Obvyklá doba kojení v ČR se totiž neustále prodlužuje a novorozenci tak získávají přirozený a vyvážený zdroj výživy, což je základem zdravého růstu dítěte. Tento trend oceňují dětští lékaři a specialisté.

Sledování základních tělesných rozměrů (tělesné výšky, hmotnosti, obvodu hlavy) je součástí povinných preventivních prohlídek dítěte. Jakákoliv odchylka v rychlosti růstu od normálu může být prvním a často jediným signálem závažného onemocnění. Z mnoha smutných případů vyplývá nezbytnost využití růstových grafů při péči o děti, neboť bez nadsázky lze říci, že růst je velmi citlivým indikátorem zdravotního stavu dítěte. To potvrzuje MUDr. Pavel Boček, pediatrický onkolog: „Ve své praxi jsem se bohužel setkal s nejedním případem, kdy jsme mohli zahájit léčbu onkologicky nemocného pacienta mnohem dříve. Přitom pokud by dětský praktický lékař využíval percentilové růstové grafy, mohl by rozpoznat problém v organizmu dítěte mnohem dřív, než na něj upozorní sama nemoc. Platí, že čím včasnější zásah a zahájení léčby, tím větší úspěšnost…“

MUDr. Zlatko Marinov upozorňuje: „Epidemie obezity je velký problém současnosti, kdy již každé 5. dítě má nadváhu. Velmi častým důvodem přibývání hmotnosti jsou špatné stravovací návyky, které velmi záhy umí odhalit růstové grafy. Je lépe začít řešit 1-2 kg nadváhy dnes než 20 kg obezity za následující dva roky. Obzvláště, když se k nim připojí závažné kardio-metabolické následky, které významně zkracují střední délku života. Ne nadarmo současný nekontrolovatelný nárůst obezity dostal přívlastek epidemie, přestože se nejedná o infekční onemocnění, ale proto, že na následky obezity umírá více lidí než na jakoukoliv jinou nemoc, které se dá snadno předejít. Na počátku rozjezdu obezity stačí mnohokrát velmi málo, aby se nikdo z nás nesetkal ve svém životě se závažnými následky, které obezita umí zapříčinit.“
 
Ing. Vignerová, CSc. ze Státního zdravotního ústavu doplňuje: „Dlouhodobé kojení je považováno za jeden z ochranných faktorů proti vzniku obezity. To dokládají některé výzkumy, které se zabývaly sledováním růstu kojených dětí. Tyto děti přibývají na váze v prvních dvou až třech měsících života rychleji než děti nekojené nebo dokrmované umělou výživou. Po tomto období však nastává období relativního snižování přírůstků hmotnosti a od půl roku jsou tyto děti v průměru drobnější než ostatní děti. Za velmi pozitivní zprávu můžeme považovat to, že podle nedávno uskutečněného výzkumu, je do půl roku v Česku kojeno více než 75% dětí, dokonce více jak 50% dětí je kojeno výlučně, bez jakéhokoliv dokrmování! Důležité však je, aby dítě změnou životního stylu při nástupu do školy tento „náskok“ neztratilo.“