Vážený pane doktore,

v našich závodech a úřadech se ukázněně pracu­je, práce občanů má viditelné výsledky ve zvolna se zvyšující životní úrovni, lidé si staví domy, kupují auta, plodí děti, baví se, žijí.

To všechno by samozřejmě ještě nemuselo – po­kud jde o úspěšnost či neúspěšnost Vaší politi­ky – mnoho znamenat: po každém společenském rozruchu se lidé vždycky nakonec vrátí ke každo­denní práci, protože prostě chtějí žít, dělají to koneckonců kvůli sobě, a ne kvůli tomu či onomu státnímu vedení.

Lidé ovšem zdaleka nedělají jen to, že chodí do práce, nakupují a žijí si po svém. Dělají víc: vyhla­šují četné pracovní závazky, které plní a překračují; jednotně se účastní voleb a jednomyslně volí na­vržené kandidáty; aktivně pracují v různých politických organizacích; účastní se schůzí a manifestací; vyslovují svou podporu všemu, čemu mají; nikde není možno pozorovat známky nesouhlasu s čímkoliv, co vláda dělá.

Tyto skutečnosti už ovšem nelze tak snadno přejít; zde je třeba se už vážně tázat: nepotvrzuje to všechno, že se Vám podařilo úspěšně splnit pro­gram, který si Vaše vedení dalo: totiž získat podporu obyvatelstva a konsolidovat poměry v zemi?