Biofeedback, neboli biologická zpětná vazba je jednou z nezvyklých metod léčení inkontinence, která není přliš známá. V šedesátých letech upadala postupně v zapomnění, ale nyní se zase objevuje na výsluní.

Pracuje na principou uvědomělého fungování vlastního těla a získání kontroly nad průběhem jednotlivých tělesných pochodů a funkcí. Používají se při ní měřící přístroje, které sledují tělesné funkce a vede se o nich evidence. Pomocí měřící techniky dochází tak k monitorování pohybů pánevních svalů a sledování rytmu jejich kontrakcí. Biofeedback lze použít při cvičeních na zmírnění stresové a náhlé inkontinence.

Technikou, která úzce souvisí s biofeedbackem je trénink močového měchýře pomocí tzv. časovaného močení. Jedná se o metodu, při které se zapisují běžné doby močení a zaznamenávají se samovolné úniky moči. Podle těchto záznamů se pak vypracovává plán pravidelného vyprazdňování močového měchýře tak, aby se těmto únikům předešlo. Tímto způsobem lze vytrénovat reflexy, které zmírní nebo úplně odstraní zejména náhlou inkontinenci a jsou velmi efektivní při inkontinenci z přeplnění.

Většina léčebných metod, které nás mají zbavit inkontinence vyžaduje nejen odborný zásah, ale také aktivní účast pacientů a hlavně jejich trpělivost a vůli se s problémem vypořádat. Řešit inkontinenci pasivně tím, že danou skutečnost přijememe jako neměnný fakt a začneme se uzavírat před společenským děním není nejlepší cesta a rozhodně ke kvalitě našeho života nijak nepřispěje. Naopak se může stát počátkem mnohem větších problémů, například psychických nebo rodinných, kterým se můžeme snadno vyhnout, pokud se skutečnosti postavíme čelem.