Senátor ODS Jirsa: Rusizace v Česku neprobíhá. To šíří pražská kavárna, která tím chce pošpinit Klause a Zemana

27. 2. 2015 10:38

VÝCHOD - ZÁPAD ? Senátor ODS Tomáš Jirsa si nemyslí, že by v Česku probíhala jakákoli rusizace. To dle něho šíří „pražská kavárna“, která tím chce dehonestovat Václava Klause a Miloše Zemana za jejich realistické pohledy na současnou situaci. Kde je výhodné obchodovat s USA, tam s USA obchodujme, kde je výhodné obchodovat s Ruskem nebo s Čínou, tam s nimi obchodujme. Osobně preferuje loajalitu k USA a západní Evropě, byť i tyto státy občas velmi chybují.

Senátor ODS Jirsa: Rusizace v Česku neprobíhá. To šíří pražská kavárna, která tím chce pošpinit Klause a Zemana
Foto: ods.cz
Popisek: Senátor za ODS Tomáš Jirsa

Anketa

Je nutné v rámci reakce na masakr v Uherském Brodě omezit právo na držení zbraně a zpřísnit v tomto směru předpisy?

17%
12%
hlasovalo: 13252 lidí

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.)Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaMiroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava BartuškyKarla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Johna BokaMaji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma,či  Daniela Kroupy

Jak zhodnotit českou geopolitickou pozici a zahraniční politiku za posledních 25 let? Objevuje se kritika naší přílišné loajality k USA a Západu obecně, prozápadní pozorovatelé naopak kritizují českou politickou praxi za neloajalitu k EU a přátelskost k Rusku. Kde je dle vás pravda?

Říká se, že uprostřed. Ale osobně také preferuji loajalitu k USA a západní Evropě, byť i tyto státy občas velmi chybují.

Anketa

Je Andrej Babiš nebezpečím pro českou demokracii?

62%
38%
hlasovalo: 14311 lidí

Které osobnosti a proudy zanechaly v tomto smyslu kladnou stopu a které zápornou?

Za tři nejvýznamnější politiky posledních 25ti let považuji Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Každý z nich zanechává nějakou stopu.... Za čtvrtého nejvýznamnějšího politika považuji, možná překvapivě, Miroslava Kalouska, který se ale v zahraniční politice příliš neangažuje.

Hovoří se o rozdvojení Evropy na severní část, která se spíše bojí Ruska, a jižní část, která se spíše bojí Islámského státu. Polsko či Pobaltí mají vůči Rusku tvrdý postoj, Slovensko, Maďarsko či Rakousko častokrát s Moskvou „jdou na kompromis“. Kde je v obou dilematech, tedy „severojižním“ i „středo-východoevropském“ do budoucna naše pozice, pokud jde o Rusko, jeho ambice na kontrolu jeho blízkého příhraničí, kritiku lidských práv v Rusku, starost o Ukrajinu a podobně?

Z vaší úvahy logicky vyplývá, že každý se bojí toho, co ho více ohrožuje. Naše pozice musí být uprostřed, tak jako poloha Česka. Obojí jsou hrozby.

V českém prostředí se začínají množit často výstražné názory varující před ruskou hrozbou pro svět, pro Evropu. Komentátoři jako Šafaříková, Gabal nebo Šafr mluví o rusizaci Česka a jeho příklonu k Rusku. Je to reálná hrozba? Jak by dle vás mohlo v příštích deseti letech Rusku proměnit architekturu Evropy? Je nutné se tomu bránit? Co teorie šířená špičkami NATO, že Rusko by mohlo otestovat soudržnost aliance vyvoláním hybridního konfliktu v Pobaltí?

Nemyslím si, že by v Česku probíhala jakákoli rusizace. To šíří „pražská kavárna“, která tím chce dehonestovat Václava Klause a Miloše Zemana za jejich realistické pohledy na současnou situaci. Sám považuji skutečnost, že v pobaltských republikách žije velké procento etnických Rusů, za možnou záminku vzniku nějakého nového konfliktu. Hodně o tom mluvím s kolegy z těchto zemí a zdá se mi, že se problém začíná „generačně“ řešit. Mladá generace etnických Rusů v pobaltských státech se kloní k tomu být občany EU.

Je na místě se důvodně obávat nějakých výrazných ruských zájmů v naší zemi? Co by u nás mohlo Rusy zajímat? Vyhrotím-li otázku, mají nějaký zájem nás „vykrást“ a politicky ovládnout? Nebo jim jde jen o ekonomické partnerství?

Rusové mají u nás ekonomické zájmy, jako kterékoli jiné národy. Myslím, že v Londýně nebo na francouzském pobřeží mají Rusové mnohonásobně více majetků než v Česku.

Někdejší vládní zmocněnec pro americký radar v Česku Tomáš Klvaňa píše dokonce o výrazném vlivu ruské propagandy u nás a tvrdí, že jí dávají prosto i „bojácná“ veřejnoprávní média a celá země se odchyluje od západní orientace, což je prý politikům buď jedno, anebo se na tom přímo podílí. Pokud podle Klvani česká občanská společnost postupnou rusifikaci nezvrátí, pak amen s námi… Co o tom soudíte? Je nutné omezit svobodu slova v zájmu „obrany před ruskou propagandou“, jak navrhuje komentátor Českého rozhlasu a někdejší diplomat Alexander Tolčinský?

Tomáš Klvaňa asi příliš často chodí do pražských kaváren. Nepozoruji odklon od západní orientace, vnímám ale odklon od europeismu či eurohujerismu. Například politika společné měny euro zřetelně vede voliče v jižních státech k volbám neomarxistických, levicových a extrémních stran a to je špatně. Když to Václav Klaus při zavádění společné měny předpovídal, byli to právě europeisté, kteří ho za tuto analýzu dehonestovali. Asi to ti soudruzi v Bruselu trochu přehnali. Vždyť nám to výsledek voleb v Řecku ukazuje jasně.

