"Určitě je to věc pozitivní, ale je to marginálie z hlediska vzdělávání. Na fungování systému to zásadní vliv nemá a problémy to neřeší," řekl ČTK předseda občanského sdružení Mladí lékaři Martin Švestka.
   
Sdružení původně prosazovalo bezplatné zkoušky, pak souhlasilo s 500 korunami jako poplatkem za administrativu. Chtělo také, aby se 500 korun platilo i za první a druhé opakování zkoušky. Podle vyhlášky ale za první opakování se platí 3500 a za další 5000 korun. Nyní při prvním opakování platí 5000 a při druhém 7000 korun. Ve stejné škále se mění poplatky za certifikované kurzy, které jsou nyní stejné jako u atestačních zkoušek.
   
Uchazečům, kteří již zaplatili za zkoušku podle dosavadních předpisů, ale zkoušku složí za účinnosti nového nařízení, se finanční rozdíl vrátí.
   
"Nás hlavně trápí to, že peněz na vzdělávání od státu jako garanta zdravotní péče je málo, je to kolem 300 milionů na rezidenční místa ročně. Podle našich odhadů by bylo potřeba zhruba 1,5 miliardy, aby systém dobře fungoval," řekl Švestka.
   
Možnosti vzdělávání pro lékaře považuje Švestka za zásadní pro kvalitu celého zdravotnictví. "Nedostatečně zaškolený lékař píše vyšetření a léky, které nejsou úplně potřeba, což zatěžuje pacienta i rozpočet," vysvětlil. Problém podle něj je nyní v tom, že školicí pracoviště mají málo peněz, nemohou zaplatit dostatek pracovníků, kteří mladé lékaře školí.
   
Lékaři po šestiletém studiu pracují v nemocnicích pouze pod odborným dohledem, než v rámci atestační přípravy získají specializaci. Ve fakultních nemocnicích už je nevážou kvalifikační dohody, kterými se zavazovali pracovat v nemocnici pět let po složení atestace. Menší nemocnice ale na dohodách trvají, podmiňují tím možnost zaškolení lékaře.
   
Atestační zkoušky zpoplatnila vláda před dvěma lety v očekávání, že tak zvýší odpovědnost a motivaci lékařů za odborný růst. Argumentovala tím, že složení zkoušky má přímý vliv na růst platu a lepší pracovní uplatnění.
   
Od té doby udělala vláda už několik vstřícných kroků - ceny stáží zregulovala na maximálně 350 korun denně a rozšířila počty základních vzdělávacích kmenů tak, aby se dostalo i na menší obory jako oční či neurologie. Vzdělávání ve společném dvouletém kmeni, kterým musejí projít lékaři všech specializací, se z fakultních nemocnic rozšířilo i do menších zařízení, lékařům tak odpadá drahé dojíždění.
   
Atestační zkoušky pořádají Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň ČTK řekl, že zkoušky budou pořádat až do konce roku. "Pokud do té doby budou podepsané veřejnoprávní smlouvy s lékařskými fakultami, přejdou zkoušky na ně. Zajišťovat by je měly v 39 oborech," řekl.
   
Cílem změn je zamezit odchodům lékařů do ciziny nad únosnou mez. Změny v systému dalšího vzdělávání byly jedním z požadavků odborářské protestní akce Děkujeme, odcházíme, v níž dalo výpověď 3800 nemocničních lékařů. Po podpisu memoranda, kterým jim stát zaručil od března zvýšení platů o 5000 až 8000 korun měsíčně a účast na reformních pracích, výpovědi stáhli.