Na dvou místech hnízdí dva zástupci bahňáků, ptáků z řádu dlouhokřídlí (Charadriiformes), kteří se v přírodě zdržují v blízkosti vod, kde si také v mělkých vodách s bahnitým dnem hledají potravu. Odtud název skupiny. Mláďata těchto ptáků jsou první týdny po vylíhnutí pokryta hnědo-šedě kropenatým prachovým peřím. I nohy mají hnědé, v dospělosti se pak vybarví. Díky tomu jsou mláďata téměř neviditelná, a tedy chráněná před případnými predátory.

V komplexu Voliéry ptáků Tibetu a Číny ve voliéře „Nížiny východní Číny“ zahnízdili ústřičníci velcí. Pro chovatele to bylo velké zadostiučinění, protože tyto ptáky chová zoo od roku 2008, ale doposud se nepodařilo je rozmnožit. Je možné, že pár ústřičníků využil situace, kdy byla voliéra uzavřená z důvodu hnízdění poláků východních. Samice ústřičníka snesla koncem června v bezprostřední blízkosti chodníku tři vejce. V minulosti u nás ústřičníci již hnízdili, ale nikdy jsme se nedočkali mláďat, takže jsme chtěli dopřát samici maximální možný klid. Proto jsme nechali voliéru dál uzavřenou. Nyní už je ale opět přístupná návštěvníkům.

V přírodě tvoří hnízdo ústřičníků prostý důlek vystlaný úlomky lastur, peřím a chaluhami. Ve voliéře lastury ani chaluhy ústřičníci k dispozici nemají, a tak využili drobné kamínky, které posloužily stejně. Samice nakonec vyseděla dvě mláďata, která se vylíhla 15. července. Třetí vejce bylo neoplozené. O mláďata se stará ještě několik týdnů po vylíhnutí – mláďata střeží a nabízí jim potravu, kterou tvoří v přírodě ústřice, slávky a další měkkýši, v zoo jsou krmena speciální granulovanou směsí, drobnými rybkami a hmyzem. Ústřičníci jsou podle mezinárodního Červeného seznamu IUCN zařazeni do kategorie blízko ohrožení, nicméně je třeba zdůraznit nepříznivý trend a pokles stavu bahňáků v globálním měřítku. Proto je ostravská premiéra tak důležitá.