"Jde především o případy, kdy si starší člověk potřebuje půjčit peníze na zdravotní péči, pečovatelskou službu nebo potřebuje úvěr i pro jiné účely a do zástavy vloží nemovitost. Posléze jej banka přiměje podepsat závěť, že v případě smrti odkazuje nemovitý majetek peněžnímu ústavu," popsal neetickou praxi Knötig.

Obcházení zákona v praxi

Banky mají podle Knötiga jiné možnosti, jak si zajistit splacení půjčených finančních prostředků. Proto vydalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu stanovisko, podle kterého "závěť sepsaná za účelem zajištění dluhu je neplatným právním úkonem, neboť svým účelem obchází zákon."