál Věstonické venuše je nyní vystaven spolu s dalšími skvosty doby kamenné v Pavilonu Anthropos ve výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla. Již na začátku výstavy bylo avizováno, že zhruba po třech měsících proběhne posouzení stavu tohoto mimořádného exponátu a rozhodne se, zda bude do konce výstavy nahrazen kopií nebo bude moci ve výstavě zůstat až do konce. Petr Neruda k tomu říká: „Věstonická venuše, tak jak je nyní uložena v etui v bezpečnostní vitríně, má všechno, co potřebuje, je o ni dobře postaráno a návštěvníci se z ní mohou těšit až do konce výstavy v únoru příštího roku.“

Věstonická venuše

  • figura z pálené hlíny o rozměrech 111 x 44 x 26 mm, rozlomená na dvě části, bez chodidel, na temeni 4 široké mělké vpichy, nad levou hýždí otisk dětského prstu
  • nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit – gravettien), stáří 27-29 tisíc let
  • nalezena 13. 7. 1925 v centrálním ohništi v horní části stanice Dolní Věstonice I
  • národní kulturní památka České republiky
  • uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pod evidenčním číslem DV 30000
  • kopie jsou vyrobeny z digitálního modelu získaného CT snímkováním originálu

Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla

Výstava (19. 8. 2022 – 26. 2. 2023) představuje šperky, ozdoby a zdobení lidského těla, které patří mezi nejstarší doklady lidského uměleckého vyjádření na Moravě. Návštěvníci mohou nahlédnout do života lidí, kteří žili na stejném území jako my dnes, jen přibližně o 30 tis. let dříve, zjistit rozsah jejich technologických dovedností a snad i díl jejich duchovního života.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

22:08 Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

Frymburský břeh lipenské přehrady bude zdobit busta nebo jiná hmotná, umělecky cenná připomínka na p…