 Častým argumentem pro dobré vztahy s Ruskem i Čínou je, že EU ani USA svým ekonomickým výkonem nemohou zaručit prosperitu ČR, tudíž je nutné hledat příležitosti na Východě. Příznivci prozápadního statutu quo naopak naléhají na ještě větší posílení sepětí ČR s USA formou dohody TTIP. Která z obou cest vám dává větší smysl?

Cesta vede uprostřed. Kde je výhodné obchodovat s USA, tam s USA obchodujme, kde je výhodné obchodovat s Ruskem nebo s Čínou, tam s nimi obchodujme.

Jak vidíte ekonomickou budoucnost Ruska? Západní komentátoři mluví o totálním zhroucení Ruské federace v horizontu několika let, ruští optimisté energicky tvrdí, že prostřednictvím užších vztahů se zeměmi BRICS a ekonomických reforem svou zemi opět postaví na nohy. Vidíte nějaké viditelné snahy o reformy? Může Putin nastartovat rozvoj některých ruských státem kontrolovaných odvětví, jako je jaderná energetika, těžební zařízení, zbraňové systémy, letectví, kosmonautika a podobně. A v kombinaci s „obchodním cestováním“ tu do Indie, tu do Turecka, tu do jižní Ameriky sehnat pro ruská strategická odvětví odbytiště? A hrozí, že se Rusko stane podřízeným státem Číny, jakýmsi jejím surovinovým zázemím či „benzínkou“, jak někteří píší?

Myslím, že Rusko ve své historii přežilo mnohem těžší doby. Samozřejmě centrální řízení politiky není pro rozvoj hospodářství tak efektivní jako demokracie a tržní hospodářství. Pro demokracii po krátké nepovedené zkušenosti z Jelcinova období však nejsou Rusové připraveni. Stále více ale rozumím argumentům některých politologů a ekonomů, že byrokratizace a regulace v EU občas posouvají unijní ekonomiku do větší regulovanosti, než je ruská. 

Pokud jde o naše vztahy k USA, levicoví aktivisté často upozorňují na údajně „lokajskou“ politiku ČR vůči USA či na údajný nekalý vliv americké ambasády i nevládních organizací z USA na český veřejný život. Co říci k těmto nařčením? A jak zformulovat správnou českou pozici vůči nejmocnější zemi světa?

Jsme členy NATO, kde jsou USA největší autoritou. Jsme Spojeným státům zavázáni za vznik samostatného Československa a za pomoc v obou světových válkách i poslední studené. Jsem vděčný Ronaldu Reaganovi za to, že „uzbrojil“ Sovětský Svaz. Přes všechnu občasnou kritiku toho či onoho amerického politika či diplomata jsou Spojené státy nejmocnější zemí světa a považuji za důležité mít s nimi přátelské vztahy. 

V některých ekonomických ukazatelích už byly USA předstiženy Čínou. Jaké příležitosti a rizika vidíte ve vztazích s touto velmocí? Spojují Číňané obchod s politikou, nebo jim jde jen o byznys? Jakou ekonomickou budoucnost předpovídáte nejlidnatější zemi světa? Objevují se zprávy o ekologických, sociálních a demografických problémech…

Společně s prezidentem Zemanem sleduji rozvoj, demokratizaci a „tranformaci Číny“ a může to být svým způsobem učebnice, jak převést miliardu lidí ze středověku k modernímu hospodářství. Tuto transformaci samozřejmě sleduje celý vyspělý svět. Podobná poměrně rychlá transformace se v posledním století ještě nikde neuskutečnila a na jejím úspěšném průběhu částečně závisí i naše evropská budoucnost.

Václav Havel stavěl svou politiku na ochraně lidských práv, přičemž tento pojem chápal v západním, americkém výkladu. Náměstek českého ministra zahraničí Petr Drulák oproti politickým právům zdůrazňuje i práva sociální či ekologická. Co bychom měli prioritně hájit? Měli bychom nadále sledovat kategorie jako svoboda slova či politická svoboda, a to v zemích velkých i malých, blízkých i vzdálených? Nebo jsou tématy spíše rozvojová pomoc chudým zemím, sledování podmínek práce, životní úroveň či zavádění sociálních vymožeností?

Opět je potřeba sledovat a vyvažovat oba přístupy. Svoboda slova a politické svobody jsou důležité, pro některé části světa jsou zase důležité životní úroveň a sociální vymoženosti. Všichni vidíme, do jakých konců vedly arabské „demokratické“ revoluce.

Základním atributem zahraniční politiky je i obranná politika. Je dostačující být členem NATO, nebo má Česká republika přistoupit k jiným formám zajištění vlastní bezpečnosti? Co stav naší armády a její bojeschopnost?

Souhlasím, že je potřeba v rámci NATO redefinovat stav a bojeschopnost naší armády. Ale pracuje se na tom.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Katolický kněz: Papež František odklání katolíky od víry v Boha. Islám je násilná ideologie. Velký inkvizitor Herman, zednáři a satanisté. A co se týče kontroly nad miliardovým majetkem…

16:36 Katolický kněz: Papež František odklání katolíky od víry v Boha. Islám je násilná ideologie. Velký inkvizitor Herman, zednáři a satanisté. A co se týče kontroly nad miliardovým majetkem…

ROZHOVOR Katolické Kněžské bratrstvo svatého Pia X. (FSSPX) v ČR požádalo o registraci jako nábožens…