Zejména stavební úřad Úvaly a Krajský úřad Středočeského kraje svou nečinností a neúčinnými kroky nechaly investora vykácet stovky stromů, provádět nepovolené terénní úpravy a na nich začít bez povolení stavět domy. Ty pak investor dokonce nelegálně napojil na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku jiného vlastníka. Za přihlížení úřadů nakonec oblast rozparceloval a rozprodal dalším osobám. Ty nyní domy dostavují nebo v nich chtějí začít bydlet, ale jde o nepovolené stavby.
„Není pochyb o tom, že terénní úpravy a stavební práce, které investor prováděl, vyžadovaly povolení podle stavebního zákona a investor o něj ani nepožádal. Nezákonnou činnost prováděl před zraky úřadů dlouhodobě a úřady nezasáhly s dostatečnou razancí, nevyužily zákonné prostředky, které mají. Umožnily tím investorovi nerušeně pokračovat, zrealizovat své záměry a z nezákonného jednání profitovat. Je to naprosto tristní,“ konstatuje ombudsmanka Anna Šabatová o případu černých staveb.
Bývalý zástupce ombudsmanky šetřením zjistil, že se stavební úřad dozvěděl o nepovolených terénních úpravách už v roce 2015. Měl povinnost provést kontrolní prohlídku, zakázat nepovolenou činnost a průběžně sledovat, zda je zákaz respektován. Podle tehdy platného stavebního zákona mohl podnikateli uložit za provedení terénních úprav bez souhlasu stavebního úřadu vysokou pokutu, a to i opakovaně. Stavební úřad to ale neudělal, nezakročil včas a s dostatečnou razancí.
Ani další správní úřady – vodoprávní úřad, orgán ochrany přírody a krajiny, orgán odpadového hospodářství – nebyly důsledné. Měly sice snahu zakročit vůči nekázni investora, ale jejich snaha přišla vniveč. Nepovolené činnosti investora nebyly jednorázovou záležitostí, ale dlouhodobou deliktní aktivitou, proti které měly úřady zakročit s větší razancí.
Rovněž Krajský úřad Středočeského kraje nepřijal opatření k nápravě ani evidentně chybného postupu podřízených úřadů. O závažnosti a významu celé kauzy věděl, ale pouze vyslovoval právní názor, aniž by zakročil, třeba i z vlastní iniciativy, jak bylo v tomto případě namístě.
K pochybení a nesprávnému postupu dochází na straně úřadů i nadále. Současné nepovolené stavby stojí na nepovolených terénních úpravách a obojí podléhá řízení o odstranění stavby, o které se nyní stavební úřad snaží. Místo toho, aby ale vedl řízení o terénních úpravách a posoudil je jako celek, jak byly provedeny, a ve všech souvislostech, rozdělil je na tolik řízení, kolik je nových vlastníků jednotlivých pozemků. V rozporu se zákonem a zcela nesmyslně stavební úřad dodatečně povolil některé stavby, přestože stojí na nepovolených terénních úpravách.
„Můj bývalý zástupce upozornil stavební úřad, že pokud nedošlo k dodatečnému povolení terénních úprav, je otázka povolení stavby na nich zcela bezpředmětná a takovou stavbu povolit nelze. Úřad to ale nebere v úvahu. Může přitom dojít k situaci, kdy terénní úpravy nebo jejich části nebude možné dodatečně povolit. Jak potom bude úřad řešit situaci vlastníků, k jejichž domům vydal nezákonné povolení?“ upozorňuje ombudsmanka na pokračující chybný postup stavebního úřadu.
V roce 2015 provedl investor na pozemcích na území obce Škvorec bez povolení rozsáhlé zásahy v terénu, vykácel stovku stromů, zasypal chráněné údolní nivy Škvoreckého potoka odpadem a na provedených terénních úpravách zahájil výstavbu rodinných domů. Díky nedůslednému a neefektivnímu postupu úřadů v činnosti pokračoval a v podstatě ji dokončil. Nepovolené a nezkolaudované stavby připojil neoprávněně na vodovod a kanalizaci ve vlastnictví jiné osoby a následně rozparcelované pozemky i stavby rozprodal. Provozovatel vodovodu se bránil proti nepovolenému odběru pitné vody a nakonec vše musel řešit s pomocí policie, protože investor nerespektoval ani rozhodnutí soudu, který nařídil investorovi zdržet se napojení na dané vodovodní potrubí.
Stavební úřad má povinnost zajistit respektování zákona i vůči novým vlastníkům, pokud nepovolené stavby užívají. Jestliže kontrolní prohlídkou zjistí, že vlastník-stavebník užívá nepovolenou stavbu, je povinen ho vyzvat k bezodkladnému ukončení jejího užívání, a pokud to nesplní, zakáže mu užívat stavbu správním rozhodnutím, které by měl vymáhat pokutami. K tomu však nedochází, přestože stavby zjevně jsou užívány.
Závažná je i skutečnost, že Krajský úřad Středočeského kraje nebyl schopen zjistit, jak jsou zajištěny dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod poté, co došlo k pozastavení odběru vody z vodovodu a odvádění odpadních vod do veřejného kanalizačního řadu. Nedokázal zjistit, zda nedošlo k vybudování přípojek nebo žump bez povolení.
Bývalý zástupce ombudsmanky vyzval stavební úřad, aby projednal nepovolené terénní úpravy jako celek v jednom řízení, v němž budou všichni vlastníci účastníky. Do ukončení řízení o odstranění terénních úpravy by měl stavební úřad přerušit všechna řízení o dodatečném povolení staveb, které na terénních úpravách stojí. Na krajský úřad pak apeloval, aby stavebnímu úřadu poskytl metodickou pomoc a případně přijal opatření proti nečinnosti ve vztahu k novým stavbám přípojek, žump apod.
Vzhledem k tomu, že doporučená opatření nebyla realizována, rozhodla se ombudsmanka případ zveřejnit.
Zpráva o šetření ZDE
Závěrečné stanovisko s opatřeními k nápravě ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
