Dvoudílný film „Psi, kteří změnili svět“ zachycuje širokou škálu dnešních psích ras od miniaturní čivavy po majestátního mastifa. Jejich povahy a chování jsou stejně různorodé jako jejich velikosti. Genetika přesto nelže. Všichni zástupci moderních psích ras se vyvinuli nebo byli vyšlechtěni z divokého nezkroceného vlka. Způsobily to proměny staré jen nějakých 15 tisíc let. V první části se dozvíte, jakým způsobem zřejmě došlo ke zdomácnění psa – včetně teorie, že za transformaci může kromě samotného zvířete i hromada zbytků a odpadu. V dalším díle uvidíte, že každá psí rasa má „zakódované“ mírně odlišné vzorce chování, které jí pomáhají a usnadňují nejrůznější činnosti od lovu až po hlídání stád.

Národ pejskařů usedá k Prima ZOOM v premiéře:
12. 2. ve 20.00 Psi, kteří změnili svět (Původ a vývoj psů)
19. 2. ve 20.00 Psi, kteří změnili svět (Psi na míru)

Začneme na Papui Nové Guinei, kde lovci místního kmene vyrážejí na lov za pomoci psů, v jejichž magickou sílu věří. Psi jsou výborní stopaři a lovce přivádějí až ke kořisti, kterou oznámí štěkotem. Kmen tvrdí, že jejich psi pochází, stejně jako všichni ostatní, ze starodávného divokého psa, který se doposud toulá po horách jejich země. Skutečný původ psa začíná u vlka, kterého jsme údajně domestikovali, ale biolog Ray Coppinger tvrdí, že se vlk v psa vyvinul sám. Přizpůsobil se podmínkám a soužití s lidmi, jejichž odpad byl zdrojem jeho potravy v době kamenné. Vlci, kteří se drželi nejblíže lidem, se dostali jako první k potravě, a tak přežili. Právě z těchto vlků se měl vyvinout pes, nejprve tzv. protopes menší postavy, s menší hlavou a menšími zuby (velikost už nebyla k sehnání potravy tak důležitá). V 50. letech začal v Sovětském svazu experiment, kde Dmitrij Běljajev zjišťoval, jestli lze z divokých lišek vyšlechtit takové, které se sžijí s člověkem. Vybíral ke spáření jedince, kteří neprojevovali agresivitu a po 10 letech – jen několika generacích se dostavily překvapivé výsledky. S povahou a krotkostí se významně změnil i vzhled, který se zdánlivě blíží psům. Běljajev tak popřel Darwinovy teorie, kterým se do té doby plně věřilo. Po těchto zajímavých informacích zamíříme do 15 tisíc let staré pyramidy v Mexiku, kde je vyobrazen uctívaný pes. V každé civilizaci měl pes významnou roli a mnohdy byl pohřbíván s člověkem. V Mexiku se doposud věří v magické schopnosti psů a my můžeme vidět ženu, která chová naháče „Šolo“, protože jí to pomáhá při bolesti kloubů. Hřeje ji na bolavých místech. Psi byli již dávno používáni také k hlídání obydlí i lidí. To, že si lidé uvědomovali význam svých psů, způsobilo, že je brali kamkoli s sebou. Při migracích se tedy stěhovali i psi, a vznikaly tak nové křížené druhy. Vrchol genetického řetězce je kdesi ve východní Asii. O to zajímavější je, jak se dokázali psi se stejným původem přizpůsobit novým podmínkám. Sílu psů využívají eskymáci – výdrž a instinkty jsou neocenitelné, i v silné bouři totiž poznají, kudy se dostat domů, poznají nebezpečí či se dokážou vypořádat s ledním medvědem. Podobně závislí jsou na schopnostech psů také farmáři, kterým nahánějí stáda ovcí. V terénu, kam se nedostane žádné vozidlo, zvládnou přivést stádo během několika minut. Pohyby ovčáckých border kolií se dají srovnat s lovícím vlkem, ale závěrečný útok na kořist byl potlačen. Genetické chování v kombinaci s tréninkem dělá z border kolií dokonalé pracovníky, jejichž službu by nikdo nezvládl lépe.