Klíšťata měří přibližně 2 až 4 mm, po nasátí krve se však objem jejich těla může zvětšit až 200krát. Klíště se přisává pomocí speciálního orgánu s háčky, který mu umožňuje pevně se uchytit na hostiteli. Během sání vylučuje sliny obsahující látky, které brání srážení krve a tlumí bolest, takže si ho často všimneme až po delší době. V České republice patří klíšťata mezi významné přenašeče infekčních nemocí, přičemž nejčastěji se jedná o klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Během letních měsíců je riziko nákazy vyšší, proto je dobré vědět, jak se před klíšťaty chránit. Aktivitu a výskyt klíšťat je možné sledovat například na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak předejít přisátí klíštěte?
Pro snížení rizika přisátí klíštěte je důležité dodržovat několik základních pravidel, zejména při pobytu v přírodě. Ideální je zvolit pevnou obuv a oblečení ze světlé hladké látky, na němž jsou klíšťata dobře viditelná a nemohou se snadno zachytit. Důležité je používat repelent, který se aplikuje nejen na pokožku, ale i na spodní část nohou a kalhot, kde je riziko přisátí nejvyšší. Je vhodné se pohybovat hlavně po zpevněných cestách a vyhýbat se trávě, bylinné a křovinné vegetaci. V místech, kde se mohou klíšťata vyskytovat, bychom si neměli sedat ani lehat na zem. Během chůze bychom neměli zapomínat na pravidelnou kontrolu spodní části nohou a případně ihned odstranit zachycená klíšťata.
Klíště se přisálo, jak ho správně odstranit?
Pokud se navzdory preventivním opatřením přisátí klíštěte nepodařilo zabránit, je důležité ho co nejdříve odstranit. Prvních 24 hodin po přisátí je riziko nákazy nižší, s prodlužující se dobou sání výrazně roste.
Místo, kde je klíště přichycené, se nejprve dezinfikuje. K odstranění lze použít speciální kartu se zářezy, pinzetu, kleštičky nebo jinou vhodnou pomůcku (nikdy bychom se neměli klíštěte dotýkat holýma rukama). Klíště uchytíme co nejblíže kůži a jemně s ním kýveme ze strany na stranu směrem nahoru, dokud se neuvolní. Nikdy klíštětem netočíme, nevhodné je také zakápnutí klíštěte olejem nebo mastičkou, zvyšuje se tím riziko přenosu infekce.
Po odstranění místo opět dezinfikujeme, vyjmuté klíště následně zabalíme do papíru a spálíme nebo spláchneme do toalety. Poté už jen průběžně sledujeme, zda se neobjeví v okolí místa přisátí červená skvrna, zarudnutí s bílým středem, únava, nevolnost či zvýšená teplota. Tyto příznaky by mohly naznačovat riziko nákazy.
Jak se chránit před infekcí?
Nejúčinnější prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování, které lze absolvovat u praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Vakcinace se doporučuje nejen dětem, ale také dospívajícím
a dospělým. Pro zachování ochrany je třeba očkování pravidelně opakovat, obvykle každých 3 až 5 let. Základní očkování se skládá ze tří dávek, ideální tedy je s ním začít v zimních či jarních měsících, abychom byli na léto chráněni. Pozor, podání očkovací látky se také nedoporučuje 4 týdny od přisátí klíštěte. Očkování proti klíšťové encefalitidě je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění osobám starším 50 let, a to do výše ekonomicky nejméně nákladné varianty. Ostatní klienti VZP ČR (děti i dospělí) mohou využít příspěvek ve výši 700 Kč. Proti borelióze očkování zatím neexistuje, proto jedinou prevencí zůstává zvýšená opatrnost během pobytu v přírodě i po něm. Pokud k přisátí klíštěte dojde, je vhodné pozorovat možné příznaky, léčbu je třeba zahájit co nejdříve, viz dále.
Příznaky typické pro klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu
Příznaky klíšťové encefalitidy se mohou objevit 1–3 týdny po přisátí klíštěte a připomínají v první fázi chřipku (bolesti hlavy, kloubů, svalů, zvýšená teplota, únava). Po několika dnech obtíže samy odezní a následuje období jednoho až dvou týdnů klidu. Ve druhé fázi nákazy se obvykle objevuje vysoká horečka, zvracení, světloplachost, silné bolesti hlavy a ztuhlost šíje. Může dojít
i k postižení centrální nervové soustavy, což se projevuje třesem, závratěmi, poruchou hybnosti svalů, nervovou obrnou, dezorientací či poruchami spánku a paměti. Akutní fáze trvá přibližně
2–3 týdny. Pacienti jsou hospitalizováni a léčba probíhá pod lékařským dohledem. Dojde-li k napadení mozkové tkáně (tzv. encefalitida), může to mít vážné následky. V nejzávažnějších případech může dojít k selhání životních funkcí. Riziko komplikací je vyšší u oslabených jedinců a seniorů nad 60 let.
V případě lymské boreliózy se po 1–4 týdnech po přisátí klíštěte v první fázi typicky objevuje červená skvrna v okolí místa přisátí klíštěte, nákazu taktéž doprovázejí chřipkové příznaky (bolest hlavy, svalů a kloubů, zvýšená teplota). Neléčí-li se nemoc včas, může přejít do druhé fáze, kdy se objevují nejčastěji hlavně bolesti kloubů a otoky, obvykle otéká kolenní kloub. Může dojít i k poruchám vidění, pískání nebo šumění v uších. V pokročilém stádiu (třetí fáze), kdy není borelióza léčena, hrozí riziko trvalých následků. Nemocná osoba trpí extrémní únavou, chronickými kloubními problémy a může dojít k narušení nervové soustavy (tzv. neuroborelióza). Léčba probíhá pomocí antibiotik a je důležité ji zahájit co nejdříve, aby se předešlo trvalým následkům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
